Co musí vědět každý majitel domu: Kdo nese odpovědnost za padající sníh a led ze střechy
Eliška Hřebenářová 
Každou zimu hrozí, že z domů padající sníh nebo kus ledu zraní nic netušícího chodce. Nebezpečí riskuje i ten, kdo se na kluzkou střechu vydá bez patřičných bezpečnostních opatření. Následky za nedodržení předpisů mohou být vážné – od těžkých úrazů přes škody na majetku až po finanční postih. Jaké mají majitelé nemovitostí povinnosti?
Každý rok se s příchodem zimy opakuje stejný scénář – opakované tání a mrznutí sněhu na střechách vytváří rampouchy, ledové převisy a těžké vrstvy sněhu, které mohou spadnout na zaparkované auto nebo dokonce kolemjdoucí. Při škodě či úrazu pak často vyvstává otázka, na kom bude vina a potenciální náhrada škody.
Rodinné domy versus bytové domy a SVJ
Každý majitel nemovitosti je odpovědný za pád sněhu nebo ledu z její střechy. Tato odpovědnost byla zakotvena v § 420 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, konkrétně v podobě:
§ 420
(1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.
(2) Škoda je způsobena právnickou osobou anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena.
(3) Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.
§ 420a
(1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobí jinému provozní činností.
(2) Škoda je způsobena provozní činností, je-li způsobena
a) činností, která má provozní povahu, nebo věcí použitou při činnosti,
b) fyzikálními, chemickými, popřípadě biologickými vlivy provozu na okolí,
c) oprávněným prováděním nebo zajištěním prací, jimiž je způsobena jinému škoda na nemovitosti, nebo je mu podstatně ztíženo či znemožněno užívání nemovitosti.
(3) Odpovědnosti za škodu se ten, kdo ji způsobil, zprostí jen tehdy, prokáže-li, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí nemající původ v provozu, anebo vlastním jednáním poškozeného.
Tento zákon, přestože je stále často citovaný, byl nahrazen 1. 1. 2014 zákonem č. 89/2012 Sb., jehož § 2937 deklaruje:
(2) Způsobila-li škodu věc pádem nebo vyhozením z místnosti nebo podobného místa, nahradí škodu společně a nerozdílně s tím, kdo je povinen k náhradě podle odstavce 1, i osoba, která takové místo užívá, a nelze-li ji určit, vlastník nemovité věci.
Zákon tak sice nestanovuje přesný způsob, jak má majitel bezpečnost zajistit, ale ukládá mu povinnost zabránit vzniku škody. Zda tedy na svoji nemovitost nainstaluje sněhové zábrany, nebo bude sníh pravidelně shazovat ze střechy, je na něm. Pokud však dojde ke zranění nebo škodě na majetku, nese plnou odpovědnost.
U bytových domů je situace odlišná. Pokud dojde k úrazu nebo ke škodě na majetku v důsledku pádu sněhu či ledu ze střechy, za vzniklou situaci je odpovědné společenství vlastníků jednotek (SVJ), tedy právnická osoba, která spravuje dům jako celek a odpovídá za jeho stav i údržbu. U bytových domů se třemi a více bytovými jednotkami musí být SVJ ze zákona založeno, a právě ono pak nese odpovědnost za případné škody či zranění způsobené pádem sněhu a ledu ze střechy objektu.
Pojištění pomůže, ale nezbavuje povinností
Z hlediska náhrady škody může situaci usnadnit pojištění odpovědnosti z vlastnictví nemovitosti. Toto pojištění kryje nejen majetkové škody, ale i újmu na zdraví či na životě – například bolestné, ztížení společenského uplatnění nebo v případě smrti jednorázové odškodnění pozůstalých.
Součástí pojištění odpovědnosti bývají také regresní nároky zdravotních pojišťoven. To znamená, že pojištění kryje i zdravotní výlohy na léčbu poškozeného, které by jinak zdravotní pojišťovna vymáhala po osobě odpovědné za vznik úrazu nebo škody na zdraví – tedy po majiteli domu, z něhož se sníh sesunul a kolemjdoucího zranil. Pokud však majitel nemovitosti nebo SVJ tuto pojistku nemají, poškozený může žádat odškodnění za vzniklou újmu přímo po nich, a to i soudní cestou.
Sněhové zábrany jako prevence rizika
Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak riziko pádu sněhu a ledu ze střechy minimalizovat, jsou sněhové zábrany. Jejich instalace je v jistých případech dokonce povinností – každý dům, včetně rodinných, stojící u veřejných chodníků nebo přilehlých komunikací, musí být systémem sněhových zábran bránícím sesuvu sněhu a ledu vybaven. Sněholamy a protisněhovou ochranu střech řeší ČSN 73 1901 (aktuální k roku 2020). Aby však systém fungoval správně, musí se řešit celoplošně, ne pouze lokálně nad vchodem. Jen tak je možné riziko opravdu eliminovat.
Zábrany musí být navrženy a rozmístěny podle tvaru a sklonu střechy, druhu krytiny i klimatických podmínek v dané lokalitě. Česká republika je totiž rozdělena do takzvaných sněhových oblastí, které udávají, jaké množství sněhu se v daném regionu dlouhodobě vyskytuje. Mapa sněhových oblastí vychází z dlouhodobých meteorologických měření a určuje průměrné množství sněhových srážek v jednotlivých částech republiky. Podle těchto údajů každý zodpovědný výrobce stanoví, kolik a jaký typ zábran je potřeba použít.
Když se to neobejde bez ručního zásahu
Ani sebelepší prevence ovšem nemusí vždy stačit. Pokud napadne mimořádné množství sněhu nebo se nerovnoměrně nahromadí na jedné části střechy, může nastat situace, kdy je nutné na ni vylézt a sníh shodit. Odpovědnost za bezpečný průběh pak závisí na tom, kdo bude činnost provádět.
Pokud bude sníh ze střechy odstraňovat specializovaná firma, nese odpovědnost primárně zaměstnavatel. Ten je povinen postarat se o bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců související s výkonem činnosti. Dohled nad bezpečností práce na střeše vykonává vedení dodavatelské firmy nebo pověřený pracovník. Také by měl být stanovený postup práce. V úvahu je totiž nutné vzít nejen riziko pádu, ale například i statiku objektu, protože nerovnoměrné odklízení sněhu může střechu poškodit.
Osoba samostatně výdělečně činná pak odpovídá sama za sebe. I když hlavní díl povinností nese dodavatel služby, majitel nebo provozovatel objektu se odpovědnosti zcela nezbavuje. Musí zajistit bezpečné prostředí, ale i to, aby pracovníci měli k dispozici potřebné informace o objektu – například kudy se na střechu bezpečně dostat, jaký je její technický stav, kde se nachází elektrická vedení, nebezpečné látky a podobně. Všechny tyto povinnosti by měly být jasně vymezeny ve smlouvě o dílo nebo v jejím dodatku. O bezpečný průběh prací se tedy musí postarat obě strany – dodavatel i objednatel.
Z pohledu pojištění platí, že pokud sníh odstraňuje zaměstnanec najaté firmy a dojde při tom k pádu ze střechy, jde o pracovní úraz. Odpovědnost tedy nese zaměstnavatel, který musí zajistit, aby byla dodržena všechna bezpečnostní pravidla a pracovníci používali předepsané ochranné prostředky. Naopak pokud se do odklízení pustí vlastník domu sám, případný úraz nelze uplatnit z pojištění odpovědnosti – může jej řešit ze svého soukromého úrazového pojištění, které musí mít sjednáno s odpovídajícími riziky.
Zdroje: ČSN 73 1901:2020, Zákon č. 89/2012 Sb., Zákon č. 40/1964 Sb.
Text připraven ve spolupráci s Cechem KPT ČR, soudním znalcem v oboru posuzování bezpečnosti práce Ing. Mojmírem Klasem, CSc., a se společnostmi 4fin a ROOFIX.
