Partneři sekce:
  • Stavmat
  • Českomoravský beton

Omezení prašnosti na staveništi

Omezení prašnosti na staveništi

Stále se množí stížnosti na prašnost při realizaci staveb. Následně se navrhují různá opatření k omezení těchto negativních vlivů způsobených stavební činností. Přiznejme si, že jsou často nahodilá a nesystémová.

Kontakt staveniště s okolím je střetem dvou světů, ve kterých platí rozdílná pravidla. Všem je přitom jasné, že se dočasně musí zhoršit životní prostředí. Po dobu výstavby budeme přinejmenším obtěžováni prachem. Stavební činnost se bohužel bez tohoto negativního jevu nemůže obejít. Je však možné nastavit taková pravidla, která budou akceptovatelná pro všechny zúčastněné.  

Zdroje prachu na staveništi

Mezi rizikové faktory, které ohrožují nejen pracovníky na staveništi, ale i populaci v přilehlém okolí, patří prach.
Zaměstnavatel, který realizuje jako zhotovitel stavební, montážní, stavebně-montážní a udržovací práce, musí zajistit na staveništi podmínky pro bezpečný výkon práce. Pokud není možné překročení nejvyšších přípustných hodnot tohoto rizikového faktoru vyloučit, je zaměstnavatel povinen významně omezit jeho působení.

Příčinou zvýšeného prášení je prováděný zásyp

Provádí se to například technickými opatřeními, technologickými opatřeními, úpravou pracovních podmínek, dobou výkonu práce, zřízením kontrolovaných pásem, používáním vhodných osobních ochranných pracovních prostředků, poskytováním ochranných nápojů apod.

Zhotovitel je vždy povinen bez zbytečného odkladu pokaždé, kdy dojde ke změně podmínek při provádění prací, zajistit, aby byl jejich vliv eliminován na co možná nejmenší míru. Na staveništi a v jeho okolí se práší jednak v souvislosti s vlastním postupem výstavby a často ve velké míře v důsledku motorové dopravy související s touto výstavbou.

S postupem výstavby souvisí zejména různé pracovní manipulace. Mezi ně patří například skladování prašných materiálů, zpracování surovin, stavební práce, demoliční práce apod.     
Z motorové dopravy naopak vyplývá riziko víření prachu při provozu. To se stupňuje hlavně za větrného počasí. Jedná se zejména o samovolné znečištění působením větru na vrstvy prachu na komunikacích uvnitř staveniště i mimo něj.

Staveniště s potenciálem vysoké prašnosti

Přípravné práce

Koncepční opatření by měla být řešena již v projektové dokumentaci. V průběhu zpracování realizační projektové dokumentace by měla být navržena konkrétní opatření proti prašnosti při výstavbě. Řešení konkrétních opatření by měla být požadována tedy na dodavateli projektu. Případně by mohl být k této problematice zadán zcela samostatný projekt. Později by se touto otázkou měla zabývat příprava zakázky.

Mělo by být provedeno posouzení možného vlivu prachu na okolní životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) ve znění pozdějších zákonů. Pro zcela objektivní posouzení je vhodné dokumentovat prašnost v místě stavby ještě před jejím zahájením nebo za naprostého klidu na staveništi. To z toho důvodu, abychom měli srovnávací hladinu.

Neprůhledné oplocení v místě bytové zástavby

K tomu, abychom mohli omezit prašnost, musíme znát druhy zdrojů prachu a odpovídající technologické procesy, při kterých vzniká, velikost zdrojů prašnosti, časové působení zdrojů prašnosti (nahodilé, pravidelné, stálé), množství vzniklého prachu apod. Například za průměrnou denní koncentraci (za 24 h) polétavého prachu ve vzduchu se považuje max. 150 mg/m3, krátkodobá koncentrace (za 0,5 h) má být max. 500 mg/m3 a průměrná roční koncentrace má být max. 60 mg/m3.

Přičemž doporučený limit pro průměrnou roční koncentraci je max. 40 mg/m3. Pro lepší představu o množství polétavého prachu uvádíme, že 1 mg (mikrogram) se rovná jedné miliontině gramu.
U staveb malého rozsahu lze vycházet ze zkušeností z předešlých realizací a opatření proti prašnosti navrhovat v rámci běžné přípravy stavby. Zde si pouze připomeňme, že dřevní prach je zařazen jako rostlinný prach s dráždivými účinky. Prach z tvrdého dřeva (např. dub, buk apod.) může být karcinogenní.

Technická opatření

Je třeba využít všech technických opatření, která mohou vést ke snížení prašnosti. Týká se to například volby neprůhledného oplocení staveniště nebo zhotovení terénních valů. Pokud to dovolí statické parametry, neprůhledné oplocení lze zvýšit nebo nastavit. Na průhledné oplocení lze přidat textilii.

Obecně platí zásada, že při přepravě jakéhokoliv nákladu nesmí docházet ke znečišťování komunikací. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat i přepravě prášících materiálů. Například lze upravit korbu automobilu zvýšením postranic, použít speciální přepravníky apod. To platí i pro zařízení, která slouží k ochraně nákladů.

Takovými zařízeními jsou například plachty apod. Při přepravě sypkého materiálu musí být náklad během jízdy zajištěn tak, aby nedocházelo k jeho odlétávání. Některá vozidla jsou již vybavena shrnovacími plachtami. Existují však i případy, kdy řidič nebo jiný zaměstnanec musí při stoupání na ložnou plochu dopravního prostředku nebo při tzv. plachtování použít žebřík nebo jiné vhodné zařízení. Proto by měly být k dispozici.

Neprůhledné plotové dílce v místě zástavby

Konstrukce stavebního lešení se kotví do pevných částí objektu nebo do jiné konstrukce, která má dostatečnou stabilitu, eventuálně do země pomocí kotevních lan a šikmých vzpěr. Lešení lze zakrýt plachtou nebo sítí pouze v tom případě, kdy to povoluje technická dokumentace. V montážních návodech dílcových lešení jsou obsaženy požadavky na rozmístění kotev pro lešení v různých variantách lešení (např. nezakrytá, zakrytá plachtou nebo sítí, pro otevřenou fasádu, pro uzavřenou fasádu apod.). Při rekonstrukci je možné na lešení dočasně umístit velkorozměrové zákrytové fólie, plachty apod. Případně mohou obsahovat i reklamní potisk.

Tam, kde nelze zvýšené prašnosti předcházet, je třeba jí čelit realizací dodatečných opatření. Kromě jiných opatření se může uplatnit i mlžící clona umístěná na horní hraně části neprůhledného oplocení. Mělo by se jednat o skrápěcí zařízení, pro které bude za teplého a suchého počasí rozváděna voda potrubím. Vhodné by bylo, aby se o instalaci skrápěcího zařízení a případně i jeho provoz starala specializovaná firma.

Využitelná by mohla být také jiná zařízení (např. automatické postřikovací zařízení, závlahové potrubí apod.). Jako zcela jednoduché řešení lze použít i perforované hadice. Vhodné by bylo upozornit zaměstnance stavby vždy před tím, než takové zařízení bude uvedeno do provozu, aby nedošlo k úrazu, poškození materiálu nebo dokončené práce. Za silného větru je třeba skrápění omezit nebo zcela zastavit.

Technologická opatření

Pro minimalizaci vlivu prašnosti platí jedna ze zásad, která říká, že nejvhodnější je předcházet jejímu vzniku správnou volbou stavební technologie. A dále dbát na úzkostlivé dodržování čistoty na stavbě.
Prach vzniká zejména všude tam, kde dochází k manipulaci se sypkými, práškovými, jemně zrnitými a sypkými hmotami. Materiály, u nichž je vysoké riziko prášení, musí být uloženy ve vhodných uzavíratelných obalech nebo musí být skladovány nejlépe v krytých prostorech. Důležité je jejich co nejrychlejší zpracování. Nepotřebné zbytky se musí co nejdříve odvézt ze staveniště.

Při manipulaci s kamenivem (např. písek, štěrk apod.), cementem a práškovými hmotami (např. suché zdicí, omítací, lepicí a samonivelační směsi apod.) se může do ovzduší dostat značné množství prachu. Inertní materiál (např. písek, štěrkopísek apod.) by měl být uložen tak, aby nebyl rozfoukáván větrem. U něj lze prašnost omezit přímým kropením.

Při manipulaci s cementem a dalšími práškovými hmotami je třeba dokonale zakrývat prostory, kde se prašnost objevuje. Například při plnění zásobníků bránit tomu, aby byl materiál rozviřován do okolí. Zásobníky s přetlakovým plněním by měly být opatřeny odvzdušňovacími filtry s přetlakovou pojistkou. Při nedostatečné funkci protiprašných filtrů u zásobníků může docházet při jejich plnění a vyprazdňování k úniku jemných částic, které se dostávají do ovzduší.

Při provozu a údržbě přepravníků sypkých hmot se postupuje podle návodu k používání.
V průběhu přečerpávání sypkých hmot (např. cementu, maltovin, omítkovin apod.) z přepravníku do stabilního skladovacího zařízení se musí sledovat stavoznak zásobníku, aby nedošlo k jeho přeplnění. Zásobníky lze vybavit vizuálními nebo akustickými stavoznaky pro zamezení přeplnění. Splnění tohoto opatření lze požadovat na dodavatelích stavebních hmot a zásobníků.

Zdrojem cihelného prachu jsou cihlářské výrobky. Podobně jsou na tom výrobky z pórobetonu. Proto by měly zůstávat zabaleny na paletách a v ochranných smršťovacích fóliích co nejdéle.
Pokud jsou prováděny bourací práce, zajistí zhotovitel zpracování technologického postupu na základě průzkumu stávajícího stavu bourané stavby a vlastního ohledání staveniště. V případě, že je to nutné (např. v průběhu bouracích prací, po odstřelu budovy apod.), zajistí zhotovitel skrápění sutin vodou.

Tím se zabrání šíření prachu do okolí. Současně je třeba dbát na to, aby přílišným vlhčením nedošlo k narušení stability dosud stojících bouraných konstrukcí. Zvlášť citlivé jsou na zvýšenou vlhkost staré zděné konstrukce, kde snadno dojde k výplachu původní méně kvalitní zdicí malty. Stavební suť vznikající při bouracích a demoličních pracích musí být ze stavby okamžitě odvážena. Nesmí se na staveništi hromadit.
S veškerým odpadem je třeba na stavbě nakládat v souladu s požadavky stanovenými zvláštními předpisy.

Bariéra proti šíření prachu umístěná na lešení

Úprava pracovních podmínek

Vzhledem k tomu, že prach snižuje viditelnost a zhoršuje ovzduší, mezi standardní opatření patří průběžná údržba staveništních komunikací. Pokud panuje velké teplo a sucho, je třeba kropit všechny cesty. A to i několikrát denně. Současně je třeba při kropení v zeminách citlivých na vlhkost zpevňovat cesty alespoň v kritických místech navážkou z vhodného materiálu vysokou 0,3 m až 0,5 m. Navážku lze kombinovat například s geotextiliemi, mechanickou stabilizací, vápennou stabilizací apod.

Co se týká procesu obrábění (např. broušení, frézování, hoblování, vrtání, sekání apod.) a dělení (např. řezání apod.) materiálů, je třeba vždy bránit volnému šíření prachu v kombinaci s odsáváním. Například při zpracování sádrokartonu se používá průmyslového odsávání.

Zdroj vody pro případné skrápění v období nadměrné prašnosti

Úprava doby výkonu práce

Za silného větru je třeba omezit nebo zcela zastavit všechny činnosti, které jsou prašné.
Pokud nelze účinně bránit vzniku a roznášení bláta ze staveniště, nezbývá než čistit okolní komunikace i pneumatiky vozidel před výjezdem na veřejné komunikace.

Čištění lze provádět například pomocí tlakové vody na mycích rampách nebo ve speciálních umývárnách. V návaznosti na to je třeba zabránit tomu, aby nedošlo ke znečištění podzemních vod, zemin, vodotečí nebo k ucpání kanalizace. Čištění vod z mytí dopravních prostředků a stavebních strojů se musí provádět čisticími zařízeními tak, aby vyčištěná voda mohla být použita pro recirkulaci nebo vypouštěna do kanalizace.

Bylo vyvinuto i sklopné zařízení (tzv. stěrač bláta) na principu mechanického stírání nečistot z pneumatik, které se umisťovalo přímo nad pneumatiky. Toto zařízení se ale neosvědčilo, protože nalepené nečistoty vytvářely nad pneumatikami „klíny“, jež pak mohly kdykoliv během jízdy mimo staveniště odpadnout.

O něco lépe na tom byly speciální nátěry snižující přilnavost bláta. K určitému snížení množství bláta přispívaly navíc speciální pneumatiky se zlepšenými samočisticími vlastnostmi. Je prokázáno, že k výraznému snížení množství roznášeného bláta dochází při aplikaci širokoplášťových pneumatik namísto dvoumontáží u zadních kol nákladních automobilů a automíchačů.

Do opatření na omezení zdrojů prachu by měli být zainteresováni i provozovatelé automobilů. A to vhodnou volbou tras, omezením rychlosti apod.

Instalovaný rozvod vody pro průběžné skrápění

Zřízení kontrolovaných pásem

Pro snižování emisí prachu ze suchého bláta, malt, zbytků vyteklého betonu ze žlabů nebo bubnů automíchačů a cementového mléka platí pravidlo, že je třeba předcházet jejich vzniku a jejich šíření po staveništi i jeho okolí. Je prokázáno, že se mohou dostávat na veřejné komunikace až do vzdálenosti 2 km od zdroje. Množství roznášených nečistot je závislé na znečištění ploch a komunikací, druzích a čistotě přepravních prostředků a klimatických podmínkách.

Na staveništi by měly být na všech trasách přepravních prostředků „oklepové“ zpevněné vozovky. Ty musí být zpevňovány i dodatečně a porušené silniční panely vyměňovány. Je vhodné oddělit „špinavé“ a „čisté“ plochy na staveništi. Nesmí se povolovat výjezdy běžných přepravních vozidel do terénu.

Všechny vozovky na staveništi se musí neustále udržovat čisté. Odstraňování bláta a jiných nečistot z komunikací na staveništi lze provádět podle rozsahu metením, shrnováním a škrabáním ručně nebo pomocí mechanismů. O čistotu staveniště a jeho okolí by se měla nejlépe starat úklidová firma na základě uzavřené smlouvy. Může to být i firma, která bude pracovat v návaznosti na subdodavatele (např. zemních prací).

Úklid panelové vozovky uvnitř staveniště

Pro čištění vozovek a ploch se používají speciální vozidla (např. zametací vozy, velkokapacitní zametače, zametací stroje s odsáváním, samosběry, kropicí vozy, čisticí technika apod.). Maximální přípustné znečištění vozovek se v zahraničí posuzuje v závislosti na kvalitě jejich povrchu a exponovanosti jejich umístění – viz tabulka. Přípustné znečištění vozovky (podle německých předpisů).

Tab. 1 – Přípustné znečištění vozovky (podle německých předpisů)

Je dobré si ještě připomenout, že ve vyhlášce č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů, je uvedeno, že při znečištění komunikace je musí ten, kdo znečištění způsobil, bez průtahů odstranit a uvést tuto komunikaci do původního stavu.

Nestane-li se tak, je povinen uhradit vlastníkovi této pozemní komunikace nebo správci, je-li výkon správy komunikace zajišťován prostřednictvím správce, náklady spojené s odstraněním znečištění a s uvedením pozemní komunikace do původního stavu. Pokud závadu nelze neprodleně odstranit, je ten, komu povinnost odstranit znečištění náleží, povinen místo alespoň provizorním způsobem neprodleně označit a závadu oznámit vlastníkovi pozemní komunikace nebo správci.

Používání OOPP a poskytování ochranných nápojů

Zaměstnavatel poskytne pracovníkům osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) podle seznamu, který zpracuje na základě konkrétních podmínek práce a vyhodnocení rizik. Za splnění požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví se považuje dodržení návodů na jejich aplikaci.

Máme-li například ze starého podlahového podkladu odebrat tenkou vrstvu špíny, nerovností, nánosů barev, tuků, plastů apod., použijeme pro tuto činnost nejlépe vysokotlaké mytí. Pokud nestačí vysokotlaké mytí, použijí se brousicí a frézovací stroje.

Jejich výběr je závislý na druhu broušeného podkladního materiálu (např. betonu, dřeva apod.). Pokud se přiřezávají různé druhy izolačních materiálů, pracovník by se měl chránit před vdechnutím mikročástic dýchací ochranou (respirátorem).
Co se týká poskytování ochranných nápojů, toto opatření je zvlášť důležité v kombinaci s teplým a suchým počasím.

Zpevněná staveništní oklepová komunikace

Povinnosti zhotovitele

Zaměstnavatel je povinen pravidelně situaci kontrolovat a zajistit, aby byl vliv prachu omezen na nejmenší možnou míru. Na stavbě by měl být prováděn vizuální odhad všech vznikajících prachových emisí a stav zaznamenáván do stavebního deníku. Současně by zde měla být uváděna zavedená konkrétní opatření. Zhotovitel by měl vždy předem informovat veřejnost (občanská sdružení) o opatřeních směřujících k omezení prašnosti.

Závažnost vlivu prašnosti lze hodnotit pouze na základě požadavků platných legislativních předpisů a objektivního ověřování jejich dodržování. Přesto by měl zhotovitel upozorňovat zaměstnance stavby na to, aby si uvědomovali svou odpovědnost za omezení prašnosti.

Zhotovitel přeruší práci, pokud by její další pokračování vedlo k ohrožení zdraví fyzických osob na staveništi. Důvody pro přerušení práce posoudí a o jejím přerušení rozhodne fyzická osoba pověřená zhotovitelem.
Dojde-li v průběhu práce k takové změně podmínek, které by mohly ovlivnit bezpečnost práce, zajistí zhotovitel nezbytné změny technologického postupu a seznámí s nimi příslušné pracovníky.

Literatura:

(1)    Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů
(2)    Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) ve znění pozdějších zákonů
(3)    Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
(4)    Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
(5)    archiv autora

TEXT + FOTO: Ing. Kamil Barták, CSc.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb 4/2016.