Pěnobeton je materiál, který v pozemním stavitelství našel své uplatnění hlavně při výstavbě podlahových konstrukcí, především jako vyrovnávací vrstva. Obsahuje zavřené vzduchové póry, které zabezpečují jeho nízkou objemovou hmotnost.
Ve druhém čísle časopisu TZB Haustechnik byl publikován stejnojmenný článek [1], který pod správným názvem uvedl řadu nesprávných a zavádějících informací. Proto pokládám za vhodné zdůvodnit tento název informacemi objektivními.
Střecha s krytinou KM Beta je nejen vysoce funkční, ale i krásná na pohled. Doslova umělecký dojem zvýšily hřebenové prvky z dílny akademické sochařky Karolíny Šimčíkové, ať již elegantní věžička nebo pár zamilovaných hrdliček. Tyto hřebenové prvky jsou součástí střešního systému největšího českého výrobce betonové střešní krytiny a vápenopískových cihel, společnosti KM Beta a.s.
V mnoha domech v České republice se v současné době nacházejí instalace provedené v době jejich výstavby. Některé z těchto domů byly postaveny před druhou světovou válkou. I když předválečné instalace byly z kvalitních materiálů, postupně dožívají. Dožívají také instalace z poválečné doby. U kovových potrubí má na životnost vliv především koroze způsobující fyzické opotřebení. U zařizovacích předmětů se setkáváme především s opotřebením morálním nebo poškozením během používání.
Naše putování po staveništích za místy potenciálních možností úrazů nejen při pádech z výšky (či pádech do hloubky) pokračuje. Tentokrát se zaměříme na zemní a výkopové práce v hustě zastavěném území, na veřejných prostranstvích, na veřejně přístupných komunikacích nebo v uzavřených areálech, kde současně probíhají i jiné než stavební činnosti.
„Tvrdost a pevnost“, to jsou charakteristické vlastnosti nové sádrokartonové desky z produkce firmy Knauf. Vylepšená deska s výstižným názvem „DIAMANT“ snese díky svým unikátním povrchovým vlastnostem přirovnání s tvrdostí vzácného přírodního kamene.
Nízkoenergetický dům a energeticky pasivní dům jako nejvýznamnější zástupci energeticky efektivní výstavby se vyznačují tím, že oproti donedávna běžným domům potřebují na vytápění přibližně třetinu až desetinu tepla.
Najít společného jmenovatele vzniku poruch šikmých střech není vůbec jednoduché. Ze zkušeností expertních a znaleckých kanceláří vyplývá, že kvalita střešní konstrukce objektu obecně závisí na zodpovědném a individuálním přístupu ke každé zhotovované střeše ze strany projektanta, investora i zhotovitele. Následující praktické ukázky totiž poukazují na skutečnost, že problémy se střechami vždy ovlivňuje lidská činnost. Na výsledku se může podílet i myšlenka – tedy hledání nových technologií, materiálů či konstrukčních řešení – i vlastní provedení střechy. Často však lze příčinu negativních důsledků hledat i v nedostatku financí.
V minlém roce intenzivně probíhaly revize norem požární bezpečnosti staveb a změny se dotkly téměř každého, kdo chtěl stavět či opravovat. ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty a ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení byla vydána již v první polovině roku 2009 a přinesla novinky také pro zateplování objektů. Právě problematika tepelných izolací obvodových stěn je oblastí, která se v soudobém kontextu dotýká odborné i laické veřejnosti. Požární bezpečnost patří neodmyslitelně k základním vlastnostem tepelněizolačních systémů a její význam se zvětšuje s rostoucí výškou budovy.
Při navrhování obnovy starších budov a jejich adaptaci pro novou náplň bývá důležitým faktorem, zda je možné vnitřním prostorům zajistit dostatek denního světla. Zvláště v historické zástavbě nelze radikálně změnit původní vzhled objektů. Dostupným řešením pro půdní prostory je využití střešních oken. Oslunění oken lze simulovat pomocí vizualizačních programů, stejně jako tepelné bilance, která klienty zajímá stále více.
Podlahové teplovodní vytápění v kombinaci s nízkoteplotními zdroji, jako jsou například solární kolektory a tepelná čerpadla, představuje nový trend. Prudký stavební nárůst způsobil, že trh s trubkami pro podlahové vytápění se v porovnání se začátkem 90. let podstatně rozšířil. Instalatérům, a tedy i konečným zákazníkům, se nabízí široká škála materiálů, které se odlišují nejen cenou, ale i kvalitou nabízených trubek. Jedním z ověřených materiálů na našem trhu je polybutylen.
Ve větším měřítku se bytové domy z panelů stavěly v Evropě po 2. světové válce. Ve válce byla v některých zemích zničena velká část bytového fondu. V západní i východním Německu to bylo kolem 20 % zcela zničených a 25 % poškozených bytů. Podobně tomu bylo v Rakousku, Francii, Polsku a v bývalém Sovětském svazu. Panelové domy byly jednou z reálných možností hromadné výstavby k získání bydlení v cenově dostupných bytech. Právě to lze pokládat za společný jmenovatel výstavby domů panelovou technologií v západní i východní Evropě.
Sanace sesuvu svahu u východního portálu hřebečského tunelu je náročným technickým dílem, ve kterém byly ve velké míře použity moderní technologie, jako je vyztužování zemin, použití lehkých materiálů do násypu nebo zajištění skalního výchozu pomocí lanových systémů. Práce byly prováděny ve stísněných poměrech za mírně omezeného provozu na silnici. Výsledná kvalita díla je ovšem vynikající a jeho estetické začlenění do krajiny velmi zdařilé.
Pojížděné ploché střechy kladou vysoké nároky na kvalitu materiálů i způsob provedení. Použití nekvalitních materiálů může mít dalekosáhlé následky, zvláště pokud jde o extrémně zatěžované plochy, jako jsou parkoviště na střechách, nádraží či heliporty. U mnoha staveb z posledních let se v tomto ohledu výrazně osvědčilo použití pěnového skla.
Ve své studii pro britskou vládu vyzdvihl A. Stern naléhavost klimatické ochrany pro stabilitu světového hospodářství – do konce 21. století je třeba omezit emise CO2 o více než 50 %. Větším rizikem pro hospodářský růst a blahobyt nejsou náklady na uplatňování klimatické ochrany, nýbrž přetrvávající nečinnost a nárůst emisí.
