Fasády z popínavých rostlin
Galerie(8)

Fasády z popínavých rostlin

Partneři sekce:

Fasády domů hustě porostlé zelení byly ještě donedávna k vidění pouze na starých vilách, neoddělitelně patří také k obrázkům z Anglie. U nás bylo rozšířeno přesvědčení, že popínavé rostliny ničí fasádu, jsou příčinou vlhnutí domů a ideální úkryt v nich nachází hmyz či hlodavci.

Zeleň chrání fasádu

Nic z toho ovšem není pravda, o čemž svědčí nejen zkušenosti majitelů takových fasád, takováto těsná koexistence staveb a zeleně byla podrobena i vědeckému bádání. To naopak prokázalo, že symbióza rostlin a zděných staveb má mnoho kladů. Zeleň chrání fasádu proti výkyvům teplot, neboť je naopak tepelným izolantem – v zimě zabraňuje rychlému ochlazování až vymrzání stěn, v létě nedovolí, aby došlo k jejich přehřátí, to vše se pak konkrétně projevuje i na tepelné pohodě v interiéru. Obrostlá fasáda není vystavena extrémním výkyvům počasí či dešti, listy rostlin jsou postaveny jako tašky na střeše, voda po nich stéká, nedostane se pod ně.

Základem je kvalitní omítka

Zeleň na fasádě také přispívá k čistějšímu ovzduší – zachycuje prach, produkuje kyslík, ochlazuje okolní vzduch, zachycuje vlhkost a vydává ji, když se teplota zvýší, zlepšuje tedy i klima v okolí domu. Pokud je rostlina vedena na samostatné konstrukci u stěny, vytváří vzduchovou mezeru, která také funguje jako tepelná izolace. V neposlední řadě přispívá zelená fasáda k odvodňování stavby i svým kořenovým systémem. Popínavé rostliny rozšiřují zelené plochy také všude tam, kde nelze díky urbanistické koncepci rozšiřovat zelené plochy.

Než se však pustíme do výsadby rostlin pro porost fasády, je třeba dům dobře prohlédnout a případně opravit popraskanou, zvětranou či jinak poškozenou omítku, neboť by ji mohly rostliny svou vahou strhnout, pro tento účel musí být fasáda zcela bez závad.

Jaké rostliny zvolit

Další důležitou věcí je výběr rostlin – záleží na tom, na kterou světovou stranu bude zelená fasáda obrácena, jak velkou plochu by rostliny měly pokrýt, také je důležité, zda mají být kvetoucí či nikoliv, a také kolik péče jim chceme a můžeme věnovat.

Jestliže plánujeme zelenou fasádu na velké ploše, je vhodný například břečťan – dorůstá do více než 12 až 15 metrů, nepotřebuje podpůrnou konstrukci a je, pokud jde o péči, nenáročný, vyžaduje pouze spíše stinná místa, ideální jsou například severní stěny a vlhčí půda.

Pokud upřednostňujeme kvetoucí druhy, můžeme zvolit begónii, která dorůstá do více než 10 metrů, či hortenzii, která vyroste až do výšky okolo 8 metrů, obě vyžadují teplá místa bez sluneční výhně.
Nenáročný a odolný je přísavník trojlaločný, popínavá liána, schopná pokrýt velké plochy, na podkladu drží pomocí drobných úponků. Není ovšem příliš vhodná na kolmé rovné stěny, ale spíše na členité podklady či sloupy nebo pergoly a podobně.

U druhů, které nevyžadují oporu, je třeba mít na paměti, že se z fasády odstraňují jen obtížně, zbylé suché úponky na jejím povrchu zůstávají stále. Je ovšem třeba upřesni t, že ji v žádném případě nenarušují.

Mezi podpůrnou konstrukci vyžadující dekorativní popínavé rostliny patří například plamének, popínavé růže, přísavník pětiprstý, zimolez, vistárie, trubač a podobně.

První dva tři roky je nutné se o rostliny starat – hojit, zalévat a podle potřeby zastříhávat.

Text a foto: Dana D. Daňková