Partneři sekce:

Geologický průzkum pro dokončení pražského vnitřního silničního okruhu vyjde na 22,616 milionu korun a bude trvat deset měsíců. Pro město jej provede konsorcium SGG-PUDIS Soubor staveb MO, který tvoří společnosti SG Geotechnika a PUDIS. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní.

Do konce února je možné podávat nabídky do veřejné zakázky na zpracování dokumentace pro územní řízení na první z plánovaných úseků české vysokorychlostní tratě. Ta by měla v budoucnu propojit celorepublikové i některé regionální metropole vlakovým spojením s maximálními rychlostmi až 320 km/h. Úsek, na jehož prvotní dokumentaci právě probíhá soutěž, by měl propojit železniční stanici Praha – Běchovice se současnou tratí Praha – Nymburk v Poříčanech, včetně plánovaného terminálu Praha-východ.

Tým Ing. Radka Lišky, Ph.D., z divize 8 zahájil koncem února 2019 nový rozsáhlý projekt na Slovensku. Za 1065 dní od účinnosti smlouvy – tedy za bez měsíce tři roky – musí inovovat a modernizovat plavební komory na vodním díle Gabčíkovo (VDG) tak, aby se při jeho průjezdu zvýšila bezpečnost i intenzita lodní dopravy.

Příprava velkých dopravních staveb by se měla zkrátit ze současných až 13 let zhruba o třetinu. Měla by tomu pomoci novela tzv. liniového zákona, kterou dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna. Jde o zákon o urychlení výstavby dopravní a jiné infrastruktury, do jehož názvu se nově doplňuje liniový zákon. Novela by měla výrazně zjednodušit povolovací procesy, jež často začátky staveb zdržují, a zkrátit potřebné lhůty. Zpřesňuje také podmínky rušení železničních přejezdů. Nyní ji posoudí sněmovní hospodářský výbor.

Správa železnic bude při projektové přípravě vysorykorychlostní trati mezi Prahou a Drážďany spolupracovat s německými společnostmi DB Netz AG a DB Energie. Spolupráce, ke které obě strany uzavřely i smlouvu, se bude soustředit zejména na přeshraniční úsek z Drážďan do Ústí nad Labem. Dnes o tom informovala Správa železnic. Celý úsek trati, jehož klíčovou částí je přeshraniční tunel pod Krušnými horami, by měl stát kolem pěti miliard eur (asi 125 miliard korun). Stavba by mohla začít asi za deset let.

Ministerstvo dopravy připravuje novou koncepci dálnic, která by aktuálně plánovanou síť rozšířila o více než 400 kilometrů. Nové dálnice by tvořily okruh středních Čech a měly by ulevit přetíženým cestám v okolí Prahy. Stavby by mohly začít po roce 2030. Koncepci dnes novinářům představil ministr dopravy Vladimír Kremlík. Stávající plán dálniční sítě počítá se zhruba 2110 kilometry, dostavěno z něj není stále kolem 800 kilometrů.

Mezi nejvýznamnější projekty v dopravě bude letos v hlavním městě patřit stavba metra D, opravy mostů nebo dostavba chybějícího úseku vnitřního silničního okruhu z Pelc-Tyrolky do Štěrbohol známého jako Vlasta. Město bude také upravovat křižovatky nebo se státem spolupracovat do dostavbě Pražského okruhu mezi D1 a D11. V rozhovoru to ČTK řekl náměstek primátora Adam Scheinherr.

Přípravy vysokorychlostní trati mezi Prahou a Brnem by měly pokračovat ve zrychleném režimu. Schválila to centrální komise ministerstva dopravy. Správa železnic (dříve Správa železniční dopravní cesty) tak zažádá o vymezení navrhované trati do územních plánů. Zároveň bude pokračovat ve studii proveditelnosti k trati. Informovala o tom Správa železnic.

Pražský dopravní podnik vypíše veřejnou zakázku na první část nové linky metra D, která zahrnuje přestupní stanici na Pankráci, novou stanici Olbrachtova a tunely mezi nimi. Doba výstavby má být 7,5 roku a předpokládaná hodnota zakázky činí 10,8 miliardy korun bez DPH. ČTK o tom informoval projektový manažer podniku Daniel Šabík. Smlouvu s dodavatelskou firmou chce DPP podepsat do konce června, stavba by měla začít po získání stavebního povolení v létě letošního roku. První úsek linky D má propojit Písnici s Pankrácí a má mít osm stanic. Celkové náklady se odhadují na 57 miliard korun.

Na pražském Veleslavíně by měla vzniknout ekologická budova, která zlepšuje okolní prostředí a zároveň slouží jako přehledný dopravní uzel. Návrh architektonického studia idhea architekti uspěl v soutěži, kterou v souvislosti s modernizací železniční trati spojující centrum metropole s Letištěm Václava Havla vypsala Správa železniční dopravní cesty.

Pražané již mohou vyzkoušet nové zastávky, které by se postupně měly rozšířit po celé Praze. Testovací prototyp zastávkového přístřešku MHD se zábradlím bude na svém místě na Palackého náměstí umístěn do jara příštího roku. Návrh vzešel ze soutěže, kterou uspořádal Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy v loňském roce.

Řízením EIA prochází od září varianta úseku 518 pražského vnějšího okruhu z Ruzyně do Suchdola. Navrhovaná trasa je dlouhodobě předmětem řady sporů. Ty jsou částečně zapříčiněny starými křivdami, kdy se o základním trasování pražského okruhu rozhodovalo bez účasti dotčených obcí a částečně reálnými obavami z dopadů, které by mohla nová silnice této dosud relativně klidné čtvrti přinést.

Intermodální neboli kombinovaná stanice pro vlaky a autobusy v Palmě na Mallorce byla postavena na náměstí Plaza de España v centru města v roce 2007. Jde o hlavní železniční stanici na ostrově Mallorca, nové nástupiště bylo vybudováno na místě již existující železniční stanice. Objekt byl slavnostně otevřen 1. března, což je „Den Baleárských ostrovů“, místní státní svátek, kterým slaví ostrovy autonomii. Provoz byl zahájen 25. dubna 2007.

Studii proveditelnosti stavby vysokorychlostní trati mezi Brnem, Přerovem a Ostravou zpracují firmy Sudop Praha a Egis Rail. Správa železnic (SŽDC) je vybrala pomocí nové metody výběrového řízení, kdy použila hodnocení podle nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality. Firma o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Kompletní studie za téměř 14 milionů korun bude hotová nejpozději za 14 měsíců.

Leteckou dopravu v jižní části Izraele zajišťovala až do roku 2017 kombinace dvou letišť v Eilatu a v Ovdě. Vzhledem k nevhodné poloze, kdy asfaltová plocha dokonce dělila město Eilat na dvě části, však nebylo možné rozšířit jejich kapacitu nad 1,5 milionu přepravených cestujících ročně. To nyní vyřešilo zcela nové Ramonovo letiště, které má potenciálně v roce 2030 přepravit až 4,25 milionu pasažérů na dovolenou na březích Rudého moře.