Je nejvyšší čas otevřít opět téma využití metra jako kostry městské hromadné dopravy v Bratislavě, domnívá se dopravní expert Zdravko Rusev. Podaří se někdy výstavba systému inteligentní, vysokorychlostní, bezkonfliktní podzemní kolejové městské hromadné dopravy v hlavním městě Slovenska?
Vysokorychlostní tratě (VRT), jejichž výstavbu od roku 2014 připravuje Správa železnic (SŽ), urychlí cestování z Brna nejen do Prahy nebo Ostravy, ale také do Berlína, Vídně, Bratislavy, Budapešti nebo Varšavy. Práce na první části trati na území kraje by měly začít v roce 2026.
Článek nabízí typologické seřazení jednotlivých prvků metra, zkoumá jejich vnitřní vztahy a dále také jejich vnější vztahy k organizaci území z urbanistického hlediska.
Praha nabízí velké množství parků, které jejím obyvatelům zpříjemňují život v metropoli. Tyto zelené ostrovy v nejbližší době propojí česká alternativa newyorské High Line – plánovaný liniový park nahradí původní kolejiště v oblasti Prahy 10. Jak bude projekt vypadat a kdo za ním stojí?
Jaký je aktuální stav přípravy vysokorychlostních tratí v České republice na jednotlivých sledovaných ramenech? Jak to vypadá s technickým řešením infrastruktury, systému projektové přípravy a následné realizaci jednotlivých staveb včetně organizačního a personálního zajištění v rámci Správy železnic?
Tramvaje ve městech jsou užitečnou součástí veřejné dopravy, která ale často vytváří bariéry a hluk. Změnou úhlu pohledu se ale může jednat o městotvorný prvek navracející vegetaci do rozpálených asfaltových ploch. Podíl ozeleněných tramvajových tratí ve městech je bohužel u nás i ve světě nízký. Moderní tramvajovou trať s vegetací najdeme například v Praze – Ládví.
Stát letos zprovozní 46,5 kilometru nových dálnic a do poloviny října dokončí rekonstrukce D1. Dalších téměř 23 nových kilometrů by mělo přibýt v síti silnic první třídy. Stavební práce letos začnou na dalších 165 nových kilometrech dálnic a silnic. Loni se otevřelo kolem 21 kilometrů nových dálnic.
Výstavba a provoz části dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem formou PPP je definitivně stvrzena. Ministr dopravy Karel Havlíček podepsal smlouvu s francouzským konsorciem DIVia. Jde o první projekt výstavby dálnice formou PPP v Česku.
V Norsku už elektroauta nebo hybridy tvoří více než 60 % všech nových vozidel. Když se tento trend rozšíří na celém světě, naše města a infrastrukturní krajina se zcela změní.
Modernizace trati mezi vinohradskými tunely a Hostivaří je považována za železniční stavbu desetiletí, protože promění dvoukolejnou trať na první čtyřkolejnou železnici v Česku. Stavbu, která je v závěrečné třetině, realizuje Sdružení firem Metrostav, Swietelský Rail CZ a SMP CZ.
Ředitelství silnic a dálnic po dlouhých letech a několika opravách otevřelo opět kompletní dálnici vedoucí z hlavního města na hranice, ale stále má kvůli posunům ve svahu pod prackovickou estakádou s touto dlouho očekávanou dálniční komunikací potíže.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které je investorem pražského vnějšího okruhu, má územní rozhodnutí ke stavbě úseku 511 na jihovýchodě metropole mezi D1 a D11.
Rada hl. m. Prahy podpořila výhradně tunelovou variantu řešení části severního Pražského okruhu, stavby 520, vedoucí z Březiněvse.
Zajištění bezpečnosti pracovníků v rámci dopravních staveb je výraznou kapitolou bezpečnosti práce obecně. Při realizaci dopravních staveb navíc víc než kde jinde platí, že je třeba dbát nejen na bezpečnost stavby jako takové, ale také na důsledné využívání vysoce viditelných bezpečnostních prvků a dávat důraz na disciplínu v pohybu osob i přemisťování materiálu nebo na zabezpečení stavby proti pádu předmětů a materiálu.
V oblasti železničních staveb nabývá ocelový pražec, vedle již používaných dřevěných a betonových pražců, opět na důležitosti. Od betonového a především od dřevěného pražce odlišuje ocelový pražec dlouhá životnost. Pro budoucnost je ocel důležitá také díky své recyklovatelnosti.
