Letiště – miliardy létají vzduchem

Poslanecká sněmovna odsouhlasila zákon o zákazu prodeje ruzyňského Letiště Praha. Má obavy, aby nebylo prodáno pod cenou, jako to hrozilo ČSA. Zejména poslanci sociální demokracie mají pocit, že Letiště Praha, které na rozdíl od ČSA vydělává, je zlatý důl. Otázkou ale je, zda tomu tak skutečně je. Stejně jako to, co se stane, až pražské letiště bude muset i v rámci České republiky zápasit s konkurencí. Konkurence je sice zatím relativně slabá, existují však investoři, kteří by rádi dosud neotřesitelné postavení pražského letiště narušili. Vidina zisků na vzdálenějším horizontu je lákavá. Krize přece nepotrvá věčně.

Sto miliard korun za pražské letiště, se kterými ještě před rokem operovali někteří politici, je podle všeho nereálných. Čerstvá zkušenost z Velké Británie ukazuje na to, že Letiště Praha by nikdo za sto miliard nekoupil. Proč společnost British Airport Authority (BAA) inkasovala právě v těchto dnech za druhé největší londýnské letiště Gatwick „jen“ 1,5 miliardy liber, tedy asi 42 miliard korun? „Očekávali jsme vyšší cenu. I když jsou obě letiště neporovnatelná, přesto se ukazuje, že sto miliard za Letiště Praha je přemrštěný odhad,“ uvedl pro ASB analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka.

Gatwickem, který je největším letištěm na světě s jednou vzletovou a odletovou dráhou, ročně projde téměř třikrát víc cestujících než Ruzyní. Oproti Ruzyni ale nemá mnoho dalších šancí na rozvoj – v Praze se například plánuje postavení druhé ranveje. Londýnské letiště navíc potřebuje výraznější modernizaci. I tak cenu ruzyňského letiště odmítá Procházka odhadnout. „Nikdo neví, jak vlastně pořádně dopadli ve finančním roce 2008, na webu nemají přesné informace.“  Dodejme, že letiště v Gatwicku musela BAA prodat kvůli rozhodnutí tamějšího antimonopolního úřadu, protože stejná firma ovládala tři největší terminály: Heathrow, Stansted a Gatwick.

Není tu největší pokles
V poslední době nepřicházejí z leteckého byznysu příliš dobré zprávy. Krach slovenské SkyEurope, vyhrocená situace a téměř třímiliardová ztráta ČSA, klesající počty odbavených pasažérů na všech světových letištích, hospodářský útlum, který je příčinou rušení pravidelných leteckých linek. To vše se promítá do hospodářských výsledků letišť. Podívejme se na čísla. V celoevropském srovnání nepatří Česko mezi země s největším poklesem letového provozu. Nad naším územím se podle Řízení letového provozu snížil od letošního ledna do srpna o 5,4 procenta oproti stejnému období loňského roku. Španělsko, Velká Británie a Francie a další letecké velmoci zaznamenaly podstatně vyšší propady – Francie o 10 %.

Čísla Řízení letového provozu (ŘLP) nám mohou leccos napovědět o celkové kondici leteckých přepravců u nás. Tak například, i když služby ČSA na českých letištích zabírají v portfoliu zákazníků téměř polovinu, přesto je nejvýznamnějším klientem ŘLP německá Lufthansa. Pramení to především z geografické polohy Česka. U traťového provozu protne náš vzdušný prostor téměř každý let z Mnichova nebo Frankfurtu směrem na východ a zpět a řada letů na další německá letiště zejména na jih a jihovýchod země. Nebe nad Českem křižují dokonce některé německé vnitrostátní linky.

Do jaké míry je snížení počtu cestujících relevantní pro odhad vytíženosti českých letišť? „Na to se musíme podívat minimálně v evropském kontextu. Ziskové marže aerolinek skutečně nejsou světoborné. Když přišel nový fenomén nízkonákladových společností, očekával jsem postupně určitou konsolidaci v oboru – pak by lepší časy přišly. Útok na New York, chřipkové epidemie, ropné cenové šoky, světová ekonomická krize – to vše aerolinky ale připravuje o ziskovost normálních firem,“ konstatuje generální ředitel ŘLP Jan Klas.
Letišti Praha ubývají klienti. Letos se to nezměnilo ani v nejsilnější sezóně dovolených. Za květen činil meziroční úbytek 14 %, počet cestujících na nepravidelných letech cestovních kanceláří klesl dokonce téměř o 30 %. Počet startů a přistání se snížil v květnu o 10,5 % na 14 303.

Brno zvažuje lety do Zadaru
Dopady ekonomické krize postihly také letiště Brno – Tuřany. V končící turistické sezóně totiž výrazně ubylo cestujících, které brněnské letiště odbavilo. „Počet cestujících nám poklesl o deset procent,“ přiznal ředitel brněnského letiště Tomáš Plaček. Vinu na poklesu zákazníků přitom jednoznačně přikládá recesi. Kvůli ní také Brňané přišli o každodenní spojení s Londýnem. Irská firma Ryanair totiž od konce října zrušila kvůli šetření takřka polovinu svých nízkonákladových linek do hlavního města Velké Británie. „Do Londýna se bude létat už jen v pondělí, ve středu, v pátek a neděli,“ vysvětluje Plaček. Brňané tak nyní mohou využívat jen tři pravidelné letecké linky. Čtyřikrát denně tu do Prahy, ve středu a neděli do Moskvy a v liché dny týdne do Londýna.

„Úbytek deseti procent cestujících samozřejmě není pozitivní zpráva. Na řadě je teď debata mezi krajem, městem Brnem, například i světově proslulými Brněnskými veletrhy, jak udělat město atraktivní, aby nalákalo více lidí, kteří se stanou zákazníky letiště. Nové linky může přinést rozvoj turistiky,“ říká hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

Zároveň nastiňuje, co se s negativním vývojem dá také dělat: „Se zástupci ruské petrohradské oblasti jsme se nedávno bavili o jihomoravských turistických lákadlech pro tamní obyvatele. Ruští turisté se na jižní Moravu mohou dostat právě letadlem. Kromě současné pravidelné linky do Moskvy bych tak rád viděl i linku do Sankt Petersburgu.“ Vedle další linky do Ruska uvažují krajští představitelé také o lince do Zadaru, z které by se mohl stát jakýsi expres do Chorvatska pro celou Moravu. Záleží ale na situaci v Českých aeroliniích, které vysílají do Brna denně čtyři letadla z Prahy.

Podle ekonoma společnosti Cyrrus Jana Procházky jsou přesto poslední zprávy z brněnského letiště optimističtější, než se původně čekalo. „Desetiprocentní úbytek je v době krize ještě dobrý výsledek,“ myslí si Procházka. S hejtmanem Haškem však nesdílí názor o potřebě oslovit jen více turistů. „Je třeba se soustředit na obchodníky. Ze zákulisních informací vím, že některé investice do kraje nepřijdou jen proto, že chybí odpovídající letecké spojení,“ vysvětluje Procházka. Jihomoravský kraj chce letišti pomoci také důrazem na nákladní dopravu. V pětiletém plánu rozvoje letiště chystá vybudovat nákladní terminál a následně velké logistické centrum, které propojí leteckou, silniční a nákladní dopravu. „Je ovšem otázka, zda a kdy na to seženeme peníze,“ upozorňuje v tomto ohledu mluvčí kraje Jan Chmelíček.

Morava se hádá
Moravskoslezský kraj zrušil veřejnou podporu pro plánované letecké spojení mezi Ostravou a vytipovanými evropskými metropolemi. Původně sliboval, že na případné ztráty leteckých společností uvolní zhruba 700 milionů korun. Jak upřesnil náměstek hejtmana Miroslav Novák, kraj teď ale jedná o nových spojeních na komerční bázi s několika přepravci včetně nízkonákladových společností, nikoli však o jejich podpoře. „Pro letiště nízkonákladová společnost nikdy není příliš perspektivní, protože nepřináší letišti prostředky, ale naopak z letiště prostředky odčerpává, neboť je zbavena jakýchkoliv manipulačních poplatků. Na straně cestujících je však výrazná poptávka po nízkonákladových společnostech, a proto je třeba se těmto jednáním věnovat,“ vysvětluje hejtmanův náměstek Miroslav Novák.

V Ostravě ale nemusejí s dalšími novými lety příliš spěchat. Zbývá jim totiž ještě letiště dokončit. Stavba bezpečnostního centra na mošnovském letišti má začít v polovině příštího roku. „Již schválenou evropskou dotaci chce totiž Moravskoslezský kraj, kterému letiště patří, použít na modernizaci silnic a 750 milionů korun potřebných na stavbu centra získat od státu,“ říká Novák. Centrum za více než miliardu má zajistit technickou a bezpečnostní obsluhu letiště. Sídlit v něm mají pracovníci řízení leteckého provozu, policisté, hasiči i hydrometeorologové.

Moravskoslezský kraj pošle Letišti Ostrava 137 milionů korun. Otázkou je, zda se vybudování potřebného zázemí na letišti podaří. Modernizaci zdržují ostré spory mezi koalicí a opozicí v zastupitelstvu Moravskoslezského kraje. Za rok vlády současného vedení kraje se například kompletně proměnilo představenstvo firmy. Opoziční ODS chce nejdříve koncepci rozvoje letiště, teprve pak poslat peníze na jeho zvelebení.

„Nevíme, jakým způsobem to letiště má fungovat. To, že někam naliji 100 milionů, je sociálnědemokratická a komunistická politika. Našli jsme díru v zemi, tak tam nalijeme asfalt. Neptáme se, jestli ta cesta někam povede, to už nikoho nezajímá. Zalijeme díru asfaltem, v daném případě vykryjeme díru penězi a uvidíme. Za rok se ukáže,“ říká ostravský zastupitel za ODS Pavel Drobil. Na strategii letiště přitom ale už pracuje. Hotová má být v prosinci. „Letní období, čili ta základní sezóna, kdy probíhá nejvíce charterových letů, byla těžko odhadnutelná, v podstatě jsme předpokládali nějaký propad mezi 10 až 20 procenty. V současné době už je to 15 procent. Po ukončení této sezóny bychom se chtěli od toho odpíchnout a na to napasovat další postup letiště,“ říká trochu nejistě ředitel letiště Pavel Schneider.

Vodochody – protesty obyvatel
Je plánované mezinárodní veřejné letiště Vodochody veřejným zájmem nebo soukromým zájmem investiční skupiny Penta? Oznámení o záměru spustit provoz mezinárodního veřejného letiště Vodochody způsobilo letos na jaře poprask. Vzniklo mnoho občanských sdružení, podepisovaly se petice a na ministerstvu životního prostředí (MŽP) se sešlo více než 300 připomínek, argumentovaly hlavně zhoršením kvality života místních obyvatel. Problémy vidí obyvatelé hlavně v nadměrné hlukové zátěži, nedostatečné infrastruktuře, zhoršení již špatného ovzduší a v bezpečnostních rizicích spojených s existencí blízkého chemického průmyslu a vysokokapacitního skladu technického plynu.

MŽP studii vrátilo společnosti Letiště Vodochody k přepracování. Obyvatelé okolních obcí však v boji proti vzniku letiště pokračují. Například v Holubicích na obecním úřadě bylo možné podepsat petici proti letišti až do konce října. Možná i proto žádný z politiků vznik letiště nepodpořil. Jenže, co není, může být. Zástupci Penty mají peníze i argumenty pro realizaci svého záměru. Zaklínadlem jim je zvýšení zaměstnanosti a další podnikatelské příležitosti, které by existence letiště otevřela. Ostatně neplánují letiště marginálního významu. Počítají, že by jejich letiště po úpravě přistávací dráhy, kterou nedávno pro tento účel koupili, mělo ročně odbavit až 3,5 milionů pasažérů ročně – to by znamenalo pětkrát větší provoz, než je nyní v Brně.

Jihočeši – dva roky plánů
A máme tu další projekt, i když menšího rozsahu. České Budějovice chtějí plnohodnotné letiště. Má vzniknout na bývalém vojenském letišti v Plané, které vlastní napůl Jihočeský kraj a město České Budějovice. Modernizace letiště by celkem měla přijít na miliardu korun, cestujícím by mohlo začít sloužit za tři roky a postupně by se mohla obejít bez dotací. „V roce 2015 by letiště mělo být samostatně fungujícím subjektem, který už nebude potřebovat dotaci od kraje nebo města. To je poměrně klíčové a pro nás hodně důležité. Proto jsme se rozhodli projekt realizovat a podporovat,“ říká náměstek jihočeského hejtmana Martin Kuba. Pět set milionů korun na stavbu letiště chce Jihočeský kraj získat z evropských fondů.

Podle marketingové studie, která analyzovala možnosti letiště, by v roce 2015 mohlo odbavit kolem 300 tisíc cestujících. Jihočeské letiště může podle studie Deloitte využít potenciál široké spádové oblasti. Za šest let by z jihu Čech mohlo ročně odletět 100 tisíc rekreantů na dovolené. Až 180 tisíc turistů by se sem mohlo letecky dopravit ze zahraničí, 14 tisíc pasažérů podle propočtů odbaví v kategorii business letů. O pravidelné linky z Budějovic do Prahy, Stuttgartu a Frankfurtu či charterové lety do Amsterodamu a Moskvy se už nyní podle průzkumu zajímají Lufthansa a Travel Service.

Plány na vybudování nového terminálu, zázemí pro cestující a moderního navigačního vybavení se chystají už od roku 2007, kdy převedlo letiště kraji ministerstvo obrany. Ředitel letiště Ladislav Ondřich v únoru 2008 ASB sdělil, že počítá se zahájení provozu první části modernizovaného letiště v roce 2010. Faktem však je, že dosud se nezačalo stavět a dotaci z EU na tento projekt kraj stále nezískal.

Karlovy Vary s vizemi
Karlovarský kraj je v tomto směru mnohem dále. Dokazuje to nová futuristická odbavovací hala mezinárodního karlovarského letiště od architekta Petra Parolka, nominovaná na Stavbu roku 2009. Hala umožňuje odbavit až půl milionu cestujících za rok. „Dokončená hala byla investorovi stavby, Karlovarskému kraji, předána 30. dubna 2009. Zahájení provozu v této nové hale umožnilo karlovarskému letišti odbavovat cestující v prostorech se standardním komfortem, reorganizovat transport zavazadel odlétajících cestujících a také významně rozšířit portfolio služeb jak pro cestující, tak návštěvníky letiště,“ říká ředitel karlovarského letiště Václav Černý.

Navzdory zlepšení služeb letos odbavilo karlovarské letiště k 30. 9. 2009 celkem 49 123 cestujících, což je v meziročním srovnání pokles o 8,9 %. Na vině je celkový úbytek cestujících. „I přes krizi byla v letní sezóně rozšířena nabídka letů do Moskvy o novou sobotní frekvenci, takže týdenní počet letů do Moskvy vzrostl na šest letů týdně. Bohužel byly ale zrušeny plánované charterové lety pro cestovní kanceláře do egyptské Hurghady, 14 dní před prvním plánovaným letem. V létě tak měli obyvatelé spádové oblasti letiště možnost zakoupit zájezdy s odletem z Karlových Varů pouze do Antalye a na Rhodos,“ popisuje Černý. 

Ředitel Černý je přesvědčen, že oživení trhu přijde později než v příštím roce: „Náš názor na vývoj počtu odbavených cestujících na letišti Karlovy Vary v příštím roce je skeptický. Očekáváme stagnaci a oživení nejdříve na přelomu roku 2010 a 2011.“ Letiště přesto vyvíjí maximální úsilí o zvýšení počtu nových destinací, které budou určeny zejména návštěvníkům lázní, ale i místním obyvatelům s důrazem na podnikatele.

Milovice nechtějí hluk
Snad nejznámějším vojenským letištěm, které by mohlo být dobrý byznys, ale není, je letiště Boží Dar ve středočeských Milovicích. Ještě před dvěma lety pracoval krajský úřad se studií na vytvoření velkého nákladního letiště a logistických center. Tomu se však bránily okolní obce a plán zablokovali. Krajský úřad vypsal novou soutěž o nejlepší záměr na jeho využití. „Podmínky soutěže vylučují vznik nákladového letiště nebo velkých průmyslových areálů. Obyvatelé okolních obcí s tím nesouhlasí. Znamenalo by to enormní hlukové zatížení a další negativní dopady na životní prostředí,“ upozorňuje náměstek středočeského hejtmana pro regionální rozvoj Marcel Chládek.

Podle Nymburského deníku má největší šanci prozatím nejmenovaný tuzemský zájemce, který chce využít prostor hlavně pro volnočasové aktivity. Co by tedy mělo v bývalém vojenském prostoru vzniknout? „Rádi bychom tam viděli například solární elektrárnu, malé sportovní letiště, bytovou výstavbu či projekty podporující cestovní ruch. V úvahu připadá rovněž nerušící průmyslová výroba či projekty vědy a výzkumu,“ popisuje plány Marcel Chládek.

Milovice nejsou jediným vojenským letištěm, které si hledá nové uplatnění. Velkým logistickým projektem by také měla být uvažovaná přestavba vojenského letiště v Bochoři u Přerova, které by se mělo specializovat výhradně na nákladní dopravu. Podnikatelský plán regionálního letiště v Přerově, který již schválila Rada Olomouckého kraje i přerovští radní, doporučuje využít přepravy nákladů jako těžiště budoucího fungování letiště. Náklady na přestavbu jsou odhadovány asi na 2,3 miliardy korun.

Mezi velké areály, které mají podle radnice rozvojový potenciál, patří letiště v Hradci Králové. Město ho získalo od armády v roce 2003 a postupně se ho snaží oživovat. Nyní tam sídlí některé letecké a jiné společnosti. Do roku 2013 tam má za dvě miliardy korun vzniknout Národní centrum pro krizovou připravenost a výcvik složek integrovaného záchranného systému. To by zabralo asi 40 hektarů. V aktuální soutěži na prodej 34 objektů a pozemků je i areál brněnského letiště Slatina.

Daniel Tácha
Foto: archiv Letiště Praha

Autor je spolupracovníkem redakce.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.