Lidé vybírají nemovitosti podle okolního prostředí
Galerie(1)

Lidé vybírají nemovitosti podle okolního prostředí

Podle odborníků už zájemce o nové bydlení nezajímá pouze velikost domu, jeho architektura nebo plocha pozemku. Rozhodujícím faktorem pro ně začíná být i okolní prostředí jejich nového domova. Potvrzují to také výsledky posledního výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zaměřeného na veličiny, které ovlivňují spokojenost lidí s bydlením v místě jejich bydliště. Tento trend v chování veřejnosti se promítá také ve stavebnictví a realitním trhu.


V průzkumu CVVM „Hodnocení životních podmínek v místě bydliště„ byl oslovený reprezentativní vzorek více než tisíce obyvatel ČR. Do hodnocení se promítá typ zástavby v bydlišti respondenta. Dotázaní žijící v zástavbě rodinných domů jsou se životem v místě bydliště spokojenější (75 %) než obyvatelé bydlící v zástavbě s převahou starších bytových domů – např. činžovních domů (66 %) a bytových domů na sídlišti (63 %). Respondenti hodnotili kvalitu dopravní obslužnosti, životního prostředí, sousedské vztahy, dostupnost škol a zdravotní péče či bezpečnost v dané lokalitě. Svou roli zde hrála velikost obce. Lidé žijící na malé vesnici, osadě nebo samotě jsou nejvíce spokojeni s životním prostředím, čistotou ulic a bezpečností.

Naopak, nespokojenost cítí se zavedením plynu, elektřiny, vody a kanalizace, s dopravou, úrovní obchodů a služeb a s omezeností kulturního vyžití. Obyvatelé velkých měst jsou více spokojeni se zdravotní péčí, kulturou a dopravou. Lidé, bydlící v zástavbě s převahou rodinných domů jsou spokojeni s čistotou ulic a bezpečností. Naopak méně spokojení jsou s úrovní obchodů a služeb, kulturou a dopravou. Do značné míry opačná situace panuje u respondentů žijících na sídlištích nebo ve starších, převážně městských čtvrtích s činžovními domy či paneláky. Obyvatelé jsou zde spokojení s úrovní obchodů a služeb. Negativně hodnotí bezpečnost a čistotu ulic. (Zdroj: CVVM).

Zájem veřejnosti o úroveň okolí svého bydliště se odráží i ve stavebnictví, kde se při navrhování developerských projektů musí firmy řídit požadavky klientů. Podle Ing. Jiřího Mutla z divize developmentu stavební společnosti PSJ netvoří cenu nemovitosti v současnosti jen architektonická a technologická hodnota samotné stavby či obytný pozemek, ale také jeho okolí, které vytváří životní prostředí obyvatel dané lokality.

„Panelová sídliště měla ve své době opodstatnění, neboť byla snahou řešit okamžitou velkou poptávku po bydlení pokud možno za relativně malé náklady. Později podobnou funkci plnila také dnes kritizovaná satelitní městečka,“ říká Jiří Mutl a dodává: „Dnešní trh preferuje kvalitu před kvantitou a kvalita je vnímána v mnohem širších souvislostech. Naši klienti jsou si více než dříve vědomi, že si společně s domem kupují i své životní prostředí. Zajímají se o širší okolí, ve kterém budou žít a o sociální prostředí, které v lokalitě vznikne.“

Do ceny nemovitosti se proto stále častěji promítají i náklady, které ne zcela přímo souvisí se stavbou domu, ale byly vynaloženy na zpříjemnění okolí popř. na zvýšení či zabezpečení jeho hodnoty. Pokud si klient zakoupí společně s domem a pozemkem i podíl na veřejných a společných plochách, může tak mít v budoucnu jistotu, že poblíž jeho domu nevyroste například rušná silnice nebo jiný obytný dům, který by narušoval jeho soukromí. Taková nemovitost si v budoucnu udrží svou hodnotu. Kombinaci všech těchto faktorů zohledňuje projekt „Zelené obytné krajiny“, který v současnosti připravuje společnost PSJ ve spolupráci s architektem Martinem Rajnišem.

Zájem lidí o prostředí v okolí nemovitosti potvrzuje také pan Libor Hrdina předseda představenstva společnosti RealMak a.s. „Z praxe víme, že nejvíce prodává nemovitosti právě jejich lokalita. U bydlení za městem je nutnou podmínkou, aby zde byly dostupné základní služby jako např. školka. O prodeji nemovitostí ve vyšší cenové hladině pak navíc rozhoduje i jejich výjimečnost a exklusivita,“ říká Libor Hrdina.

Zdroj: PSJ, a.s.
Foto: Dano Veselský