Boj o Pražské stavební předpisy
Staly se součástí volebního boje a posléze je Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) označila za nezákonné a nejprve pozastavila jejich platnost. S Pražskými stavebními předpisy je to jako na houpačce a nikdo vlastně neví, s čím může počítat. A všichni se shodují, že je třeba především konečně vědět, jakým směrem se situace vyvine. Aktuálně se PSP opět odsouhlasily, ale chystá se jejich novela. Ptali jsme se proto odborníků z různých branží, co by se mělo změnit.
Otázka: Co vy byste chtěl novelizovat a proč?
Jan Holna, architekt
Upřímně… opravdu nevím, co by se mělo novelizovat. Předpokládám, že vyhláška bude z podstaty naší práce uváděna do života několik měsíců, spíš desítek měsíců. Teprve za několik let ji bude smysluplné hodnotit a případně erudovaně korigovat. Myslím, že je správná původní představa autorů, kteří uvažovali o první novele až po dvou letech její platnosti. Byl bych moc rád, kdyby jí pak upravovali lidé, kteří jsou v oboru profesionálové, nikoliv ekonomové, ředitelé nemocnic, nebo odhodlaní bývalí zástupci neziskových organizací.
Vyhlášku jsem si na podzim minulého roku důkladně prostudoval. Asi na rozdíl od arogantních schvalovatelů, kteří s její platností nepochopitelně zacházejí, argumentujíce při tom něčím, čemu nerozumím. Byl jsem rád, že autory jsou lidé s dlouholetou a významnou praxí, že výsledný dokument reaguje na tradiční a přesto soudobé směry v konceptech tvorby města, že propaguje pochopitelná a ověřená řešení, že upřednostňuje objektivní pohledy před úzkoprsostí názorových skupin, ale hlavně, že je prvním logickým a profesionálním výstupem, na který mohou navázat další, velmi potřebné a několik let očekávané dokumenty.
Ladislav Bukovský, stavební inženýr, člen výboru ČKAIT
Pražské stavební předpisy jsou mrtvé, je zbytečně se jimi zabývat. Nyní se řeší technická novela, která se snaží napravit nejvýznamnější nedostatky. Nepovedla se.
Autoři zvolili zcela nový přístup k obsahu předpisů a mnohé požadavky byly odstraněny. Uvedu jen některé připomínky ČKAITu k předpisu, jak byl zpracován. Nařízení především nerespektuje pojmy definované stavebním zákonem. Zavádí nejednoznačné regulativy určující prostorové limity staveb i nejednoznačné výškové regulativy; tím vzniká riziko korupčního jednání stavebníků i dalších osob.
Nařízení zavedlo nejednoznačná pravidla pro vymezování veřejných prostranství a jejich kvalitativní standard. Dochází k bezdůvodnému snížení některých požadavků na bezpečnost a kvalitní standard staveb (světlá výška obytných místností i 2,4 m, ubytovací jednotky i bez hygienického zařízení, větrání 15 m2/hod a osobu).
Dále byly významně omezeny požadavky na stavební konstrukce, s výjimkou tepelně technických vlastností, které prosadilo až Ministerstvo pro místní rozvoj. Omezení požadavků z hlediska parkování u novostaveb je výhoda pro stavebníky v centru, ale nevýhoda pro sídliště a předměstí. Autoři původních PSP nastavili požadavky a podmínky natolik nepřesně, že někteří stavebníci mohou být preferováni oproti ostatním. Z hlediska obecných bezpečnostních požadavků nelze podkročit minimální stav platný v celé ČR, i když se zejména autorům předpisu nelíbí.
Jan Ludvík, developer, generální ředitel Karlín Group
Současná situace, kdy během posledního půl roku v Praze platí už třetí verze stavebních předpisů, znemožňuje normální přípravu projektů a způsobuje nemalé škody investorům a projekčním kancelářím. Nové PSP jsme považovali za krok správným směrem i proto, že odstraňovaly některé nesmyslné či nelogické požadavky na stavby, které po léta negativně ovlivňovaly architekturu a kvalitu budov v Praze. Např. za několik desítek let asi bude leckomu připadat divné, proč má tolik obytných budov z naší doby nepřirozeně orientované či pilovitě strukturované fasády a už si možná nevzpomenou, že za to může požadavek na proslunění, který ve stejné době platil z větších evropských metropolí už jen v Bratislavě a Moskvě… Navíc většina těchto obtížně splnitelných požadavků byla předmětem možných výjimek, jejichž udělování však nemělo jasná pravidla.
Do teď jsme v PSP nenarazili na nic, co bychom si přáli novelizovat. Připravovaná technická novela obsahuje banální záležitosti, které jsou mimo naši pozornost. Jsem zvědav, jak se bude vyvíjet návrh nového ÚP, protože některé důležité pasáže PSP jsou s ním přímo provázané. To se týká i výškové regulace staveb. Stejně tak je důležité, aby IPR konečně vydal aktualizované znění ÚAP, na která se PSP odkazují. Například vymezení tzv. vnitřní zóny města v současných UAP odpovídá spíše Praze před několika desítkami let a nekoresponduje s plánovaným rozvojem definovaným platným územním plánem.
Luděk Podlipný, architekt
Největší „chybou“ Pražských stavebních předpisů je to, že zatím vůbec nezačaly platit. Dle mého názoru se měly nechat v účinnosti a novelizovat až na základě zkušeností po určitém čase.
Myslím, že PSP jsou zpracovány pečlivě s jasným záměrem a je to krok správným směrem. Budou ovšem vyžadovat od všech účastníků podstatně hlubší znalost předpisu než u předchozích OTP.
Je těžké se vyjádřit k předpisu, který jsme měli možnost v praxi vyzkoušet pouze na dvou připravovaných projektech, a tyto nyní zase předěláváme na staré předpisy.
Co se týče novelizace, osobně si nejsem jistý s vypuštěním požadavku na proslunění bytu. Například u většího rodinného bytu v novostavbě si bydlení bez slunce nedokážu představit. Jako lepší variantu bych viděl požadavek ponechat a jasně definovat situace, kdy je možné získat výjimku, např. ve stávající zástavbě apod.
Kateřina Kotalová
Ilustrační foto: Dano Veselský
