Červený a modrý

Červený a modrý dvojdomek se do čtvrti s všehochutí současného nevkusu dostavil jako nenadálá návštěva z Holandska či ze Skandinávie. Inspiraci Holandskem Dagmar Koišová, autorka architektonického návrhu, ale otevřeně přiznává. Originálně a svěže působí nejen barvy a kvalitní provedení dřevěné fasády, šikmé zelené střechy s pěkně vsazenými vikýřovými okny, ale především celkové pojetí stavby. Poměrně jednoduchý koncept je doplněn výraznými obdélníky oken, balkóny z póroroštu, u vstupních dveří markýzou z pohledového betonu a také mohutnou gabionovou zdí zahrady.

Odvážná kombinace barev na fasádě nejdříve klientovi podle jeho vlastních slov vyrazila dech, i když si jasné odstíny přál. Od začátku spolupráce ale s architektkou Koišovou hledali především rozumné řešení dvojdomku a jeho umístění na poměrně malé trojúhelníkové parcele tak, aby každý z domů měl vlastní soukromou zahradu. Nejdříve se zdálo, že se jedná o složitý rébus, výsledek se jeví jako snadný a zcela logický.

Náklady na výstavbu vyšly proti původním předpokladům o něco dráž, ale jsou tu použity prvky, které výrazně posouvají kvalitu: opláštění fasády dřevem, sedlová střecha osázená zelení, rekuperační jednotka a zemní registr v kombinaci s kotlem na elektřinu. S tímto řešením stavitel počítal již od začátku a zdá se, že jeho propočty vyšly: „Dosáhli jsme toho, že tento dům má 2,5 kW tepelné ztráty, což je docela slušný výsledek,“ říká. 

Původním záměrem investora a zároveň i dodavatele stavby tedy bylo postavit domy, které by se přiblížily ke kategorii tzv. pasivních staveb. „Energii ze slunce přijímáme skutečně pouze pasivně – velkými okny. Sluneční kolektory jsme nakonec neinstalovali. Ale je to snad jediný moment, který nás od této kategorie domů dělí,“ říká Miroslav Šuman. Se svým kolegou Patrikem Tichavou promysleli snad opravdu všechno, od izolací až po zelenou střechu, která se v létě nikdy nerozpálí jako běžná střešní krytina a v zimě naopak dům izoluje. „U pasivních domů se předpokládá, že budou mít tepelné izolace 30 až 50 cm. Zde máme 30 cm izolace ve stěnách, izolovány jsou ale také podlahy a stropy, samozřejmě bez tepelných mostů. Do oken jsme dali podle mého soudu ta nejlepší skla Heat Mirror. Konstrukčně se jedná o trojsko, ale místo středního skla je použita fólie, která má vynikající vlastnosti v tepelně izolačním prostupu. Odráží teplo z obou směrů, odkud přichází. V zimě je tedy udržuje v interiéru, v létě je nepropustí z exteriéru dovnitř. Kromě toho tento typ oken oba domy dobře účinně izoluje před hlukem od silnice.“

Dům je vytápěn elektřinou a chybí v něm pouze integrovaný zásobník vody, který měl být spojený se solárním ohřevem. Rekuperační jednotka pro větrání zabezpečuje výměnu vzduchu 24 hodin denně – vzduch uvnitř domu má svoji teplotu, ale je vydýchaný. Je tedy třeba ho vyměnit a přes tuto jednotku odchází ven – přitom předává teplo s devadesátiprocentní účinností. Tepelné ztráty na větrání se tedy výrazně snižují, až na desetinu. Když teplota v létě hodně stoupne a nebo v zimě klesne, přepíná se na zemní registr: vzduch se čerpá venku, je veden v zahradě pod zemí potrubím dlouhým cca 30 m. Cenově je tato záležitost srovnatelná s plynovým kotlem a radiátory (bez zemního registru). V zimě se ale vzduch tímto způsobem předehřeje až o 15 stupńů a v létě ochladí. 

Byla použita technologie obrácených tepelných izolací. Obvodové zdivo je nosné, z dutinových tvárnic, tepelná izolace byla vkládaná zevnitř. Podobný princip se používá například ve Francii, Španělsku a na jihu Německa. „Ve chvíli, kdy vyřešíte problém tepelných mostů, stává se tento způsob izolace zajímavým,“ vysvětluje stavitel. „Použili jsme pěnový polystyren a například stropy nás vyšly mírně dráž, než kdybychom je zhotovili z porothermu, ale zateplení se později vyplatí. Tvárnice mají vzduchové mezery, další vzduchová mezera je mezi nimi a dřevěným obkladem. Tento prvek je účinný zvláště v létě, proudící vzduch dům ochlazuje.“

Tepelná izolace na stropech zároveň zaručuje dobrou hlukovou izolaci – není slyšet kroky ani jiný hluk z patra. Krátce ke skladbě stropů a podlah: nosná konstrukce je z betonu, na ní polystyren, dále ještě osb deska a nakonec parkety. Dům už má za sebou dvě zimy, i tu nezapomenutelnou ladovskou 2005/06 – „Skoro celou zimu jsme topili na dva kilowatty a protopili jsme zhruba 4 000 Kč,“ uzavírá stavebník, stavitel a zároveň také obyvatel jednoho z domů. „Naše původní představa o výši investice byla dva miliony korun, ale už v průběhu přípravy stavby bylo jasné, že tuto částku překročíme. Nakonec jsme vynaložili kolem 2,7 milionu Kč na jeden dům bez oplocení a zahrady.“