Příběh Včelína odhaluje, že cesty architektury jsou křivolaké

Na kopečku nad golfovými jamkami v areálu Galerie Golf Hostivař se tyčí drobná realizace Martina Rajniše nazvaná poeticky Včelín. Šest a půl metru vysoká krajinná dominanta si přitom od prvního nápadu ušla dlouhou cestu, putovala z místa na místo, a dokonce i na jiné kontinenty. Jak to tedy se Včelínem bylo?

Na úplném počátku, v roce 2014, přišly do architektonické kanceláře Huť architektury Martina Rajniše zástupkyně spolku Hradčanské včely. Martina Rajniše, který proslul svým neortodoxním používáním dřeva a dbá na sepětí architektury a přírody, oslovily s prostým zadáním – navrhněte nám Včelín do Petřínských zahrad.

Netrvalo dlouho a Rajniš se svým týmem navrhl Včelín jako převýšenou lamelovou kopuli na osmibokém půdorysu, upomínající tvarem i vzhledem na kopuli nad chrámem Santa Maria del Fiore ve Florencii. Projekt se po úpravách zalíbil i památkářům, k samotné realizaci však  z různých komunálně-politických důvodů nikdy nedošlo.

Tím by se zdála historie Včelína uzavřena. Cesty architektury však bývají složitější…

V roce 2017 byla Huť architektury Martina Rajniše vyzvána tehdejším ředitelem Českého kulturního centra v Izraeli Lukášem Přibylem, aby navrhla a postavila věž v Jeruzalémě, která by společně připomněla 100 let od založení Československa a 70 let od vzniku státu Izrael. Rajniš a jeho spolupracovníci si vzpomněli na nikdy nerealizovaný Včelín z Petřínských zahrad, výrazně jej upravili a vznikla tak věž Ester, která dodnes stojí pouhých 1,5 km od Zdi nářků.

Zdálo by se, že projekt Včelína je tímto uzavřen, opak je však pravdou…

Na jaře 2021 se v kanceláři Rajnišova ateliéru schází skupina investorů k jednání nad jedním z připravovaných projektů. Majitel golfového hřiště v Hostivaři, Martin Kulík, si na stěně povšiml vizualizace původního Včelína z Petřínských zahrad a okamžitě se do návrhu zamiloval. O pár měsíců později se hlavní konstruktér a stavitel Zbyněk Šrůtek dal do práce a Včelín začal konečně vznikat ve své původně plánované podobě.

Ani to není konec příběhu…

Za Martinem Rajnišem přišli organizátoři prestižní výstavy v Jízdárně Pražského Hradu Česká moderní architektura od secese k dnešku s dotazem, zda nemá na zapůjčení modely, které by se daly vystavit. „Měli jsme! Náš Včelín o rozměru 1:1 byl zrovna ve výrobě!  Rozlehlé a vysoké prostory Jízdárny daly Včelínu –  vstupnímu exponátu expozice – náležitě vyniknout a my věříme, že alespoň takto zprostředkovaně dýchl vůní Jeruzaléma a své sestry Ester,“ poznamenává Martin Rajniš.

Včelín se tak nad hostivařský green přesunul teprve v listopadu 2021, po skončení výstavy. „Tato naše útlá stavba je připomínkou toho, že architektura to někdy nemá lehké a její cesta k cíli vede často po velmi nepředvídatelných a klikatých stezkách. Nechť je oslavou všech, kteří svou prací, úsilím, odvahou a v neposlední řadě i penězi posouvají věci kupředu. Ti všichni totiž umožnili nejen vznik včelína, a to včetně jeho krátké exkurze na Pražský Hrad, ale i vznik věže Ester,“ vysvětluje Martin Rajniš.

Jedním dechem pak dodává, že jednou snad světlo světa spatří i Včelín na Petříně, přestože v jiné podobě.