Již více než rok probíhající vojenský konflikt zničil přibližně 300 vzdělávacích zařízení po celé zemi. Postupně se však objevují plány na jejich obnovu nebo rekonstrukci. Jedním z takových příkladů je školské zařízení v Charkově, které sloužilo dětem ve věku od 6 do 17 let.
Na rozhraní pražských Vinohrad, Žižkova a Strašnic u stanice metra a tramvají roste nová čtvrť Hagibor. Středobodem čtvrti se stane veřejné prostranství, ve kterém je kladen důraz na kvalitu krajinářské koncepce a vegetačních úprav.
Společnost Kronospan je světovým lídrem v oblasti výroby desek na bázi dřeva pro nábytkářský průmysl, interiérový design a stavebnictví. Jihlavský závod se řadí k těm nejmodernějším v Evropě. S jednatelkou společnosti Sylvou Krechlerovou jsme si povídali o cirkularitě i letošních novinkách.
Stále ještě u nás není běžnou praxí, aby se na přípravě projektu dopravní stavby spolupodílel tým architektů, urbanistů a krajinářských architektů. Dokončení Městského okruhu v Praze představuje příklad komplexního přístupu k projektu s cílem co nejlépe začlenit dopravní stavbu do struktury města.
Absolutním vítězem osmého ročníku soutěže Interiér roku (za období 2022) se stal Dům Hra s růžovým ostrůvkem v Praze. Autorkou interiéru je MgA. Martina Šandová ze studia TI ARCHITEKTI. Výsledky byly oznámeny v úterý 16. 5. 2023 v pražském Centru současného umění DOX. Absolutní vítěz se zároveň stal vítězem kategorie Novostavba.
Spolkové kancléřství v Berlíně se proměnilo ve staveniště, v areálu vyroste nová úřednická budova s heliportem a původní budovu čeká oprava střechy. Dlouho plánované stavební práce ale vyvolávají kontroverze, neboť přístavba vyjde podle odhadů na 777 milionů eur (18,2 miliardy Kč), což kritizuje i ministr financí Christian Lindner.
AVG GROUP je známým výrobcem hal, které jsou vyrobeny v certifikovaném výrobním závodě podle přísných evropských norem a vnitropodnikových směrnic. Výroba hal AVG nabízí nejlepší konstrukční řešení, která jsou ověřena stovkami realizací. Haly od AVG GROUP našly své spokojené zákazníky nejen na Slovensku a Česku, ale také ve Francii, Rakousku, Maďarsku, Německu, Polsku nebo i v Jižní Americe.
V roce 2008 byla vybudovaná stanice metra Letňany, která stále končí v poli. To by však mohly změnit plány, které má Magistrát hl. m. Prahy s nevyužitými městskými a státními pozemky. V okolí metra by mohla vzniknout nová inovativní čtvrť podle územní studie, kterou nyní zpracovává Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR).
Snad každé větší sídliště v Česku se potýká s nevyužitými technickými objekty. Někde je to trafačka, jinde například výměníková stanice. Příklad z brněnské městské části ukazuje, jak lze tato nevábná místa chytře přestavět ke spokojenosti všech.
Po 14 letech se prázdný pozemek v pražských Holešovicích začíná měnit, na ploše mezi ulicemi Komunardů, Jateční a Tusarova vyroste do roku 2025 celkem 75 jednopodlažních i mezonetových bytů v projektu Linea Pura (Čistá linie). Výše investice dohromady dosáhne 1,5 miliardy korun.
Vloni v říjnu přijaly členské státy Evropské unie tzv. obecný přístup ke směrnici o energetické náročnosti budov. Jaké změny nastanou a jak se daří snižovat energetickou náročnost budov u nás?
Nedávno zveřejněná urbanistická studie se zabývá veřejným prostranstvím v prvním poválečném sídlišti ve Zlíně, v obytné čtvrti Obeciny. Řeší především úpravu zeleně, reorganizaci dopravy, modernizaci hřišť, mobiliáře a uspořádání odpadového hospodářství. Po veřejném projednání, které proběhlo v prosinci minulého roku, navíc Kancelář architekta města Zlína zohlednila připomínky obyvatel lokality.
Developerská společnost Trikaya dokončila další část rezidenčního projektu v brněnské městské části Královo Pole. Ponavia rezidence III byla na konci března 2023 úspěšně zkolaudována a navázala tak na předchozí etapy z let 2016 a 2020. Projekt zahrnuje celkem 262 bytů, z čehož 72 vzniklo v rámci aktuálně realizované třetí fáze.
Navzdory velmi dlouhé tradici dnešní designové článkové radiátory Zehnder Charleston neusnuly na vavřínech a díky své variabilitě padnou prakticky do každého prostoru. Seznamte se s „chameleonem“ ve světě topných těles.
Majitel bytu na pražské Letné se na studio Markéta Bromová architekti obrátil s jasným požadavkem – chtěl svůj domov o rozloze takřka 100 m2 co nejvíce otevřít a zbavit bariér v podobě dveří a dělících příček. Byt pak po zásazích architektky Markéty Bromové získal mnohem surovější tvář.
