Architektura

Vláda v létě schválila národní strategii regeneraci brownfieldů, tedy starých nevyužívaných budov či pozemků. Nová strategie má urychlit regeneraci starých průmyslových areálů. Jejich ozdravění vyjde na 200 miliard korun.

Architekti, domy, vily a investoři. Každý má svou představu, svůj důvod, každý je pod vlivem jiných okolností. Než se netrpěliví investoři zabydlí ve svých novostavbách, odehraje se podivný sled událostí, který zcela pohltí všechny účastníky. Vskutku je těžké říci komukoliv z nich: „Neberte to osobně!“ O povaze těchto událostí jsme si popovídali s architektem Svatoplukem Sládečkem.   

V údolí potoka Botiče je už od 17. století součástí pražských Nuslí proslulý pivovar. Jeho architektonicky i historicky významné budovy byly v roce 2003 prohlášené za kulturní památku, nicméně stále chátrají.

V rámci druhého ročníku festivalu architektury Architecture Week proběhla debata na stále aktuální téma výškové architektury v centrech měst. Diskuze ve Slovenském institutu, kterou připravilo vydavatelství Jaga Media, se týkala aktuálních realizací a urbanistické (ne)koncepce Prahy a Bratislavy i kritiky výškových staveb v kontextu historických měst.

Po několika letech diskuzí nad novou podobou prostoru mezi ulicemi Spálená a Národní dojde k realizaci návrhu atelieru Cigler – Marani Architects. Stavba začne koncem letošního roku. Otázka, zda stavět a jak, je tedy zodpovězená.

Dřevo je jediná obnovitelná surovina, kterou lze využít ve stavebnictví k realizaci nosných konstrukcí víceposchoďových domů. Masivní dřevo se v moderních stavbách používá k realizaci prakticky všech nosných konstrukcí. U dřevodomů lze využít různé stavební systémy.

Kurátorské bezvládí, které vládlo v týmu Benátského bienále ještě na začátku roku, ovlivnilo i podobu národních expozic. Každá ze zemí přistoupila k neexistujícímu tématu či specifikaci po svém a výsledek, který můžeme vidět v tamějších Zahradách, proto jen těžko může reprezentovat určitý „národní“ postoj k tématu specifikované mottem „Out there: Architecture beyond building (Tam venku: architektura mimo budovy)“.

Veletrh idejí, architektura v dotyku s vizuálními uměními, větší, či menší dotyk s tématem, zvučná jména i nezávislí experimentátoři, nápadité instalace, ale i výstavní nuda, impulzy k přemýšlení, ale i rozmary autorských recyklací. Velké akce nikdy nejsou jednoznačné, i proto se už déle diskutuje o jejich opodstatněnosti. Na misce vah však nakonec vždy převáží přirozená touha lidí sdružovat se, případně si zasoutěžit, podívat se, co je nové, a trochu i pomlouvat. Nebylo tomu jinak ani na 11. Bienále architektury v Benátkách (14. 9. – 23. 11.), které si navíc vybralo těžko uchopitelné téma Out There: Architecture Beyond Building (Tam venku: architektura mimo budovy). Co však znamená, když je něco mimo? Něco za procesem projektování a realizace, či za samotným objektem? Interpretace měly geometrickou řadu možností a šéfkurátor Aaron Betsky měl co dělat, aby dal jednotlivým výstupům strukturovanou podobu největší architektonické události roku.

Každému se nepoštěstí vlastnit pozemek rovný jako mlat, zvláště v Čechách. Dům ve svahu, o němž je řeč, přinášel svým majitelům nemalé potíže. Proto se rozhodli pro radikální změnu – zbourat jej a postavit nový s více byty. Ztráta části soukromí je příliš bolet nemusela. Získali pohodlí moderního bydlení, lépe využitelnou zahradu a navrch velmi originální architekturu.

Konstrukční ochrana dřeva a dřevařských výrobků vychází z principů fyzikální ochrany založené na regulaci expozičních podmínek v okolí dřeva. Jejím úkolem je cílenými úpravami teploty, vlhkosti, hodnoty pH a jiných fyzikálních parametrů dřeva a okolního vzduchu dosáhnout toho, aby v dané expozici biologičtí škůdci a abiotičtí činitelé nenapadaly dřevo nebo aby jejich působení bylo co nejmenší.

Při hledání odpovídajícího designu interiérového vybavení toalet jsou rozhodující nejen estetické, ale hlavně praktické požadavky. Těmi jsou snadná údržba a pohodlí. Designéři mohou vedle promýšlení tvarů využít současné technologické možnosti, ať už v oblasti nových materiálů nebo elektroniky. Ano, řeč bude o high-tech toaletách.

Za kvalitním designem interiérového vybavení koupelen již není třeba chodit daleko. Také mladí čeští designéři totiž navrhují originální funkční i esteticky nadčasové vany, umyvadla a další doplňky. Například absolventi a studenti Vysoké školy uměleckoprůmyslové Kryštof Nosál, Ondřej Václavík, Jaroslav Větvička a Zdeněk Pudil se inspirují přírodou a získávají mnohá ocenění.

Již 3. ročník mezinárodní konference Výškové budovy v historických městech Evropy se bude konat 27. 11. 2008 ve Veletržním paláci v Praze 7, sál Terminál.

Letošní olympiáda v čínském Pekingu se určitě zapíše do historie nejen skvělými sportovními výkony, ale i unikátními architektonickými skvosty. Inspirací pro ikony současné moderní architektury v Číně – Národní stadion a Národní plavecké centrum – byla samotná příroda. Nevšední tvary architektury se technicky řeší na bázi dokonalých fyzikálních zákonitostí, i když v přírodě jde většinou o mikroskopické konstrukční systémy. Moderní design sice nemá mnoho společného s čínskou tradiční architekturou, ale základní filozofie přetrvává: ptačí hnízdo – vodní kostka – jin a jang. Zatímco stadion představuje přírodní strukturu, plavecké centrum se inspiruje strukturou, která je výsledkem lidské vědy. Stavby založené na zdánlivém kontrastu se vzájemně harmonicky doplňují. Šokují géniem současných technických možností, dojímají atmosférou, ale především vzdávají hold přírodě, od níž se stále máme co učit.

Veřejné lázně se staly v první polovině 20. století přirozenou součástí měst, lidé je využívali jako místo setkávání, relaxace, sloužily však i pro hygienu. S postupným zvyšováním životního standardu obyvatel se také měnila funkce krytých lázní. Doba prvorepubliková umožnila vytvoření movitější měšťanské vrstvy obyvatel s dostatkem volného času. V duchu hesla Ve zdravém těle zdravý duch začalo mnoho těchto lidí vyhledávat sportovní aktivity a plavání patřilo mezi velmi oblíbené.