Architektura

Původně jsme se měli s Hankou setkat a nezávazně si popovídat o její nové práci. O lásce ke Skandinávii a severském designu. Okolnosti však chtěly, aby se nevinné setkání změnilo v dějství o čtyřech účinkujících...

Pod turnovským kostelem Narození Panny Marie se za dramatickou oponou sloupů otevírá prostor vyhrazený rozmanité kultuře. Podoba sloupů, použité materiály, barvy, průhledy a stíny – nic zde není nahodile, vše má svůj význam. Tento sémioticky bohatý projekt kulturního centra Střelnice navrhli architekti Libor Čížek, Ondřej Moravec, Michal Nekola a Radek Šíma z pražského Atelieru 6.

Rezidenční projekt Lochkov Lofts na jihozápadním okraji Prahy se rozhodly společnými silami zrealizovat developerské společnosti Euro Ventures a ITAKA. Zrekonstruované objekty bývalého pivovaru v městské části Lochkov, vzdálené z centra hlavního města pouhých 13 kilometrů, nabídnou 73 bytových jednotek v zeleni a klidu.

Cílem fasády, jejíž kompozici vytvořil grafický designér Pierre di Sculio, bylo přenést chimérický svět neznámých textů a krásu písma do identity muzea. Podařilo se to spojením uměleckého řemesla a průmyslového designu.

Muzeum Champollion v ospalém historickém městečku Figeac v jižní Francii je příkladem zajímavého prolnutí grafiky a architektury. Design „obalu“ je v současné době právě to, co přitáhne pozornost veřejnosti, co tvoří identitu budovy. A o to šlo architektům Alainu Moattimu a Henri Rivi`erovi spolu s grafickým designérem Pierrem di Sculio především. Nápad s dvojitou fasádou je nedílnou součástí projektu, díky němuž architekti zvítězili v soutěži. Zároveň plní podmínku veřejných soutěží ve Francii, aby stavba obsahovala jedno procento umění. Nejde o nějaké pokoutní stavění nového domu za zbytkem historické fasády tak, aby to nebylo příliš poznat – jak mají ve zvyku někteří developeři v centru Prahy.

V pražských Radlicích vyroste neobvyklý atriový bytový dům s administrativními a obchodními prostory. Tato stavba lichoběžníkového půdorysu zapuštěná do strmého svahu je dílem architekta Jana Šestáka a jeho kolegy Marka Deyla ze Studia pha.

V plzeňské čtvrti Skvrňany vyroste modlitebna Církve adventistů sedmého dne s centrem volnočasových aktivit a kultury. Současný projekt navazuje na záměr postavit na tomto místě kostel, který se měl uskutečnit už před válkou. Autoři projektu jsou architekti Jan Soukup a Jan Trčka z Atelieru Soukup. Tento ateliér se od svého vzniku podílel na mnoha dalších sakrálních stavbách, převážně na území Plzeňska. Jednou z nich byl i trapistický klášter Nový Dvůr v Dobré Vodě u Toužimi podle projektu Johna Pawsona.

Na českém trhu existuje několik veletrhů, které se profilují jako veletrhy zaměřené na architekturu a design. V září se už tradičně koná veletrh For Arch; vystavující firmy, které působí v oblasti stavebnictví a architektury, se snaží přitáhnout potenciální klienty – ať už z řad firem nebo individuální investory. K tomu je třeba vytvořit atraktivní výstavní prostor… Co je vlastně dnes atraktivní výstavní prostor?

Pouštní kulturní centrum Nk´Mip v Kanadě přitahuje pozornost veřejnosti v mnoha ohledech. Především díky svému průčelí – osmdesát metrů dlouhé zdi z dusané hlíny vytvářející dojem sedimentujících geologických vrstev. Ale nejen díky ní. Kanadským architektům z ateliéru Hotson Bakker Boniface Haden se podařilo stvořit budovu, která respektuje krajinu. Přitom kombinuje současný architektonický jazyk a znalosti o ekologicky udržitelném stavění. Budova pro indiánský kmen Osoyoos je důkazem geniality architektů – není divu, že za tuto stavbu získali Cenu Královského architektonického institutu Kanady, Cenu guvernéra Britské Kolumbie a několik dalších.

Karlín, pražská čtvrť plná industriálních hal, má i přes jistou ošuntělost svoje kouzlo a atmosféru. Proto přitahuje developery, kteří cítí potenciál rychle vzkvétající městské části. Právě dokončený projekt Cornlofts Šaldova ve stejnojmenné ulici vznikl přeměnou bývalé lisovny a rafinérie řepkového oleje (dříve mylně pokládané za sýpku) na moderní rezidenční komplex podle projektu vídeňské architektonické kanceláře Baumschlager Eberle. „Projekt Cornlofts je ukázkou toho, jak lze vytvořit nové kvalitní bydlení a současně minimalizovat ekologickou zátěž života ve městech: využitím toho, co už stojí, zvýšením hustoty městské zástavby a snižováním energetické náročnosti,“ říká architekt Carlo Baumschlager.

Rádio Svobodná Evropa je fenomén. V době socialismu pomáhalo svými informacemi bořit železnou oponu mezi demokratickým Západem a komunistickým Východem. Po listopadové revoluci se přesunulo z Mnichova na dříve nepřátelský Východ – prezident Havel mu předal budovu Federálního shromáždění. Symbolicky tak vyjádřil podporu šíření demokracie do dalších zemí. S tímto úkolem jsou však spojena i rizika. Po útocích na newyorská dvojčata proto vláda rozhodla o přestěhování Svobodné Evropy. Novináři získali koncem loňského roku exkluzivní budovu, ušitou na míru bezpečnostním požadavkům americké vlády. Architektonickou podobu jí vtiskla kancelář Jakuba Ciglera a Vincenta Maraniho.

Často poslouchám argumenty brojící proti současným architektonickým trendům. Odpůrci vytýkají současné architektuře její strohost a střídmost, přílišné zdůrazňování výtvarného a estetického hlediska na úkor útulnosti či praktičnosti. „Kdo to bude uklízet?“ ozývá se z úst praktiků při prohlížení fotografií moderní kuchyně s velkými nerezovými plochami. „Bílá sedačka? Už je vidím, jak budou nadávat, když se jim narodí děti!” křičí další při hodnocení odvážného obýváku s nábytkem ve světlých barvách. Naše návštěva je věnovaná právě všem „praktikům”, kteří nevěří, že i moderní interiér může být praktický a útulný. Jednopatrovému podsklepenému domu dominuje bílá – bíle jsou vnitřní i vnější omítky, do bílé je stylizovaná kuchyňská linka i pult, bílá je již zmiňovaná sedací souprava v obýváku i knihovna na poschodí.

Co dělá tzv. mediální fasádu tak přitažlivou pro mnohé architekty a umělce? Dnes, ve světě informací, digitalizace a nových technologií, se umění do architektury vrací odpovídajícím způsobem. Příkladem může být architektura spojená s počítačovým uměním v historickém jádru rakouského Lince. Rozšíření centra Ars Electronica, kde se každoročně koná stejnojmenný festival umění nových médií, bylo letos dokončeno podle projektu rakouského studia Treusch Architecture.

Co jsme v touze po pohodlí za dlouhá léta pokořování přírody vypustili do ovzduší, řek a moří, to se vznáší ve vzduchu, nasákla tím půda i my sami. Na respekt k přírodě jsme na několik desetiletí zapomněli a nyní jen můžeme věřit, že nám zůstal čas na pokoru. O ohleduplnost k přírodě se dnes snaží i architekti, designéři, výrobci nábytku a bytových doplňků. Někdy jde jen o proklamované úsilí držet krok s módními ekotrendy, jindy o skutečnou zodpovědnost za recyklovatelnost výrobků, minimalizaci odpadu či spotřeby energie během výroby, ale i po dožití věcí, jimiž si zaplňujeme domovy. 

Synagoga z roku 1719 byla od 60. let minulého století zamaskována tak dobře, že většina místních obyvatel o ní neměla tušení. Je totiž obklopena vyššími domy a léta v ní byl sklad železářství. Teprve před šesti lety se městu Turnov podařilo zdevastovanou kulturní památku získat a obnovit způsobem, který ctí historii i tisícileté židovské tradice. Vydatně mu v tom pomohl grant z Norska.