ASB Architektura Stránka 242

Architektura

Na kraji Zelenče, vesnice na východě Prahy, stojí výrazná stavba. Výrazná svou jednoduchostí - s plochou střechou mezi sedlovými, s dřevěným obkladem místo barevných omítek. Na první pohled těžko určit její funkci – k rodinnému domu nesedí jednopatrová halová část, na malou továrnu či výrobnu je objekt málo industriální.

Vzorkem sama o sobě je vzorkovna firmy Sipral. Společnost, která se zabývá fasádami, zadala projekt na výstavbu prostoru, v němž by mohla prezentovat své výrobky, architektonické kanceláři D3A. Autoři Stanislav Fiala a Daniela Polubědovová vsadili na hravost. Stavba připomíná barevnou housenku, jedoucí vlak, vznášejícího se čínského draka. Asociací s domem, který má každou fasádu z jiného materiálu, o barvě ani nemluvě, bychom našli více. Právě to je hlavní deviza vzorkovny – inspiruje.

Jednoduchý tvar, výrazná barva, detail. To je kombinace, na kterou vsadili tvůrci z architektonické kanceláře ARCHTEAM při návrhu rodinného domku v Mořině u Karlštejna. K tomu připočtěte nízké náklady na stavbu i na bydlení a vyjde rovnice, které investoři, mladý manželský pár, nemohli odolat.

Stavební průmysl a jeho produkty se značnou měrou podílejí na stavu životního prostředí. Výstavba budov a jejich provoz patří mezi největší spotřebitele materiálových a energetických zdrojů a významné znečišťovatele životního prostředí. Ekologické stavby jsou reakcí na současný stav životního prostředí. Právě nízkoenergetické (NED) a spolu s nimi energeticky pasivní domy (EPD) na bázi dřeva jsou zajímavým řešením, které v sobě spojuje ekologickou výstavbu, ekologický provoz i ekologickou likvidaci zároveň s vysokým komfortem bydlení.

Poslední tři týdny zbývají zájemcům k návštěvě rozsáhlého výstavního projektu Bruselský sen v Galerii hlavního města Prahy, který zde bude k vidění pouze do 21. září. Bruselský sen mapuje československou účast na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu a tendence v oblasti grafického designu, módy i spotřebních výrobků poloviny 60. let.

Na konci května bylo ve Svitavách otevřeno nové multifunkční centrum Fabrika. Odvážný architektonický čin přeměny někdejší barvírny Vigony z roku 1925 na kulturní dům s knihovnou a sály je pro region velkou kulturní událostí.

The High Museum v Atlantě ve Spojených státech amerických se může honosit dvěma tvůrci zvučných jmen. Po Richardu Meierovi, který muzeum v roce 1983 postavil, přichází s dostavbou italský architekt Renzo Piano.

Součástí inteligence budov bude čím dál víc hrát roli i jejich energetická efektivnost. Proto není od věci zabývat se fotovoltaikou. Příklad, který přinášíme, není ovládán na dálku či přes internet. Dokazuje však, že fotovoltaické řešení může být nenáročné na prostor a zároveň umí plnit i estetickou funkci.

Američany od stavby mrakodrapů hned tak něco neodradí. Národní hrdost jim nedovoluje podvolit se hrozbám, naštěstí jí však nepodléhají natolik, aby neumožnili práci zaoceánské kanceláři Foster and Partners. Ta je totiž podepsána pod stavbou Hearst Tower v New Yorku. A přišla nejenom s neobvyklým konceptem diagonální ocelové konstrukce, ale také s důrazem na ekologii a úsporu energií.

Eoos je jméno jednoho ze čtyřkřídlých koňů Aurory, římské bohyně úsvitu. EOOS je také jméno rakouského designérského ateliéru. Podobně okřídlené jako jejich maskot jsou okřídlené i nápady jeho zakladatelů – Martina Bergmanna, Gernota Bohmanna a Haralda Gründla. Jejich návrhy interiérů obchodů pro Armaniho nebo Adidas, vana-pohovka pro Duravit nebo sklenice s ostnem pro Red Bull jasně ukazují, že byly vytvořeny s otevřenou myslí. Martin Bergmann (43) se často směje, ale když mluví o své práci, zvážní. On a jeho partneři zdůrazňují poetický a nepředvídatelný aspekt tvorby. Což je pro tištěná média tvrdý oříšek.

Administrativní budovy jsou příliš širokým pojmem pro velmi různorodou škálu staveb od úřadů až po banky. Právě budova ČSOB od Josefa Pleskota se stala důležitým milníkem svým demokraticky uspořádaným vnitřním prostorem s výrazně městotvornými prvky. Obrátili jsme se na autora této banky, abychom na jejím příkladě sledovali posun tohoto typologicky i investorsky vděčného druhu staveb.

Fanouškům a hráčům pražské Slavie se splnil dávný sen. Začátkem května zahájil výkopem jeden z nejvěrnějších slávistů, František Veselý, historicky první utkání na novém stadionu v Edenu. Autorem v současné době zřejmě nejmodernějšího fotbalového stánku v České republice je architekt Martin Kotík spolu s týmem studia Omicron-K.

Návrh rodinného domu u Františkových Lázní určovala pouhá dvě slova: interiér a exteriér. Architekti z ateliéru A69 si však na stavbě, odborné veřejnosti známé jako Villa Lea, neověřovali nějaký svůj teoretický předpoklad. Naopak hledali, jak naložit se zadáním a výchozími podmínkami co nejfunkčněji a zároveň tak, aby stavba měla jasný a čitelný koncept.

Vystavovat v prestižní milánské galerii Driade se zatím podařilo málokomu z českých designérů. V nádherném showroomu nedaleko od opery La Scala a téměř naproti domu Casa Armani najdete sklo a porcelán Bořka Šípka. V Driade se chlubí tím, že ho kdysi „objevili“ (tehdy společně s Phillipem Starckem), a Bořek Šípek sám na některé z přednášek předváděl svou první prezentaci v Driade.

„Konečná zastávka, vystupovat,“ chtělo by se možná říct v souvislosti s nádražím Vyšehrad. Majitel objektu odstranil vzácnou hrázděnou čekárnu, vykácel zelený porost a poškodil dláždění na ulici. Ozvali se památkáři, zastupitelé městské části, ale i občané žijící v nejbližším okolí. Firmě podle všeho hrozí stíhání, nedávno však oslovila architekta Martina Kotíka z ateliéru Omicron-K, který má vypracovat studii na rekonstrukci a využití objektu.