Architektura

Unileverhaus, nová centrální budova potravinářské a drogistické společnosti, stojí v prominentní lokalitě hamburské čtvrti HafenCity, přímo na břehu Labe. Je obalená ETFE fólií, která ji chrání před škodlivinami a hlukem lodí proplouvajících kolem. Jádro budovy – vzdušné atrium – osvětlují unikátní kruhová svítidla s novou technologií LED.next. Jasným světlem zaplavené atrium je veřejně přístupným prostorem s městskými rozměry a zároveň jedním velkým otevřeným pracovištěm s mnoha příjemnými místy k setkávání a komunikaci. V projektu stuttgartské kanceláře Behnisch Architekten se snoubí nejnovější technologie s environmentální odpovědností i estetizací pracovního prostředí.

Národní památkový ústav v Brně eviduje v současnosti na území Jihomoravského kraje 76 nemovitých kulturních památek, které bychom mohli zařadit do kategorie nejohroženějších.

„Rozhodli jsme se navrhnout dům jako ikonu, s velmi přísným řádem a jednoduchým výrazem,“ říká architekt Miroslav Holubec z ateliéru m4 architekti, jeden z autorů návrhu rodinného domu, který vyrostl ze svahu v oblasti Českého krasu. Dům obložený dřevem přenáší zvláštnosti pozemku a krajiny i do interiéru: stupňovité uspořádání otevřeného prostoru a vnitřní schodiště kopíruje strmý svah, v betonu se otiskují dřevěná prkna a čistě bílé vnitřní konstrukce a podlahy odkazují na čistotu okolní chráněné krajiny.

Uměním v architektuře by mohla být nazývána schopnost vytvořit takový návrh, který nezestárne v době realizace. Myšleno v porovnání s tím, co v té době existuje ve studiích. Samozřejmě, že mnohé studie jsou vždy ještě o krok dál před stavebními technologiemi. Nizozemské studio Mecanoo a jeho Divadelní a konferenční budova La Llotja ve Španělsku, respektive v Katalánsku, tato kritéria určitě splňuje.  Její návrh vznikl přitom před pěti lety.

Úspory jsou pojmem, který dnes zaznívá ze všech stran. A to jak při výstavbě rodinného domu, tak zejména z hlediska nákladů na vytápění. Hitem současnosti se proto staly nízkoenergetické domy.

Podél Vltavy poblíž karlínské Invalidovny roste další administrativní centrum. Zatím neúplnou čtveřici budov s fasádou z režných cihel poskládaných na geometricky přesný šachovnicový půdorys doplňuje menší, architektonicky výjimečná budova. Mezi budovami vedou ulice se vzrostlou zelení, areálem protéká říčka, která vrcholí kaskádou ve vstupním náměstí, setkat se tu lze i se sochařskými díly. „Přál bych si, aby areál fungoval jako antické město s živým veřejným prostorem,“ říká architekt Vladimír Krátký, jehož ateliér ve spolupráci se Studiem acht projekt navrhl.

Přirozenou součástí života každé firmy jsou změny. Podniky po čase dospějí do stadia, kdy pocítí nevyhnutelnost přizpůsobení provozních podmínek svým konkrétním potřebám. Tento významný krok učinila i česko-slovenská firma zaměřená na prodej koupelnového vybavení. V Bratislavě vyměnila původní prostory za budovu šitou na míru, v Brně se usídlila v rekonstruovaných prostorách M-Paláce. Design interiéru obou nových showroomů vzešel netradičně ze studentské soutěže. Vítězný návrh slovenské architektky a designérky Kataríny Šebestové zaujal především jednoduchým čistým stylem, který odpovídá designu sortimentu. V následujícím rozhovoru s autorkou jsme si povídali o tom, jak se návrh zrodil a jak dát prostoru duši.

Národní kulturní památka a evropské dědictví Dolní oblast Vítkovic zahrnuje unikátní technické památky, které se aktuálním projektem reaktivace navrací zpátky do života. Vznikem industriálního parku dostanou dnes nevyužívané objekty novou funkci a poslání. Součástí rozsáhlého projektu bude Svět techniky – vědecký a výukový areál. Bude jej tvořit VI. energetická ústředna proměněná v interaktivní muzeum podle projektu architektů Heleny a Václava Zemánkových, energocentrum a novostavba vědeckého a výukového centra podle návrhu architekta Josefa Pleskota.

Barevnými bublinami filtrované slunce vytváří uvnitř školky hravou i trochu snivou atmosféru. Španělský architekt Xavier Vilalta tento působivý prvek nezvolil náhodou. „Do architektury jsem se pokusil otisknout krajinu i své vzpomínky na dětství – ovocné sady a jejich barvy i geometrický řád,“ říká tento mladý autor minimalistické, veselé a nízkonákladové školky v katalánském Els Alamús.

Úspora energie se stává jedním z nejvýznamnějších faktorů naší doby. Týká se to hlavně úspor energie na vytápění budov. V posledních letech se kromě zateplování objektů stále více hovoří také o nízkoenergetických a pasivních domech, které svými kvalitními tepelněizolačními materiály a alternativními zdroji energie dokáží výrazně snížit energetickou náročnost budovy. Při výstavbě takovýchto budov se využívají nejnovější technologie, proto je někdy nutné počítat se zvýšenými náklady na výstavbu.

V Ústí nad Labem, průmyslové metropoli severních Čech, se nalézá jedna z nejpozoruhodnějších meziválečných administrativních budov na našem území. Expresionismem ovlivněná stavba představovala v době svého vzniku nejvyšší budovu na území tehdejšího Československa.

„Koncepce a architektonická forma je odpovědí na požadavky energetické úspornosti, ne však na úkor optimálního provozního řešení. Školka musí vyhovovat ekologickým principům, mnoha předpisům, ale především dětem,“ říká architekt Pavel Šmelhaus, jeden z autorů mateřské školy v Mrači, která byla nedávno oceněna titulem Nízkoenergetická a pasivní stavba roku. Ekologická dřevostavba vonící lesem a s veselými barevnými interiéry je minisvětem, do něhož se děti i jejich rodiče rádi vracejí.

Rok 2009 znamenal pro český realitní trh dramatický propad. Investice do nemovitostí, výstavba nových kanceláří i logistických areálů klesly meziročně na polovinu. Co se týká administrativních budov, analytici předpokládají oživení až příští rok. Přesto se ale tyto budovy staví dál a podle některých jich bude dokonce už příští rok nedostatek.

Uplynul teprve rok od chvíle, kdy začal platit povinný energetický průkaz obálky budovy – a už jej někteří odborníci považují za zastaralý. Vývoj se posunuje rychle dopředu, přestože oproti severským zemím máme stále co dohánět. Mnozí čeští developeři kancelářských budov už slyší od potenciálních budoucích nájemců: chceme sídlit v zelené budově, naše sídlo by mělo mít zelený certifikát. Jaké certifikáty existují a na co vše se vztahují? Bude v brzké době většina budov stavěna udržitelnějším způsobem?

Dřevozpracující družstvo Lukavec přichází na trh s novou generací nábytkových desek pod názvem NATUR Concept. Jako zodpovědný výrobce nábytkových desek volí při jejich výrobě ty nejkvalitnější materiály a nejmodernější technologie, díky kterým docílí jak vysoké kvality v oblasti mechanicko-fyzikálních vlastností, tak i zdravotní nezávadnosti a požadovaných ekologických standardů. NATUR Concept se tak stává optimálním materiálem pro výrobu silně namáhaného nábytku v dětských pokojích či v kuchyních.