V Chráněné krajinné oblasti Jizerských hor stála stará zchátralá stavba. Na jejím místě v obci Šumburk nad Desnou postavil architekt Stanislav Fiala nový dům. Vznikla Leopoldova bouda, na první pohled možná nenápadná, při tom druhém ale plně poutající pozornost.
Firma Wiesner-Hager, největší rakouský výrobce kancelářského nábytku, vybavila 4 000 m2 nových kancelářských prostor parfumerie Notino, s. r. o., v areálu Brno Business Park. Za architektonickým návrhem stojí ateliér Kyzlink Architects.
Nebojte se při výběru vypínačů trochu se zasnít a popusťte uzdu své fantazii: z jakých zajímavých materiálů a z jakých barev byste si přáli vybírat vypínač? Zapomeňte na plastové a běžné kovové vypínače, bílé, černé a v různých odstínech šedé a stříbrné. A zapomeňte i na vypínače z laciných plastů šílených barev. Představte si vypínač z pravého betonu, eloxovaného hliníku, černého lesklého chromu nebo klidně z džínoviny nebo drahých kovů… Vyslovte jakékoliv přání. Program Hager Manufaktura vám jej splní.
Na kraji brněnského sídliště stojí jednopodlažní budova, která až donedávna sloužila jako autosalon. Objekt nevalné estetické kvality nyní získal novou, snadno zapamatovatelnou tvář tvořenou více než devíti sty černými plastovými sedáky.
Švýcarský ateliér Buol & Zünd rozvlnil architekturu v rytmu nahodilého jazzového rytmu. Díky centrálnímu vnitřnímu dvorku nového hudebního kampusu donutili hudebníky vylézt ze svých jeskyní a socializovat se v srdci historické části města Basilej.
Mezonetový byt si mnozí z nás podvědomě spojují s netradičně řešenými dispozicemi, s pocitem, že se mohou dotknout hvězd. Mezonet bychom mohli – velmi zjednodušeně řečeno – chápat jako synonymum pro prostor. Krásný, vzdušný, světlý, tvárný, ale zdaleka ne pro každého. Protože také omezuje a vyžaduje určitou přizpůsobivost. Nakonec, proč ne. V životě je přece vždycky něco za něco…
Povodeň, která vám způsobí škodu za osm set milionů dolarů, můžete brát jako katastrofu. Iowská univerzita ji ale pochopila jako výzvu. Jedním z výsledků je i nová Budova vizuálních umění (Visual Arts Building).
Mladá rakouská rodina měla na svůj nový dům dva požadavky. Trvali na tom, aby byl postavený ze dřeva, a zároveň měl mít v rámci tohoto druhu domů co možná nejnižší cenu. Tyto požadavky přijali jako výzvu architekti z ateliéru bogenfeld Architektur. Z ulice je dnes vidět strmou antracitově-šedou střechu vznášející se nad úzkým pruhem fasády na trávníku. Pod touto střechou se ukrývá bohatý rodinný život.
Spojením průmyslové architektury s tradičním venkovským stylem vzniklo harmonické bydlení, které poskytuje dostatek místa pro dospělé i děti. Společenské a hospodářské změny s sebou nesou nejen proměnu životů lidí, ale kromě jiného i třeba transformaci funkce či původního účelu průmyslových či technických staveb.
V oblasti vnitřního města Alberta Park vznikl v místě s výhledem na centrum Calgary malebný bungalov, navržený ve stylu midcentury. Šlo o jakýsi architektonický a designový experiment, zasazený do lokality s vyšší hustotou osídlení.
Když si mladí umělci chtějí vyzkoušet tvorbu pod holým nebem, stačí, aby vyšli na zelenou střechu, kde mají připraven otevřený ateliér.
Střecha může mít různou podobu, avšak v případě dřevostavby a ve smyslu souladu s přírodou je velmi přijatelnou kombinací dřevodům se zelenou střechou, na níž rostou rostliny. Zelená střecha však není moderním výmyslem, její historie sahá podstatně hlouběji.
Dům, nazvaný příznačně „Black Box House“, je moderní rezidenční stavbou, navrženou litevskými architekty z ateliéru PAO studio. Bez nadsázky ji lze považovat za skvělý příklad severského minimalismu.
Jednoduchý dům se sedlovou střechou v Chorvatsku těží z výhod, které mu poskytuje místo na pozemku. Je vsazený do mírného svahu, a zatímco z jedné strany působí jako jednopodlažní dům, z opačného pohledu se vynořuje ještě jedno nižší podlaží – suterén, používaný jako skladový prostor. Dalším momentem, z něhož architekt Tomislav Soldo těžil, je vysoký strom – ořech. Tento strom byl nakonec důvodem vzniku samotného domu a bez něj by tento nápad zřejmě ani nevznikl. Proč?
Čistota tvarů, kontrast harmonického dřeva a neomítnutého drsného zdiva, vzdušný světlý interiér a propojení s okolní zahradou díky velkým proskleným plochám – to je několik pozitiv, které můžeme připsat jednopodlažní domu v české obci Buš. Vyšel z dílny architektky Markéty Cajthamlové a Jana Krejčího.
