Co dělá tzv. mediální fasádu tak přitažlivou pro mnohé architekty a umělce? Dnes, ve světě informací, digitalizace a nových technologií, se umění do architektury vrací odpovídajícím způsobem. Příkladem může být architektura spojená s počítačovým uměním v historickém jádru rakouského Lince. Rozšíření centra Ars Electronica, kde se každoročně koná stejnojmenný festival umění nových médií, bylo letos dokončeno podle projektu rakouského studia Treusch Architecture.
Synagoga z roku 1719 byla od 60. let minulého století zamaskována tak dobře, že většina místních obyvatel o ní neměla tušení. Je totiž obklopena vyššími domy a léta v ní byl sklad železářství. Teprve před šesti lety se městu Turnov podařilo zdevastovanou kulturní památku získat a obnovit způsobem, který ctí historii i tisícileté židovské tradice. Vydatně mu v tom pomohl grant z Norska.
V mnoha obcích a zvláště uprostřed panelových sídlišť stojí bývalé uhelné kotelny, které kdysi vytápěly bytové domy v okolí. Dnes se některé z nich postupně modernizují a dokonce mění na sportovní zařízení, kluby, centra volného času. Čítankovým příkladem vhodné a užitečné rekonverze může být Mediatéka a komunitní centrum v Mokré u Brna. Architektům Petrovi Hovořákovi a Radimovi Ličkovi se podařilo s minimálními prostředky přetvořit kotelnu na architektonicky čistou a příjemnou knihovnu, a přitom zachovat příběh, který si s sebou stavba z minulosti nese.
Pokud se v současnosti v mnoha odvětvích vzhledem k hospodářské recesi skloňuje slovo útlum, v případě golfu můžeme, alespoň vzhledem k počtu nově vznikajících golfových hřišť, mluvit o boomu. Ne že by Česko nemělo málo hřišť. Spíše má stále ještě málo lidí propadlých golfu a turistů, kteří by do Česka za golfem jezdili.
Lázeňství, které má v Česku dlouhou tradici, by se mohlo svézt na vlně rostoucího zájmu o péči o tělo a významně by tak mohlo přispět k atraktivitě cestovního ruchu v České republice. Mohla by to být příležitost i pro rozvoj malých lázní ve venkovských regionech, které by se tak staly krystalickým jádrem dalšího rozvoje oblasti. Klíčovým slovem pro přilákání zdravotních turistů je wellness. Turisté chtějí být hýčkáni, touží po exotických masážích a koupelích.
Stavbu Národní technické knihovny, jejíž brány se veřejnosti otevřou letos 9. září, neprovázely žádné kontroverze ani politické mediální přestřelky jako návrh nové Národní knihovny – proběhla regulérní architektonická soutěž. Přesto jde co do významu o stavbu naprosto srovnatelnou. Nejen svou velikostí a kapacitou, ale i snahou změnit celkový přístup ke čtenářům tak, aby odpovídal 21. století. Autorem návrhu je studio Projektil.
Na přelomu let 2007 a 2008 byl otevřen Dům sociálních služeb pro seniory v rekonstruovaném objektu se secesní fasádou z počátku minulého století, kde ještě před několika lety sídlilo královéhradecké biskupství. Citlivá rekonstrukce podle projektu architektky Heleny Dařbujánové z D. A. D. STUDIA zachovává co nejvíce původních prvků a zároveň splňuje architektonické, technické a hygienické standardy vyhovující účelu stavby. Architekturu kromě Gočárova schodiště, které s domem sousedí, doplňují umělecká díla několika českých výtvarníků.
Bolzano je město v jižním Tyrolsku, kde se po staletí setkávaly různé jazyky a kultury. V centru města je mnoho historicky cenných a památkově chráněných budov. Když už se staví něco nového, je to výjimečná událost. Poslední takovou událostí – dokonce v mezinárodním měřítku – bylo otevření Muzea moderního a současného umění New Museion od berlínského ateliéru KSV Krüger Schuberth Vandreike. New Museion je dokladem odvahy pustit do historických kulis města světlo a čisté linie.
Vytvořit domov několika miliónům knih a datových nosičů a zároveň sloučit dvě knihovní instituce s rozdílnými tradicemi pod jednu střechu bylo základním úkolem pro autory návrhu nejnovější drážďanské knihovny Sächsiche Landesbibliothek, v současnosti též známé pod zkratkou S.L.U.B. Z téměř čtyřiceti ateliérů se díky svému impozantnímu řešení nakonec prosadila kancelář Ortner & Ortner.
Nová budova technické knihovny v Praze je jednou z nejvýraznějších staveb dokončovaných v tomto roce. Široké veřejnosti je známa nejen proto, že jí má v budoucnu sloužit, ale i proto, jak vypadá. Její zvláštní oválný tvar krytý atypickým průhledným pláštěm zaujme na první pohled. Návštěva interiéru pak pocit z výjimečné budovy ještě umocňuje. Netradiční je také řešení systémů TZB, které klade důraz na jednoduchost a energetické úspory.
Na břehu fjordu nedaleko centra Osla vyrostla v loňském roce pozoruhodná budova Grand opery. Norský král Harald V. ji ve svém projevu u příležitosti slavnostního otevření označil za novou velkolepou pamětihodnost, a to v celosvětovém měřítku. Samotní Norové věří, že se pro ně stane stejně významnou stavbou, jako je pro Australany slavná Opera v Sydney.
Aquafórum ve Františkových Lázních není největší, ba dokonce ani nemá k dispozici tolik atrakcí, saun či masážních místností. Komornější prostředí ovšem pomohlo přenést sem poklidnou atmosféru lázeňského městečka, kam jezdí lidé zbavit se svých neduhů a odpočinout si od pracovního stresu. Výrazný podíl na atmosféře akvaparku má ochota naslouchat architektovi.
Výraz Park Holiday zní cizokrajně. Rekreační a sportovní komplex v Benicích u Prahy je přitom stavbou, která odkazuje k české kultuře – zlatým časům první republiky a dobám sportovních klubů pro střední vrstvy. V duchu autora návrhu, Skupiny ekologické architektury Petra Suskeho, v ní jsou zastoupeny i prvky přátelské přírodě.
Ateliér sochaře Ladislava Šalouna podle vlastního návrhu patří k výjimečným příkladům secesní architektury s výraznými prvky symbolismu, které charakterizují Šalounovu uměleckou tvorbu. Budova s pohnutým osudem byla před dvěma lety zrekonstruována a zachráněna před dlouholetou devastací. Stalo se tak díky novému vlastníkovi, pražské Akademii výtvarných umění. Díky tomu se vlastně příliš nezměnila její funkce – dnes je ateliérem pro hostující zahraniční profesory. Autorem rekonstrukce budovy je architekt Michal Bartošek, který za ni získal Cenu primátora hlavního města Prahy v rámci loňské soutěže Stavba roku.
Studenti z pěti evropských zemí budou díky projektu TACE - Theatre Architecture in Central Europe (Divadelní architektura ve střední Evropě) navrhovat novou divadelní budovu v centru Lublaně. Stane se tak v rámci workshopu „Divadelní architektura – vize a možnosti“, jehož první část se uskuteční ve dnech 18. – 20. března 2009 ve slovinské Lublani. Wokshopu se zúčastní 62 studentů fakult architektury z Bratislavy, Brna, Budapešti, Gdaňsku, Gliwic, Liberce, Lublaně a Prahy. Jejich úkolem bude v průběhu letního semestru zpracovat projekt moderního „divadla pro 21. století“.
