Požárníci už tu nesídlí. Stará hasička v Brně nyní slouží kultuře a komunitnímu životu

Bývalá hasičská zbrojnice v brněnském Komíně se proměnila v kulturní a společenské centrum. Rekonstrukce jedné z nejstarších budov této městské části propojuje historickou architekturu se současnou přístavbou, která symbolicky připomíná někdejší funkci objektu. Součástí projektu je také revitalizace přilehlého Dolního náměstí, které nabízí prostor pro kulturní akce i každodenní setkávání místních obyvatel.

Proměna Staré hasičky vychází z architektonické soutěže vyhlášené v roce 2019. Jejím cílem bylo najít nové využití pro bývalou hasičskou zbrojnici a současně upravit navazující veřejné prostranství, které dlouhodobě slouží jako dějiště hodů, vánočních slavností, koncertů a dalších komunitních akcí.

Budova stojí na jižním okraji historického jádra původní obce Komín a patří k nejstarším dochovaným objektům v této části Brna. Rekonstrukce jí přinesla nové využití odpovídající současným potřebám kulturního a společenského života. Zároveň zachovává její historickou identitu a postavení v urbanistické struktuře někdejší obce.

Historickou hasičskou zbrojnici doplnila nová věž

Základním architektonickým principem návrhu je kontrast mezi historickou budovou a současnou dostavbou. Původní hmota se sedlovou střechou si zachovává svůj charakter, zatímco v místě někdejších garáží vznikla nová třípodlažní přístavba s plochou střechou. Její věžovitý tvar odkazuje k původnímu účelu objektu a symbolicky vrací Komínu hasičskou věž.

Nová část se od historické stavby zřetelně odlišuje objemem i materiálovým řešením. Nesnaží se napodobovat původní architekturu, ale vytváří její soudobý protějšek. Obě hmoty společně formují novou dominantu dolní části Komína. Právě jejich vzájemný vztah představuje hlavní architektonický motiv celého projektu.

Mezi historickou budovu a novou věž je vložen nízký spojovací krček, který obě části vizuálně odděluje. Současně doplňuje původní vstupní portál o bezbariérový přístup. Na jeho střeše vznikla terasa navazující na jednu z kluboven.

Pět samostatných prostorů pro komunitní život

Stará hasička je navržena jako flexibilní komunitní centrum s pěti samostatně pronajímatelnými prostory. Jejich uspořádání umožňuje pořádání různých kulturních, společenských i soukromých akcí.

Hlavním prostorem historické části je víceúčelový sál otevřený až do krovu, jehož pohledová dřevěná konstrukce se stává výrazným prvkem interiéru. Doplňuje jej menší sál využitelný jako klubovna a další multifunkční místnost v patře. Ta je s hlavním sálem vizuálně propojena velkou prosklenou stěnou s otevíravými křídly.

Součástí centra je také plně vybavená kuchyně, která může sloužit jako zázemí pořádaných akcí nebo fungovat jako bufet. Výdejní okénko orientované přímo do náměstí umožňuje propojit provoz budovy s děním ve veřejném prostoru.

Dřevo v historické části, beton a ocel v nové přístavbě

Původní budova pochází z konce 18. století. Její konstrukce byly z velké části tvořeny nepálenými cihlami a smíšeným zdivem, což zásadně ovlivnilo rozsah stavebních zásahů. Z historické stavby se zachoval pouze suterén, zatímco nadzemní zdivo bylo nahrazeno nosným zdivem z plných cihel. Nová přístavba využívá vápenopískové cihly a monolitický beton.

Materiálové řešení interiéru dále rozvíjí kontrast mezi původním objektem a současnou dostavbou. V historické části dominuje dřevo, které se uplatňuje především v přiznaných konstrukčních prvcích a pohledovém krovu. Doplňují jej probarvené stěrky v komunikačních prostorách, provozním zázemí a hygienických místnostech. Barevné akcenty v kuchyni a hygienickém zázemí usnadňují orientaci a pomáhají odlišit obslužné části od hlavních pobytových prostorů.

Interiér nové věže je naopak pojat jako soudobý technický prostor. Přiznané instalace, viditelné rozvody, hrubší materiálové povrchy a ocelové detaily zdůrazňují její současný charakter. Přístavba tak funguje jako technické a provozní doplnění historického objektu, jehož architektonický výraz zůstává odlišný od původní budovy.

Dolní náměstí se proměnilo v prostor pro setkávání

Nedílnou součástí projektu je revitalizace přilehlého Dolního náměstí. Veřejný prostor získal nové uspořádání, které umožňuje jeho každodenní využívání i pořádání větších společenských událostí. Souvislá dlážděná plocha poskytuje dostatek místa pro trhy, tradiční hody, koncerty a další kulturní program.

Nové stromořadí, mobiliář a terasovitě uspořádané pobytové plochy vytvářejí příležitosti k odpočinku a neformálním setkáním. Součástí náměstí jsou také posedové schody a vodní prvek, který rozšiřuje možnosti využití prostoru zejména pro děti. Automobilová doprava zůstala zachována, avšak v režimu pěší zóny, který omezuje její intenzitu a podporuje bezpečnější soužití chodců a vozidel.

Nové uspořádání začali obyvatelé využívat bezprostředně po odstranění stavebního oplocení. Posedové schody slouží k odpočinku, lavičky využívají lidé při cestě od tramvaje a vodní tryska se stala místem dětských her. Náměstí tak vedle své funkce při kulturních událostech získalo i význam každodenního pobytového prostoru.

Tepelné čerpadlo, pasivní chlazení a hospodaření s dešťovou vodou

Projekt zahrnuje také opatření zaměřená na snížení energetické náročnosti a provozních nákladů. Veškeré konstrukce jsou tepelně izolovány a vytápění zajišťuje tepelné čerpadlo země/voda. Jeho primární okruh tvoří tři vrty o hloubce 150 metrů umístěné pod náměstím.

Teplo je do jednotlivých místností distribuováno podlahovým vytápěním, které lze během letních měsíců využívat také pro pasivní chlazení. Okna jsou osazena izolačními trojskly a doplněna venkovními screenovými roletami omezujícími přehřívání interiéru.

Důležitou součástí návrhu veřejného prostoru je hospodaření s dešťovou vodou. Srážková voda ze střech Staré hasičky i okolních objektů je odváděna do výsadbových pásů se stromořadím odolných jilmů. Ty navazují na záhon trvalek a cibulovin doplněný solitérním javorem.

Přestože jílovité podloží omezuje možnosti přirozeného vsakování, výsadbové pásy vytvářejí akumulační prostor pro zadržování významného množství dešťové vody přímo na náměstí. Modrozelená infrastruktura je tak integrována do celkového řešení veřejného prostranství, aniž by výrazně zasahovala do jeho pobytové a společenské funkce.

Rekonstrukce Staré hasičky tak nespočívá pouze v nalezení nového využití historické budovy. Propojením komunitního centra s revitalizovaným náměstím vznikl v brněnském Komíně prostor, který navazuje na místní tradice a současně poskytuje zázemí pro další rozvoj společenského života.