Ladné křivky v Lutychu

Belgické město Lutych ve Valonsku má bohatou historii. Po mnoho staletí bylo kulturní, náboženskou a obchodní křižovatkou. V současnosti je také významným uzlem evropské vysokorychlostní železniční sítě TGV, která spojuje Belgii, Francii, Anglii a Německo, a to i díky nové budově nádraží od španělského architekta Santiaga Calatravy. „Představil jsem si budovu bez fasád se vznášející se střechou nabízející ochranu před věčně přítomným deštěm belgické zimy,“ popisuje projekt architekt.

Santiago Calatrava byl pověřen návrhem nové lutyšské železniční stanice zejména kvůli jeho mnoha zkušenostem s podobnými projekty. Zrealizoval několik mostů, například Ponte della Costituzione v Benátkách nebo Campo Volantin v Bilbau (kde navrhl i mezinárodní letiště) i nádraží, například v Curychu a Lyonu. „Stavět horizontálně je mnohem těžší než stavět svisle. Lidé si myslí, že stanice je jen střechou, ale je to mnohem komplikovanější, než se zdá,“ říká Santiago Calatrava.

Calatravovo nádraží Lie`ge Guillemins propojuje dvě velmi odlišné oblasti Lutychu, jež byly předtím rozděleny železničními tratěmi – typickou omšelou městskou zástavbu z 19. století na severozápadní straně a zelenou rezidenční oblast Cointe na svazích stejnojmenného kopce na jihovýchodě. Hraje tedy důležitou městotvornou roli. Tyto dvě oblasti spojuje dvě stě metrů dlouhý terminál krytý obloukovou prosklenou střechou, která pokračuje ještě dalších téměř sto padesát metrů dále přes pět nástupišť.

Základní myšlenkou tohoto návrhu byla transparentnost a dialog s městem. Obojí vyjadřuje právě monumentální klenba ze skla a oceli. Obrovská skleněná stavba nahrazuje tradiční fasádu a navozuje přirozenou interakci mezi interiérem nádraží a městem.

Na severní straně směrem do města je stanice třípatrová, na jižní straně je pater pět: tři patra parkovišť, plošina pro příjezd vozidel propojené s lávkou pro pěší a vyvýšený chodník.

Na úrovni Place de la Gare (pod nástupištěm) pomáhá podpořit dojem ulice pás obchodů. Můstky pro pěší a podchody pod kolejemi umožňují plynulé spojení mezi oběma stranami nádraží. Velká hala pro cestující a prodej jízdenek jsou umístěny na hlavní ose budovy.

Střecha-fasáda
Projekt nemá žádnou fasádu v tradičním smyslu, aby byla interakce mezi interiérem a exteriérem přirozená. Monumentální střecha se tak stává jeho fasádou. Pozorovateli na kopci odhaluje střecha něco z vnitřního uspořádání nádraží. Pozorovateli uvnitř nádražní budovy poskytuje konstrukce střešních oblouků výhled do okolí. Bez ohledu na místo pozorování převládá pocit transparentnosti.

„Mým cílem bylo vytvořit budovu, která by odrážela význam nové stanice jako vysokorychlostního spojení mezi evropskými městy. Představil jsem si budovu bez fasády se vznášející se střechou nabízející ochranu před živly, zejména před všudypřítomným deštěm, který je tak typický pro belgickou zimu. Přirozeným pokračováním této vize byl klenutý tvar, přičemž měkká (možná ženská) zvlněná křivka střechy napodobuje ladné stoupání a klesání kopce Cointe za stanicí,“ říká Santiago Calatrava a dodává: „Cítil jsem, že neexistuje lepší způsob, jak oslavit technologické úspěchy vlaků TGV, než je odhalení nástupišť a dynamiky pohybujících se pasažérů a vlaků.“

Most Pont des Guillemins, který je také dílem Santiaga Calatravy, spojuje dálnici protínající město Lutych s parkovištěm o kapacitě 800 míst na nádraží Lie`ge Guillemins pro vlaky TGV.

Podobně jako u lávky pro pěší Campo de Volantín v Bilbau spočívá konstrukce mostu Pont des Guillemins na přímých torzních trubkách, na něž jsou navařeny paprskovité mostní dílce, které vytvářejí oblouk kruhu, jenž opisuje rovinu této plošiny. Oblouk je tvořen ocelovou trubkou, která je na obou koncích přivařena k torzní trubce plošiny. Kombinace křivky plošiny a přímých linií trubky a vertikální projekce oblouku zdůrazňuje efekt pozastaveného pohybu.

Konstrukční a materiálové řešení
Konstrukci tvoří ocelový rám, vrstvené bezpečnostní sklo a bílý beton. Protože musel být tento ocelový rám osazen na místě, aniž by došlo k přerušení železniční dopravy, byla použita technika jako při stavbě mostů. Základní rámy se smontovaly v prostoru mimo kolejiště a vlaků, v noci se rámy spojily do skupin po šesti na základní nosnou konstrukci. Hned jak byla hlavní střecha na místě, mohly se dva stropy smontovat a zasklít.
Výsledkem je křehce i monumentálně působící bílá střecha, kryjící terminálovou halu a nástupiště, kudy denně projde kolem 36 tisíc cestujících do Londýna, Frankfurtu, Bruselu, Paříže či Kolína nad Rýnem.

„Mým cílem bylo vytvořit dopravní stavbu 21. století, která by nejen spojila Lutych se zbytkem Evropy, ale posloužila i jako symbol rozvoje města,“ říká Calatrava. „Tento projekt jako celek vytváří novou bránu do Lutychu a obnovuje vztah s městem.“

Nádraží Lie`ge Guillemins pro vlaky TGV
Místo: Lutych (Lie`ge), Belgie
Investor: SNCB Holding, Infrabel a Euro Lie`ge TGV
Architekt: Santiago Calatrava
Plocha skleněné střechy: 33 000 m² – vrstvené bezpečnostní sklo Stratobel (AGC Glass Europe)
Zastavěná plocha: 49 000 m² (včetně komunikací)
Celková délka: 488 m
Stavební náklady: 312 mil. eur
Realizace: 2009

Kateřina Kotalová
Foto: archiv AGC Glass Europe