Florentinum: největší kancelářský komplex v Česku

Florentinum: největší kancelářský komplex v Česku

Na místě někdejší budovy České typografie u pražského Masarykova nádraží vyrostl obří kancelářský komplex Florentinum. Letos otevřená budova má pojmout až pět tisíc lidí a jeho součástí je i tři tisíce čtverečních metrů velké centrální náměstí a rekultivovaná historická Desfourská zahrada. A proměna této oblasti bude zřejmě pokračovat.

Projekt investiční skupiny Penta měl původní neprostupný blok s nevyužitým parterem zpřístupnit nejen zaměstnancům firem, které zde budou sídlit, ale i veřejnosti. Autor projektu architekt Jakub Cigler, říká: „Pro mě byla nejvýznamnějším momentem možnost vytvořit v centru Prahy dva zcela nové městské prostory, náměstí a zahradu, v místech, která byla dlouho zanedbaná a nyní pozitivně ovlivní tvář města.“ Zda však budou tyto prostory fungovat opravdu jako veřejný prostor, ukáže až praxe.
Objekt je uzavřen kolem vnitroblokového náměstí, které je situováno o metr výše než ulice Na Florenci.
Nová tvář Florence

Původní komplex budov z konce 80. let minulého století se skládal ze šesti budov kanceláří, skladů a tiskárny ve vnitrobloku. Sloužil tiskovým závodům a vydavatelství Rudého práva. Projekt přestavby tehdy vypracoval podnik Chemoprojekt a autorem urbanisticko-architektonické koncepce byl architekt Miroslav Koukolík. Vzhledem k nevyhovujícímu technickému stavu se však nový majitel – společnost Penta – rozhodl budovu zbourat a na jejím místě vybudovat moderní administrativní komplex. Tem měl podle zadání investora nabídnout dostatek parkovacích míst v podzemních garážích, parter s obchodními jednotkami a průchodem propojit ulice Na Poříčí a Na Florenci.  Hmota nového paláce je pojednána tak, aby nerušivě obnovila původní uliční čáru a citlivě spolu s navrhovaným náměstím vrostla na místo bývalé tiskárny. Komplex tvoří osmi a sedmipodlažní budovy, které jsou ve východní a západní části propojeny organicky tvarovanými věžemi s žebry. Ta v parteru přecházejí do zeleně a sadových úprav v Desfourské zahradě, která je vybudovaná na místě původních garáží. Zahrada slouží zejména nájemcům a návštěvníkům objektu, ale díky volnému přístupu poslouží i jako veřejná odpočinková zóna. Stejně tak i vnitroblok byl ponechán volně přístupný veřejnosti. Ústí do něho hlavní vstup do areálu v ose jižní fasády z ulice Na Florenci a slouží zejména uživatelům kancelářských ploch, ale umožňuje i průchod do pasáže propojující ulice Na Poříčí a Na Florenci s restauracemi a dalšími službami. Díky tomu získala oblast mezi důležitými dopravními uzly – autobusovým a vlakovým nádražím – novou tvář, která bude využitelná i pro veřejnost.
Napojení objektu věže na hlavní objem budovy je pomocí teras.
Konstrukce

Objekt je založen na základové desce tl. 500-600 mm podepřené pilotami těsně nad hladinou podzemní vody. Hlava pilot je umístěna na spodní hranu základové desky, podkladní betony nejdou přes hlavy pilot. Obvodové stěny spodní stavby jsou navrženy ve větší dimenzi, až tl. 450 mm z vodonepropustného betonu. Dimenze obvodové stěny je ovlivněna skutečností, že podél obvodu spodní stavby je ve větší míře v krajním modulu vynechána stropní deska nad 3. PP, důvodem jsou požadavky technologického zařízení. Spodní stavba tvoří jeden dilatační celek a není chráněna izolacemi (bílá vana). Horní stavba je železobetonový monolitický skelet se stropními deskami lokálně podepřenými sloupy a liniově podepřený stěnami. Prostorové ztužení objektu je zajištěno vertikálními komunikačními jádry pro schodiště, výtahy, šachty a obvodovými stěnami.
První nájemníci se začali stěhovat v lednu.
Modulové fasády

Fasády jsou řešeny modulovou fasádní konstrukcí s předsazeným sklobetonovým obkladem světlé barvy v typových podlažích a tmavé barvy v parteru. Fasádní obklad nejvyšších ustupujících podlaží je vyroben z alucobondu černé barvy. Moduly pevného zasklení jsou doplněny o otvíravé moduly umožňující nájemcům přirozené větrání. Všechny fasádní moduly jsou vybavené vnitřním stíněním, které umožňuje individuálně nastavit světelnou pohodu v interiéru. Fasády exponované přímému slunečnímu svitu jsou navíc vybaveny vnějším stíněním – roletami, které napomáhají minimalizaci tepelných zisků uvnitř budovy. Velikost fasádních modulů je na šířku 2,7 metrů a na výšku celého podlaží. Jednotlivé moduly jsou řešeny jako jednoduché fasádní dílce s 3D obkladem. V modulu je vytvořena kapsa pro vnější stínění ve vnějším obkladu a pro vnitřní stínění ve fasádním příčníku. Obkladové prvky jsou proti rovině zasklení cca 400 mm předsazeny a 500 až 540 mm široké. Obklad je vytvořen ze sklobetonu (FIbre-C), který tvoří samonosné 3D prvky s kotevními místy, které umožňují rektifikaci a případnou výměnu prvku. Vodorovné i svislé obklady vytváří pohledový rastr přibližně čtvercového charakteru. V nejvyšším patře je tento prvek zavíčkován vloženým hliníkovým víkem v barvě fasády, zespodu zapuštěným víkem z tahokovu s malým okem. Nejvyšší patra jsou opatřena 3D obkladem z kompozitního materiálu (bond) v černé barvě. Velikost fasádních modulů a výška vodorovného pásu východní a západní věže navazuje na konstrukci fasády hlavního objemu budovy. Svislé obklady tvoří pohledový U-profil a jsou řešeny jako složený prvek z hliníkových profilů. Kotevní místa umožňují rektifikaci a případnou výměnu prvku. Treláž pro popínavé rostliny je rozdělena po jednotlivých patrech a je vždy součástí předsazeného U-profilu. ­Rohové části jsou řešeny zdvojenými profily s ohledem na návaznost na svislou fasádu. Napojení ­objektu věže na hlavní objem budovy je pomocí teras. Součástí těchto teras je též celoskleněné zábradlí. Nejvyšší patro je řešeno pomocí obloukových modulů s ohýbaným izolačním sklem. Sloupky fasádních modulů jsou skruženy do požadovaného tvaru. Tento systém byl vyvinut dodavatelem fasádního systému. Pro jejich osazení bylo potřeba zajistit i potřebnou zvedací techniku.

Fasády jsou řešeny modulovou fasádní konstrukcí s předsazeným sklobetonovým obkladem.

A co dál?

Administrativní centrum za více než pět miliard korun, které se stalo největší kancelářskou budovou v Česku, bylo dokončeno na přelomu roku a nyní se mohou do moderních prostor stěhovat první nájemníci. Jak se bude dále oblast rozvíjet? Skupina Penta má zájem i o další pozemky u Masarykova nádraží. Pokud se jí podaří odkoupit je od Českých drah, dočká se Praha pokračování výstavby.

Florentinum

Odpovědný architekt: Jakub Cigler, Vincent Marani

Architekt projektu: Jan Šimek
Technický ředitel: Petr Kužela
Hlavní inženýr projektu: Vladimír Vacek
Celková plocha území: 15 200 m2
Celková podlažní plocha: 126 000 m2
Investor: Penta Investment  s.r.o.
Náklady: cca 5 miliard korun
Počet parkovacích stání: 602 + 4 pro zásobování

TEXT: KATEŘINA KOTALOVÁ
FOTO: PENTA, CMA

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.