Dřevem vonící kanceláře. Na Slovensku vznikla atypická administrativní budova

„Dřevostavba je v první řadě o kvalitní architektuře a hned v druhé o statice a požární ochraně,“ říká spoluautorka návrhu administrativní budovy Katarína Geburová. V Partizánske se rozhodli pro kombinaci dřevěných prvků, betonu a oceli. Nosná konstrukce je z přiznaného dřeva. Pro požární normy byla výška objektu zpečetěná na dvě nadzemní podlaží.

Ještě před tím, než začali kreslit, se architekti snažili investora co nejvíce poznat. Rakouská firma působí v dřevozpracujícím průmyslu, od těžby až po prodej finálního produktu. Vlajkovou lodí jsou krabičky s luxusním palivovým dřevem, ve kterých najdete vše, co potřebujete, abyste si zapálili oheň v krbu. Autoři projektu se rozhodli vepsat proces výroby krabiček do nové administrativní budovy zvenku i zevnitř a vyzdvihnout investorův vztah ke dřevu. 

Surové materiály

Jádrem celé stavby je masivní betonová stěna. Kromě toho, že je nosná, plní zároveň i akumulační funkci. Nedá se přehlídnout, ať už se v budově nacházíte kdekoliv. Pohledový beton v sobě nese určitou hrubost. Jsou na něm vidět otisky i nedostatky, ale jak říká Geburová, ve výsledku to nevadilo. Právě naopak, ladil s neopracovaným dřevem, které je též důležitou součástí centrální zóny.

U betonové zdi naskládali do gabionových košů palivové dřevo – hlavní produkt investora. Zde se z něj stala příznačná dekorace. Aby snížili riziko, že se ve dřevě objeví dřevokazný hmyz, který by mohl znehodnotit celou stavbu, vysušili ho na 10 až 11 % a odstranili z něj kůru. Poslední výrazný centrální prvek, krb, zároveň celou stavbu vyhřívá.

Na betonovou stěnu je navázaná dřevěná konstrukce složená z kombinace liniových konstrukčních prvků a lepených dřevěných panelů Novatop, které zároveň tvoří pohledové plochy v interiéru. Ocelové prvky architekti dávkovali jen velmi opatrně. Použili ho na místech, kde to bylo nevyhnutelné.

Požární dozor nařídil ocelové schody, které později obložili dřevem a nechali přiznané jen na menších plochách. V druhém případě ocel využili na překlenutí ve stropu. Velké prosklené stěny na fasádě doplňují výrazné vertikální prvky ze smrkových lamel. Falcovaný plech dodává exteriéru hloubku.

Jak to chtějí zaměstnanci

Vnitřní dispozice je poměrně jednoduchá. Za betonovou zdí se nacházejí hygienické prostory, které se opakují na obou podlažích. Na prvním podlaží jsou dvě kanceláře a kuchyňka, která je propojená s venkovní terasou. Vedení si zvolilo kanceláře na druhém podlaží. Najdete zde i velkou zasedačku, archiv a malou místnost s terasou na ubytování v případě potřeby.

„Naším cílem bylo vytvořit v interiéru příjemné pracovní prostředí. Proto jsme do procesu tvorby interiéru zapojili i zaměstnance. Hovořili jsme se zaměstnankyněmi, které budou v budově trávit svůj pracovní čas, a sepsali jsme si jejich požadavky na pracovní místo a úložný prostor. Měli velmi jasné požadavky. Snažili jsme se je zapracovat do interiéru. I když ne všechny naše nápady v interiéru se nám podařilo prosadit, důležité je, že jsme vytvořili kvalitní pracovní prostor,“ přibližuje projekt Geburová. 

Rafinovaná klimatizace

Dřevostavby mají specifickou akustiku, a proto jí architekti věnovali zvýšenou pozornost. V některých místnostech použili akustické podhledy, případně akustické stěny. Dalším technologickým oříškem bylo to, jak v budově s výrazně prosklenou fasádou udržovat tepelnou pohodu.

Od partnerů ASB

Zámkové rigidní vinylové dílce Creation lákají vzhledem, komfortem a akustikou

Na co myslet při projektování škol pro 21. století?

Kromě exteriérového stínění do budovy implementovali kanálovou klimatizaci, která má podobný efekt jako rekuperace. Protože má více výpustek, není cítit proudění vzduchu.

Stavba je kromě krbu vytápěná i tepelným čerpadlem vzduch–voda. Téměř všechny technologie jsou umístěné na střeše, která je pokrytá extenzivní zelení.

Investor pochází z Rakouska, kde mají dřevostavby mnohem delší tradici. Ve výsledku vznikl pozoruhodný počin, jakých by mohlo být v Česku a na Slovensku více.