Bytové domy

Chilský architekt Alejandro Aravena se dostal do povědomí odborné veřejnosti loni na podzim, když získal Stříbrného lva na Bienále architektury v Benátkách. Následovalo pozvání do poroty Pritzkerovy ceny. Pozornost odborníků ovšem nepřitáhly jeho komerční realizace. Zaujala jeho mnohaletá snaha stavět domy chudým Chilanům, kteří se stěhují za prací do měst. Bydlení je to první a základní, co pro svůj start potřebují. Odtud název projektu: Elemental neboli elementární, základní.

Architekt Petr Hájek prokázal skutečnou vytrvalost v prosazování nových architektonických konceptů. Byt ve střešních partiích domu na pražské Letné je v chráněné zóně památkové rezervace, ale nijak nenarušuje panorama Starého Města. Přesto trvalo déle než rok přesvědčit památkáře, aby se stavbou souhlasili. Dům se postupně stal manifestem snah prolomit neúnavnou, a přitom velmi výběrovou tendenci magistrátu konzervovat Prahu v minulosti.

Pařížský projekt sociálního bydlení Villas des Vignoles, nazývaný také Eden Bio, je rájem v městské džungli. Terasové domy, které budou v budoucnu porostlé plazivým vínem a vistáriemi, stojí podél vzrostlých alejí, propojuje je labyrint schodišť, cestiček a zákoutí. Udržitelná architektura v pojetí Edouarda Françoise není jen stavbou využívající moderní technologie izolací a vytápění. To, co ji dělá skutečně šetrnou k životnímu prostředí, jsou přírodní a recyklované stavební materiály, všudypřítomná zeleň a komunitní zahradnické programy upevňující vztahy lidí, kteří tu žijí – a to nejen vzájemné, ale i vztah k životnímu prostředí.

Karlín, pražská čtvrť plná industriálních hal, má i přes jistou ošuntělost svoje kouzlo a atmosféru. Proto přitahuje developery, kteří cítí potenciál rychle vzkvétající městské části. Právě dokončený projekt Cornlofts Šaldova ve stejnojmenné ulici vznikl přeměnou bývalé lisovny a rafinérie řepkového oleje (dříve mylně pokládané za sýpku) na moderní rezidenční komplex podle projektu vídeňské architektonické kanceláře Baumschlager Eberle. „Projekt Cornlofts je ukázkou toho, jak lze vytvořit nové kvalitní bydlení a současně minimalizovat ekologickou zátěž života ve městech: využitím toho, co už stojí, zvýšením hustoty městské zástavby a snižováním energetické náročnosti,“ říká architekt Carlo Baumschlager.

Pražský Žižkov skýtá pro stavitele stále ještě zajímavá území. Důkazem je i lokalita na Vackově v sousedství parku Židovské pece, kterou získal Metrostav Develop­ment, respektive jeho dceřiná společnost Metrostav Vackov. Po vyzvané soutěži developera byl rezidenční komplex rozdělen mezi tři architektonická studia. ASB zaujal projekt pracovně nazvaný zóna D1 navržený ateliérem 4A architekti.

Central Park Praha je naprosto čerstvý projekt obytného souboru v širším centru Prahy. Bytový projekt není průlomový co do výšky budov, o což původně usilovali autoři konceptu z ateliéru A69. Mnohem více zaujme ojedinělou kombinací řadových domů, strmými zelenými střechami a vtažením krajinné morfologie do architektonického konceptu.

V blízkosti centra města Ostravy vyroste nový bytový dům s šedou fasádou kontrastující se dřevěnými prvky. Vznikne tak příjemné bydlení v jednoduché moderní stavbě, citlivě zasazené do okolní cihlové zástavby v sousedství městských sadů. Autorem projektu je Daniel Labuzík z ostravského architektonického studia Kohl architekti.

Významnou rozvojovou aktivitou třetího největšího švédského města Malmö je v současnosti revitalizace bývalého průmyslového areálu přístavu v těsné blízkosti městského centra. Město, které leží na jižním pobřeží Švédska u Öresundské úžiny v těsném sousedství Kodaně, upustilo koncem minulého století od tradiční průmyslové báze hospodářské výroby. Loděnice byly zavřeny a velké plochy Západního přístavu zpustly. Úpadek průmyslových aktivit ve městě podnítil politiky a představitele města vytvořit novou vizi pro budoucí rozvoj města se dvěma hlavními cíli: založit univerzitu v centru Malmö a vytvořit atraktivní městskou čtvrť v Západním přístavu nedaleko univerzity. Jedním z výsledků tohoto strategického záměru je vytváření nové obytné čtvrti pro deset tisíc obyvatel s pracovními a školskými zařízeními s kapacitou dvacet tisíc osob.

Česká scéna developmentu a realit zažila 20. listopadu svůj tradiční slavnostní rituál. Už podesáté se udělovaly ceny Best of Realty neboli Nejlepší z realit. Zařadit se do konkurence tohoto ročníku se letos rozhodli developeři 37 projektů.

Není překvapení, že jedna z posledních realizací Pavla Hniličky, autora v urbanistické studii Sídelní kaše – Otázky k suburbánní výstavbě rodinných domů (2005) vyniká kromě jiného tím, jak důmyslně a úsporně využívá zastavěnou plochu. Realizace domu, v jehož interiéru jsou celkem čtyři mezonetové byty, vznikla na místě původního staršího domku, jehož užitná plocha byla pouze čtvrtinová oproti stávajícímu efektivnímu řešení.

Dá se říci, že se pomalu naplnila první kapitola porevolučního vývoje urbanismu a charakteru bydlení. Ve hrubém zjednodušení lze konstatovat, že končí první fáze proměny stávajících měst a první fáze vzniku satelitního bydlení. V následujících řádcích se pokusme shrnout budoucí výzvy pro developery a architekty v obou těchto situacích.

Středočeský kraj už poněkolikáté doplácí na to, že obklopuje hlavní město Prahu. Ve třicátých letech, ale i později zhyzdila romantická zákoutí živelná výstavba chat, v 90. letech pak přišla móda satelitních městeček sestavených z domků tzv. podnikatelského baroka. Vyrostly nejen na okraji měst a obcí, ale i ve volné krajině, na polích a lukách. Přírody tak najdeme ve středních Čechách už opravdu poskrovnu. Nyní ale svitla naděje, že se živelné výstavbě postaví do cesty překážka.