Je možné dobrým architektonickým návrhem pozitivně ovlivnit sousedské vztahy a pomoci vybudovat fungující společenství? Architekti Zdeněk Jiran a Michal Kohout se domnívají, že to není utopie, a tuto myšlenku se snaží zhmotnit nejen v pražském rezidenčním komplexu na Vackově, ale také v Lysé nad Labem. Tam se chystá stavba developerského projektu inspirovaného myšlenkami cohousingu.
Novostavba stojí v těsném sousedství Vojáčkova náměstí s dominantou Národního domu od Jana Kotěry a vilou od Emila Králíka. Dům vyplňuje proluku na jedné z hlavních městských radiál navazující na vnitřní městský okruh, což mělo zásadní vliv na koncepci celého objektu.
Může se přeměnit zanedbaný městský blok v energeticky efektivní a moderní bydlení? Důkazem, že ano, je vídeňský obytný komplex OAG rekonstruovaný a rozšířený podle projektu architekta Armina Mohsena Daneshgara. Největších úspor energie lze docílit inteligentními sanacemi. U projektu OAG byly díky tomuto postupu sníženy emise CO2 o 200 tun za rok a potřeba energie na vytápění redukována o více než 60 procent.
Pozoruhodnou proměnou nedávno prošel jeden z nejstarších lázeňských domů v Mariánských lázních. Jeho rekonstrukce a přeměny na bytový dům se ujala renomovaná architektka Eva Jiřičná, jejíž nezaměnitelný rukopis je znát již při vstupu do budovy.
Světu vládnou polyfunkce. Selektují se nejlepší vlastnosti, aby se pak spojovaly v jediném komplexu s vícenásobným využitím. Architekti z dánského ateliéru BIG (Bjarke Ingels Group) – Bjarke Ingels a Jakob Lange – si stejným způsobem pohráli s vlastnostmi obytné budovy a parkovacího domu. Seznam staveb tak obohatili o nevšední typologický hybrid, kolem něhož nelze projít bez povšimnutí. Uměle vytvořené pohoří terasovitých zahrad zná svět pod názvem Mountain Dwellings.
Pankrácká pláň na temeni stejnojmenného vrchu má novou dominantu – bytový dům s výrazným průhledem uprostřed. Ten zbyl po vyjmutí hmoty odpovídající šestipodlažnímu domu, kterou architekti ze studia A.D.N.S. navrhli postavit poblíž. Dva objekty rezidenčního projektu v těsné blízkosti parku a budovy České televize tak připomínají kostky z dětské stavebnice i grandiózní okno do parku.
Na první pohled by asi nepoučený pozorovatel předpokládal, že soubor dřevobambusových chatek si postavili místní domorodci. Při bližším pohledu je brzy zřejmý architektonický rukopis – rukopis studentů architektury z norského Trondheimu, kterým nestačilo pouze sedět ve studentských lavicích. Podařilo se jim postavit v Thajsku sirotčinec, umývárnu a zrekonstruovat část bývalého tržiště na veřejnou knihovnu. Jejich originální realizace naznačují, že s těmito studenty by měl architektonický svět počítat.
„Připadali jsme si jako archeologové,“ říká architekt Luděk Obal, který je společně s Janem Schindlerem a Andreou Trembuľakovou z atelieru 4A architekti autorem obytného bloku postaveného přímo nad strahovským tunelem, jehož plány zničila povodeň. Popisuje tak jednu kapitolu nesnadné cesty vzniku rezidence Sacre Coeur, nazvané podle blízkého bývalého kláštera a dívčího internátu. Sacre Coeur se nyní tyčí nejen nad Paříží, ale i nad pražským Smíchovem.
Západní Amsterdam má pošramocenou pověst. Poválečné zahradní město, naplánované s dobrým úmyslem, obývají imigranti z islámských zemí a média líčí lokalitu jako líheň zločineckých gangů a fundamentalismu. Amsterdamští politici se rozhodli neblahou pověst místa změnit. Na troskách imigrantských sídlišť tak vznikají byty v osobním vlastnictví i pro skupiny s vyššími příjmy. Majákem na cestě ze sociálních bouří se stal před dvěma lety i dům Parkrand od známého ateliéru MVRDV.
Chilský architekt Alejandro Aravena se dostal do povědomí odborné veřejnosti loni na podzim, když získal Stříbrného lva na Bienále architektury v Benátkách. Následovalo pozvání do poroty Pritzkerovy ceny. Pozornost odborníků ovšem nepřitáhly jeho komerční realizace. Zaujala jeho mnohaletá snaha stavět domy chudým Chilanům, kteří se stěhují za prací do měst. Bydlení je to první a základní, co pro svůj start potřebují. Odtud název projektu: Elemental neboli elementární, základní.
Energeticky pasivní dům s difúzně otevřenou konstrukcí začal stavět minulý měsíc náš největší výrobce dřevostaveb, společnost RD Rýmařov. Dům vzniká na základě typového projektu domu Kubis Lumio a díky skladbě obvodových a střešních konstrukcí splňuje parametry pasivního domu.
Architekt Petr Hájek prokázal skutečnou vytrvalost v prosazování nových architektonických konceptů. Byt ve střešních partiích domu na pražské Letné je v chráněné zóně památkové rezervace, ale nijak nenarušuje panorama Starého Města. Přesto trvalo déle než rok přesvědčit památkáře, aby se stavbou souhlasili. Dům se postupně stal manifestem snah prolomit neúnavnou, a přitom velmi výběrovou tendenci magistrátu konzervovat Prahu v minulosti.
Pařížský projekt sociálního bydlení Villas des Vignoles, nazývaný také Eden Bio, je rájem v městské džungli. Terasové domy, které budou v budoucnu porostlé plazivým vínem a vistáriemi, stojí podél vzrostlých alejí, propojuje je labyrint schodišť, cestiček a zákoutí. Udržitelná architektura v pojetí Edouarda Françoise není jen stavbou využívající moderní technologie izolací a vytápění. To, co ji dělá skutečně šetrnou k životnímu prostředí, jsou přírodní a recyklované stavební materiály, všudypřítomná zeleň a komunitní zahradnické programy upevňující vztahy lidí, kteří tu žijí – a to nejen vzájemné, ale i vztah k životnímu prostředí.
Příprava nového územního plánu hlavního města Prahy se zpožďuje. Schválen měl být v roce 2010. Úředníci magistrátu už otevřeně přiznávají, že tomu tak nebude. Může být hůř, podle některých by Praha měla mít schválen nový územní plán až v roce 2015. Důvod? Spory mezi magistrátem a městskými částmi, významně ho ovlivnily i předčasné volby do sněmovny. Vize magistrátu jdou dvěma hlavními směry – k podpoře dopravy a zeleně.
Karlín, pražská čtvrť plná industriálních hal, má i přes jistou ošuntělost svoje kouzlo a atmosféru. Proto přitahuje developery, kteří cítí potenciál rychle vzkvétající městské části. Právě dokončený projekt Cornlofts Šaldova ve stejnojmenné ulici vznikl přeměnou bývalé lisovny a rafinérie řepkového oleje (dříve mylně pokládané za sýpku) na moderní rezidenční komplex podle projektu vídeňské architektonické kanceláře Baumschlager Eberle. „Projekt Cornlofts je ukázkou toho, jak lze vytvořit nové kvalitní bydlení a současně minimalizovat ekologickou zátěž života ve městech: využitím toho, co už stojí, zvýšením hustoty městské zástavby a snižováním energetické náročnosti,“ říká architekt Carlo Baumschlager.
