Putovní výstava XDGA_160_EXPO
Dvě desítky modelů projektů z posledních let, knihy, dokumentace a projekce předního belgického ateliéru XDGA vedeného Xaveerem De Geyter přináší pražská Galerie Jaroslava Fragnera. Architekt a urbanista Xaveer De Geyter uvede výstavu v pondělí 20. dubna přednáškou ve Svatováclavském sále Betlémské kaple a představí ho jeho belgický kolega, architekt, urbanista a pedagog Jiří Klokočka. Projekt nazvaný XDGA_160_EXPO, nad nímž převzala záštitu velvyslankyně Belgického království v České republice J. E. Francoise Gustin, potrvá až do 20. května.
Xaveer De Geyter (1957) působil deset let jako hlavní architekt v kanceláři jednoho z nejlepších tvůrců současnosti, Rema Koolhaase. V roce 1983 patřil do týmu autorů zpracovávajících revoluční návrh pro Carrefour v Bruselu, který se zapsal do poválečné historie belgické a evropské architektury. V roce 1988 založil vlastní studio věnující se architektuře i urbanismu. Navrhuje a realizuje své stavby a urbanistické plány pro města v Belgii, Francii i Nizozemí, má za sebou řadu výstav i ocenění včetně nominací v mezinárodní Mies van der Rohe Award (například Chasse Park Apartments v Bredě).
Xaveer De Geyter rovněž vyučoval na nizozemském Berlageho Institutu, EPFL v Lausanne i na své alma mater, Institutu architektury sv. Lukáše v Gentu. Jeho práci je věnováno několik knih včetně prestižního El Croquis (2005), sám je rovněž autorem knihy o urbanismu v Belgii – After-Sprawl (2002). V pořadí čtvrtou publikaci XDGA 161 Book, jíž autorem je mladý architekt, kritik a publicista Christophe Van Gerrewey, si mohou návštěvníci zakoupit za zvýhodněnou cenu v průběhu výstavy v Galerii Jaroslava Fragnera.
Putovní výstava XDGA _EXPO_160, která do Prahy přijela z římské Casa dell’Architettura, není založená na popisech nebo zastřešující teorii, ale na pragmatickém záznamu procesu tvorby, výzkumu a výsledcích. V první řadě jsou zde modely, což dokládá i úvodní text provedený v 3D podobě. Dvě desítky projektů pro Brusel, Gent, Oostende, Antverpy, Haag, Curych, Paříž, Lucemburk, Kodaň, ale i Jeruzalém, Petrohrad či Monako si mohou návštěvníci prostudovat v dokumentaci i v podobě efektních a precizních modelů. Výstavu také doplňují videoprojekce reflexí architektových kolegů. Tyto záznamy se týkají bruselských náměstí Place Schuman a Place Rogier, které spolu s realizovanou věžovou budovou Coovi, projektem antverpské radnice a lausannským projektem pro Mezinárodní olympijský výbor IOC z minulého roku patří mezi nejvýznamnější projekty ateliéru z pohledu kritiky i samotného architekta. Zajímavostí výstavy je také monumentální tapisérie – výtvarná forma charakteristická pro české i belgické umění, na níž je prezentován jeden z projektů věnovaný dopravnímu řešení v Bruselu. Návštěvníci budou mít k dispozici materiál s česko-anglickým textem a zobrazením, sloužícím jako základní orientační průvodce projekty studia XDGA.
Pro vysvětlení svého přístupu k tvorbě Xaveer De Geyter uvádí: „Architektura není, v ideálním případě, o určování prostoru pro různé funkce, aktivity, proudy nebo programy, nebo dokonce o řešení prostorových problémů. Naopak, architektura je o vytváření možností: potenciálu lokality, skrytých příležitostí konkrétní situace v konkrétním čase, o programovém konfliktu. Jde o vyrovnávání se s nejistotou, o povolení různých známých i nepředvídatelných scénářů.
V tomto smyslu nejsou architektura a urbanismus protichůdné disciplíny vedoucí k různým výsledkům, ale jsou podobnými mediátory, jen v různých meřítcích a s různými stupni náročnosti, ale se stejným cílem – totiž umožnit život.
Od partnerů ASB
V našem pojetí architektury je základem k provedení pečlivého skenování a analýzy programu i kontextu – kontextu nejen jako přímého prostorového okolí obklopujícího projekt, ale jako větší oblasti sociálních, ekonomických, politických, správních, i technických otázek. A to vše na stejné úrovni důležitosti. Takovéto přesné a systematické čtení kontextu vede k matrici vědomostí, jež tvoří základ jakéhokoliv architektonického rozhodnutí. Někdy funguje tato matrice jako rámec a pozadí odložených intuicí, někdy tvoří bojiště pro bombardování architektonických návrhů, které tak pomalu získávají svoji samozřejmost prostřednictvím procesu pokusů a omylů.
Skenování vyvolává nové otázky, otevírá neprozkoumaná pole, odhaluje skryté příležitosti, nebo spojuje tzv. nekompatibility (to, co je na první pohled nespojitelné). Díky této pracovní metodě jsou všechny projekty zakotveny, integrovány v jejich kontextu. To ale neznamená, že se mu přizpůsobuje. Každý kontext má své viditelné a skryté části, proto může projekt svůj fyzický kontext ovlivnit, někdy ho zcela transformovat.
Tento explorativní přístup vede k pracovní metodě a nikoliv k nějakému stylu. Styl je vždy pro zkoumání omezující. Náš přístup nás chrání před dogmatickým myšlením, před příliš úzkou agendou, před nebezpečím jednoho směřování či anekdoty.“
Xaveer De Geyter
