Finské srubové domy
Severská architektura dřevostaveb a obzvlášť srubových domů je fenomén, který osloví odborníka i laika. Především finské dřevěné srubové domy začínají být pojmem na stavebním trhu – a nejen pro náročnou klientelu v západní Evropě či Japonsku, ale i u nás.
Příčiny úspěchu můžeme hledat v kvalitním designu, který reflektuje tradici a nádhernou severskou přírodu, ale i ve špičkové technologii. Tím nejpodstatnějším je však dostatek dřeva – především severské borovice, dřeviny zocelené drsnými klimatickými podmínkami s výjimečnými vlastnostmi.
Kořeny
Dřevo je ve Finsku všeobecně považováno za národní strategickou obnovitelnou surovinu, které si zde váží a vysoko ji zhodnocují. V zemi tisíců jezer (přesněji 187 888 jezer a 179 584 ostrovů) zabírají více než 68 % souše severské lesy. Jezera i husté porosty jsou spojeny v drsné nedotknuté severské přírodě, jen sem tam přerušené ostrovy vyspělé civilizace. Obytná sídla jsou většinou zakomponována do zalesněné krajiny a mnohá z nich při pohledu z letadla ani nerozpoznáme. Severská krása přírody inspirovala mnoho umělců včetně skladatele Jeana Sibeliuse a designéra Alvara Aalta či další renomované designéry a architekty.
Pochopit velkou popularitu dřevěných staveb (především tradiční srubové konstrukce) a vztah k dřevu a výrobkům ze dřeva ve Finsku předpokládá osvojit si především tamější blízký a emotivní vztah k přírodě.
Ten je dán historickým vývojem, ale i neuspěchaným a uvážlivým životním stylem. Významnou roli zde sehrává vroucí vztah k tradici a historii. Při návštěvě Finska najdeme mnoho zajímavých objektů původní architektury – srubových domů a dřevěných kostelů. Také mnoho současných staveb je inspirováno původní dřevěnou architekturou.
Za polárním kruhem
Nejcennější surovinou, která charakterizuje výjimečné vlastnosti finských dřevěných srubů, je dřevo z polární borovice. Tento strom roste v pásu širokém zhruba 100 km, nad a pod polárním kruhem. Extrémní klimatické podmínky způsobily, že patří mezi nejhouževnatější a nejtrvanlivější měkké dřeviny. Má vynikající tepelnětechnické vlastnosti, vysokou objemovou stálost při sesychání, trvanlivost danou vysokým obsahem živice, příjemnou barvu, texturu a vůni.
Úspěch finských srubových staveb podtrhují kvalitní architektonické ztvárnění, vynikající řemeslné zpracování a vysoká úroveň detailu, jejichž výsledkem je mimořádně kvalitní prostor pro bydlení. Zvláštní důraz výrobci kladou na interiér, který je založen na tradičně kvalitním severském designu v symbióze s dřevěnou srubovou konstrukcí. Finské dřevěné stavby a stavebněstolařské výrobky z polární borovice všeobecně tvoří významný a žádaný exportní artikl.
Technologie všedního dne
Dřevěný srubový rodinný dům je ve Finsku standardní realitou nebo alespoň přáním pro většinu obyvatel. Důvodem je zmíněný vztah k tradici, ale i vysoká úroveň ekologického povědomí – dřevo místní obyvatelé vnímají jako přírodní obnovitelný materiál, který představuje přínos pro životní prostředí i celkovou energetickou náročnost budov. Odborníci tvrdí, že dřevo váže z ovzduší skleníkové plyny, hlavně oxid uhličitý, už během růstu stromu, že dřevěné sruby mají zhruba šestinásobně nižší energetickou náročnost při výstavbě a výrobě stavebních hmot oproti stavbám na silikátové bázi, a dokonce mají zápornou bilanci energie na svou likvidaci.
I když Finsko je země se severským klimatem a s poměrně tuhou zimou, finské dřevěné stavby dávají paradoxně přednost výstavbě z jednovrstvových srubových stěn před sendvičovou skladbou pláště. Finští stavbaři si celkově nedělají těžkou hlavu z tepelné ochrany či energetické certifikace – pro tuto kategorii jsou vyčleněny samostatné normativní požadavky například i proto, že postavené dřevěné srubové stavby mají na zabezpečení tepelné pohody podstatně nižší spotřebu tepla na vytápění, než by se podle výpočtů očekávalo.
Kanadský srub – postavený z kulatin smrkových a modřínových kmenů Roubenka – dřevěná konstrukce z opracovaných hranolů Finský srub – stavba z kulatiny nebo lepených trámů výhradně za použití dřeva severské borovice |
Pod povrchem
Jak vypadá typická konstrukce novodobého finského srubu? Jde o čtyřstranně opracovaný srub z lepeného dřeva nebo masivního dřeva (hlavně v závislosti na ceně), s důmyslně řešenými styky srubů, které zabezpečují odvod srážkové vody. Spoje jsou spolehlivě utěsněné těsnicími profily proti vniknutí vzduchu, mají propracovaný systém rohových styků, ostění okenních a dveřních otvorů a všech uzlových detailů.
U velkých výrobců se profily vyrábějí na automatizovaných linkách, které disponují počítači podpořeným systémem kontroly kvality. Všechny drážky pro tesařské spoje, styky a rozvody instalací jsou už obvykle vytvořeny na přesných dřevoobráběcích číslicově řízených strojích.
Konstrukční systémy jsou dlouhodobě odzkoušené a ověřené praxí, avšak mají svoje limity týkající se rozměrů či celkové dispozice. Většina výrobců na omezení reaguje podrobně vypracovanými podklady pro projektanty a perfektně fungující technickou podporou či samotnou projekcí, samozřejmě opět za vydatné podpory výpočetní techniky.
Díky propracovanému systému expedice, balení, označení jednotlivých dílů, dopravy a samotné montáže připomíná stavba takového domu hru se stavebnicí Lego. Montáž se navzdory jednoduchosti nedoporučuje svěřit laikům – sruby se vyvážejí už s výslednou mechanickou povrchovou úpravou, která nechává vyniknout přirozenou texturu dřeva a na níž je možné vidět každé i nejmenší poškození, opravy či přebroušení povrchu.
Doma v přírodě
Moderní finský srubový dům nelze vnímat jen v rovině fyzikálně-technických charakteristik či kvality architektury. Jde o ucelený systém blízký přírodě, který by měl být začleněn do přírodního prostředí, v němž je útulně, smysluplně a účelně využita dispozice a v němž nesmí chybět sauna – prostě dům, který znamená podstatnou změnu životního stylu či vnímání obytného prostředí.
Vnitřní klima Struktura použitého dřeva (severská borovice) a jeho vlastnosti vyvažující teplo a vlhkost zaručují, že relativní vlhkost vnitřního vzduchu se pohybuje v optimálním rozmezí 30 až 55%. Odchylky od tohoto rozmezí relativní vlhkosti značně zvyšují obsah prachu, virů a bakterií ve vzduchu uvnitř domu. Dřevo váže vlhkost a rovnoměrně ji uvolňuje zpět do vzduchu uvnitř srubu během suchých období. |
prof. Ing. Jozef Štefko, CSc.
Foto: autor, Kontio