Přepracovat! Brněnští zastupitelé odmítli navrženou verzi nového územního plánu

Stále tak platí územní plán z roku 1994, který ani po aktualizacích a úpravách neodpovídá potřebám města. Územní plán vymezuje rozvojové plochy pro různé typy aktivit, určuje směr budování dopravních tahů a další infrastruktury. Kvůli dosavadní neexistenci nového plánu jsou na neurčitou dobu odloženy různé například developerské i infrastrukturní projekty, jejichž povolení závisí na změně využití pozemků.

Pro vrácení návrhu k přepracování zvedlo ruku 35 zastupitelů, nikdo nebyl proti a šest zastupitelů se zdrželo. Vypracování územního plánu považovala koalice ODS, Piráti, KDU-ČSL a ČSSD hned při vzniku po volbách za hlavní prioritu. Územní plánování mají na starost zástupci KDU-ČSL, kteří na něm spolu s Kanceláří architekt města Brna pracovali celé volební období.

Územnímu plánu nedávno vytýkala část starostů městských částí například umožnění vyšší hustoty zástavby nebo nedostatečnou ochranu zeleně. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) uvedla, že byla přesvědčená o tom, že je to nejvýznamnější úkol koalice. Připustila však, že to bylo způsobeno tím, že měl letos přestat platit starý územní plán. Termín se ale posunul do roku 2028, a proto by některé věci navrhla přepracovat a změnit, zmínila například chybějící posouzení vlivů výstavby na stabilizované plochy.

Zastupitelé schválili šest pokynů, které má zpracovatel územního plánu do nového návrhu začlenit. Reagují na výtky, kterým v posledních týdnech územní plán čelil. Je potřeba zpřesnit a doplnit regulaci zástavby ve stabilizovaných plochách, především ve vnitroblocích včetně definování jejich chráněných hodnot po lokalitách. Dále je potřeba rozčlenit typ ploch pro bydlení na bydlení individuální a bydlení hromadné, aby nebylo možné stavět bytovky tam, kde mají být rodinné domy.

Zpracovatel musí také doplnit vyhodnocení vlivů územního plánu na stabilizované plochy v případě, že by se v nich dále stavělo. Prověřit je třeba opodstatněnost a přiměřenost změn stavebních ploch na nestavební a důkladně opakovaně posoudit připomínky městských částí z veřejného projednání. Do souladu se smlouvami je potřeba uvést vymezení pozemků, které na město převedl bezplatně stát.

Primátorčin náměstek Petr Hladík (KDU-ČSL) uvedl, že zodpovědnost za územní plánování při vzniku koalice nikdo nechtěl. „Je to blbé téma a nezavděčíte se všem. Cítili jsme ale, že je potřeba to dotáhnout, proto jsme si to vzali. Nyní se ale před volbami stává územní plán politickým tématem,“ řekl Hladík. Výtky k plánu totiž měli i koaliční partneři, podle náměstka se však objevily až nyní, nikoliv v předešlých více než třech letech.

Proto Hladík navrhoval stažení materiálu, což ale neprošlo. Při návrhu zároveň řekl, že problém s pozemkovým úřadem lze vyřešit novelou zákona. Spočívala by ve zkrácení z 10 let na pět pro využití pozemků ke stejnému účelu jako při převodu. Tím by se Brnu uvolnily ruce u většiny nabytých pozemků.

Nyní v Brně platí téměř 30 let starý územní plán s řadou pozdějších aktualizací. V roce 2014 byla schválena jeho velká aktualizace, kterou však o rok později zrušil soud pro nepřezkoumatelnost některých rozhodnutí.