Inteligentní budova – stavební chameleón?
Galerie(4)

Inteligentní budova – stavební chameleón?

Pojem inteligentní stavba je příkladným protimluvem, neboť inteligence je výhradní vlastnost lidských bytostí. Ani v odvozeném smyslu – inteligence vložená do technologie – nemůže tento termín platit, když podle Martina Heideggera ani věda nemyslí, neboť nemá pojmové prostředky na to, aby zkoumala své vlastní konceptuální základy. Pojem inteligentní budovy (IB) tak dostal do vínku logický rozpor, který se odráží i v nejasnosti definic. Lépe je si zkratku IB vyložit jako Integrated Building (Integrovaná budova), ale ani to nevysvětluje charakter stavby, která by měla reagovat nejen na proměny mikroklimatu, ale i na náladu uživatelů. Předložili jsme toto těžko rozuzlitelné téma několika odborníkům.

 
Ing. arch. Miloš Florián, ústav stavitelství, fakulta architektury ČVUT Ing. Antonín Pokorný, teorie a konstrukce pozemních staveb, ČVUT   Ing. Petr Motýl, vedoucí segmentu řízení budov, Schneider Electric Ing. Richard Kaloč, Project Manager Xcomfort, Moeller Elektrotechnika, s. r. o.


Představujete si inteligentní budovy jako pouhé spojení počítačově řízeného technologického vybavení budovy, telekomunikací a plně automatizované správy domu, nebo byste zvolil jinou definici tohoto druhu staveb?

M. Florián: Slovo inteligentní znamená dynamickou, téměř živou schopnost budovy přizpůsobit se měnícím se denním podmínkám nebo střídáním ročních období, aby se dosáhlo snížení spotřeby primární energie v budově.

Budova může být označena skutečně jako inteligentní jen tehdy, když využívá přírodních obnovitelných zdrojů energie slunce, světla či větru, vzduchových proudů nebo vody či země jako zdroje tepla, aby zabezpečila požadavky na budovu, pokud jde o vytápění, ochlazování a osvětlení. Pro tento účel existují počítačové simulace, testy s modely v aerodynamickém tunelu a s modely ve skutečné velikosti ve volném prostoru. Budova je dále vybavena počítačovou a komunikační technikou, která vše předvídá, koordinuje a reaguje na potřeby uživatelů s cílem zajistit jim prostřednictvím interakce komfort, zábavu a bezpečí. V současné době je třeba uvažovat i o umělé evoluci člověka, která jistě v budoucnu ovlivní fungování inteligence budov.

A. Pokorný: Inteligentní budova (IB) je název pro dobře navrženou, realizovanou a plně fungující budovu, která uspokojuje požadavky těch, kteří ji provozují a užívají. Z některých definic jako by se vytratil důraz na prioritu stavebně-architektonického konceptu budovy. Ten tvoří základ dalších úvah o inteligentním využití co největšího počtu stavebních prvků a částí staveb a spolu s technickým vybavením, službami a managementem vytváří předpoklady pro vznik IB.

P. Motýl: Zvolil bych jinou definici.

R. Kaloč: Myslím si, že tato definice je vcelku správná. Každý dům, ať malý nebo velký, se skládá z autonomně fungujících subsystémů, které musejí zvládat detailní úkoly dané oblasti. Například regulace vytápění řeší teploty kotle v porovnání s venkovní teplotou, tlak vody v systému, nastavení směšovacích ventilů, ale také teplotu v konkrétních místnostech atd. Jak cítíte z tohoto příkladu, z uživatelského hlediska se nás osobně dotýkají jen některé veličiny. A právě tyto uživatelské údaje by měl subsystém předávat nadřazenému systému, který komunikuje s uživatelem třeba přes internet nebo působí na změnu v jiném subsystému. Je pravdou, že snahou některých výrobců je integrovat do jednoho systému inteligentní budovy všechno – počítačovou síť, zabezpečovací a kamerový systém, požární poplachový systém, řízení osvětlení, ovládání topení a chlazení, kontrolu výtahů atd. U velkých budov to však není určitě reálné, takže může snadno dojít ke kolapsu celého systému. Inteligencí budovy se tedy spíše může nazývat integrace jednotlivých systémů se schopností vzájemně dokonale komunikovat, vyměňovat si jen nezbytné množství dat a uživateli poskytovat vždy jen tu informaci o jakémkoliv subsystému, kterou právě potřebuje. Synergii těchto subsystémů pak uživatel vnímá jako jeden velký inteligentní systém budovy.

Co brání rozšířenějšímu uvedení inteligentních staveb do běžné investiční a stavařské praxe – nazrála již u nás doba pro tento koncept? Není brzdou konzervativní stavařina, jež se stále upíná k osvědčeným materiálům a bojí se vstupovat na půdu inovací?

M. Florián: Změna myšlení. Místo zdůvodňování, proč to či ono nejde, by bylo dobré se raději chovat na všech úrovních pozitivně, podobně, jako se to děje při plánování inteligentních staveb v zahraničí. V současnosti není hlavním námětem rozmanitých debat a textů kontextualismus tak jako u nás, ale právě dosažení tzv. inteligence při plánování a realizaci staveb či celků.

A. Pokorný: Rozšíření brání zejména vyšší investiční náklady na výstavbu IB. Provozní náklady, které jsou nižší ve srovnání s běžnými stavbami, se sledují, myslím, až ve druhém plánu.

P. Motýl: Brání tomu zejména tlak stavebních firem na cenu, neznalost technologií (u projektantů), chybějící dozor nad řešením a malý kontakt s konečným uživatelem budovy.

R. Kaloč: Domnívám se, že o konzervativní stavařině již dnes nelze hovořit ani u nás. Jediným rozhodovacím činitelem pro inteligentní instalaci je vždy investor. U velkých developerských projektů je snahou minimalizovat investiční náklady a všechny nadstandardní záležitosti přenést na nájemníka, případně zákazníka. U projektů jako například nově budované sídlo banky se dnes už budova „bez inteligence“ neobejde. Záleží samozřejmě opět na investorovi, ale například vytvářet vazby mezi žaluziemi a vytápěním nebo chlazením a sluneční aktivitou je dnes zcela nezbytné. Je to také díky moderní architektuře, která umožňuje celé prosklené fasády. V případě soukromých investorů je situace jiná. U menších domků nebo bytů je inteligentní technologie pro elektroinstalaci spíše otázkou priorit a vyžadovaného komfortu. U větších vil nebo bytů je opět problém, jak ovládat dům tradičním způsobem, v okamžiku, kdy je v něm instalováno například dvacet a více žaluzií. Neustálé zvyšování cen energií nutí však stále častěji i tyto investory k zamyšlení se nad inteligentním řešením například vytápění.

S problémem vstupu na neznámou půdu inteligentní elektroinstalace se samozřejmě setkávám, například u elektromontážních firem, ale jak jsem již konstatoval: rozhodující je vždy investor a firma se pak nakonec ráda přizpůsobí.


Jaké specifické nároky klade výstavba inteligentních budov na projektanty? Co je třeba vzít v úvahu, aby bylo co nejlépe dosaženo souladu mezi architektonickým konceptem budovy a technickými systémy IB?

M. Florián: Aby bylo dosaženo tzv. inteligence, je nutné mezioborově spolupracovat hned na samém začátku plánování stavby, tj. na úrovni prvních skic. Musí se dosáhnout účinné interakce mezi okolím, provozem, fasádou a systémy budov.

A. Pokorný: Inteligentní budova je výsledkem inteligentního, promyšleného a komplexního projekčního procesu. Nejdůležitější je podle mého názoru co největší soulad a interakce mezi stavebně-architektonickým a energetickým konceptem s maximálním využitím přirozených fyzikálních jevů. Klíčovou úlohu má obvodový plášť budovy – fasáda a střecha (stínění, osvětlení, aktivní a pasivní využití slunečního záření, fotovoltaika apod.).

P. Motýl: Osobně jsem přesvědčen, že mezi architektonickým řešením a IB technologiemi neexistuje přímá souvislost. Počítačové energetické modelování a simulace umožňují analyzovat interakci budovy a zařízení techniky prostředí, které usnadní výběr optimálních vlastností budov a jejich jednotlivých prvků (komponenty stavby s více funkcemi).

R. Kaloč: Jedno je spojeno s druhým. Jak jsem řekl: moderní architektura se dnes v podstatě neobejde bez systémů inteligentních budov. Tato architektura vyžaduje řešit inteligentní zatemnění, regulaci klimatizace a vytápění a snížení nákladů na provoz. Nové výškové budovy, které se dříve tolik u nás nestavěly, musejí do inteligence zahrnout zejména bezpečnost, např. propojení požárního poplachového systému s nouzovým a provozním osvětlením apod. A naopak díky vyspělé technologii inteligentních budov se dnes mohou architekti daleko více rozmáchnout při realizaci svých vizí, aby budova byla nejen projektově dokonalá, ale také obyvatelná a ekonomicky provozovatelná. To vše pak samozřejmě klade nejvyšší nároky právě na projektanty. Dnes už neexistuje projektant, který by zvládal vše sám, takže je to vždy otázka spolupráce několika specialistů na jednom projektu. A právě toto je klíčové pro zdárný projekt – koordinovat práci všech specialistů podle zadání, jak by měla inteligentní budova nakonec fungovat.

Jaké faktory jsou podstatné pro vznik tzv. dodatečně inteligentních budov, to znamená staveb, které byly původně projektovány tradičním způsobem, ale rekonstrukce umožnila zakomponování IT a jiných technologií do stávající budovy?

M. Florián: Vedle informovanosti a prostředků je důležitá hlavně vůle měnit zažité, tj. hlavně tradicionalistické postupy.

A. Pokorný: Ještě výrazněji než u novostaveb je třeba se u dodatečně inteligentních budov zabývat interakcí stávající konstrukce a architektury s moderními a současnými prvky technických systémů IB. Je to úloha obtížnější v porovnání s novostavbami.

P. Motýl: Kontakt s uživatelem budovy.

R. Kaloč: V případě sběrnicových (busových) systémů je to hlavně kabeláž. Je-li při rekonstrukci dostatečný prostor pro vytvoření klasické i speciální kabeláže, pak je vyhráno. Pro nás však ani toto není překážkou. Radiofrekvenční varianta systému může být aplikována i dodatečně do budovy, která byla navržena klasickým způsobem. Veškerou komunikaci mezi prvky inteligentní budovy zajišťuje obousměrný radiový přenos, který sběrnici nahradí. Tady je náš velký náskok před ostatními systémy na trhu.

Domníváte se, že jsou na českém trhu dostatečně zastoupené komponenty pro inteligentní budovy (IBT)?

M. Florián: Kvůli tradici a prakticky ne­existujícímu výzkumu, tj. experimentování, přicházejí do našeho prostředí informace o tendencích v oblasti inteligentních staveb se zpožděním. Dosud u nás například neexistuje kancelář, která by byla schopna skloubit komplexně klima, geologii, konstrukci, provoz, toky a využití obnovitelných energií, osvětlení, klima fasády a naplánovat zmiňované stavby na klíč.

A. Pokorný: O těchto komponentech na českém trhu nemám dostatečný přehled.

P. Motýl: Ano, výrobky renomovaných výrobců jsou u nás dostupné, neboť dnes je stejná technologie všude na světě.

R. Kaloč: Řekl bych, že zcela určitě. Právě v těchto letech lze zaznamenat určitý boom inteligentních technologií, zejména pokud jde o privátní sféru. Každá z vedoucích firem na trhu elektroinstalací dnes nabízí více či méně inteligentní řešení. V tomto i v minulém roce byla zaznamenána rovněž zvýšená poptávka zákazníků po těchto systémech, což určitě povede k řadě inovací a zvýšené nabídce jednotlivých firem na trhu.

Michal Janata