Fantova kavárna prošla rekonstrukcí
Galerie(3)

Fantova kavárna prošla rekonstrukcí

Část secesní budovy, kde sídlí Fantova kavárna na pražském Hlavním nádraží, opravila italská společnost, která má prostory v pronájmu. Opravovalo se zázemí, střecha, ale také výzdoba, je zde nová vitráž a restaurovány byly i sochy od architektů Suchardy a Šalouna.

Původní hala nádraží, jehož autorem je Josef Fanta, dnes slouží jako kavárna. Do nedávna však příliš reprezentativně nepůsobila. Díky rekonstrukci odbavovací haly i interiéru historické budovy je dnes Hlavní nádraží Praha na úrovni jiných západoevropských nádraží a Fantova kavárna opět získala na lesku. Právě část secesní budovy s kavárnou opravila italská společnost Grandi Stazioni, která má prostory v pronájmu.

Fantova kavárna

Kavárna je charakteristická kupolí a secesními motivy, jež ukazují místa, kam na počátku 20. století vedla dráha z Prahy. Interiér kavárny je dnes vybaven nábytkem odkazujícím k designovým ikonám slavných architektů 20. století, například křesla připomínající Barcelonu od Ludwiga Miese van der Rohe.

Budova hlavního nádraží v Praze je národní kulturní památkou a její rekonstrukce, a tedy i rekonstrukce Fantovy kavárny, musely probíhat podle přísných pravidel. Na rekonstrukci podlahy kavárny se také podílela společnost Mapei, která se specializuje na stavební chemii. Ve spolupráci s firmou Podaný realizovala pokládku nové dlažby včetně přípravy a vyrovnání podkladu.

Právě příprava podkladu, tedy vyrovnání před lepením dlažby, byl nejtěžší úkol. „Na vyrovnání povrchu jsme použili rychletuhnoucí stěrku Nivorapid. Na šití prasklin Eporip a jako penetrace podkladu posloužil Primer G. Lepení dlažby bylo provedeno výrobkem ­Adesilex a výplň spár hmotou Keracolor FF. Pro tmelení pružných spár jsme použili ­Mapesil AC, po předchozím ošetření penetračním nátěrem Primer FD,“ popisuje František Starec ze společnosti Mapei. Jak se realizace povedla, přijďte sami posoudit  do Fantovy kavárny v novém lesku.

Fantova kavárna

TEXT: red
FOTO: Mapei

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.