asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví
Partneři kategorie

Větrání bytů a těsná okna v souvislostech

02.08.2012
V současné době dochází v řadě objektů, a to jak bytových, tak ostatních občanských, k mohutné výměně oken – především z důvodů snížení energetických nároků při provozu budov. Tento článek se věnuje problematice dopadů výměny oken na větrání obytných budov, a to rodinných i bytových.
Jedná se především o výměny za okna špaletová a okna zdvojená. Při výměně oken u uvedených budov se vyskytuje řada souvis­lostí, které se někdy neberou v úvahu, a během provozu budovy může dojít vinou negativních okolností k nepředpokládaným závadám vyžadujícím si řešení. Některé z těchto problémů se vyskytují i u novostaveb v nízkoenergetickém a pasivním standardu.

Je zřejmé, že z provozních a hygienických důvodů je třeba obytné budovy větrat. V obytných budovách se vyžaduje větrání jednak hygienického zázemí bytových jednotek (kou­pelny a kabiny WC) a bytové kuchyně, jednak obytných místností. Uveďme si hodnoty množství vyměněného vzduchu za hodinu v jednotlivých místnostech, které nám pro tuto oblast předepisují hygienické předpisy:
  • bytová kuchyně – 120 m3/h,
  • koupelna – 80 až 90m3/h,
  • kabina WC – 30 m3/h,
  • obytné místnosti obecně – 0,5 h–1.
Kromě toho je téměř běžné, že jsou v bytových jednotkách instalovány plynové spotřebiče, pro jejichž bezpečný provoz je nutné zajistit dokonalé spalování plynu, neboli přivést ještě podle výkonu plynového spotřebiče odpovídající množství spalovacího vzduchu. Tyto požadované hodnoty přiváděného vzduchu nová a především těsná okna zajistit neumí, a proto je nutno s uvedenou skutečností počítat. Toto jsou hodnoty , které nás budou pro dokonalé vyvětrání zmíněných prostor velice zajímat, a nová okna mají na jejich dodržení velký vliv.

Plynové spotřebiče a těsná okna
Kombinace naznačená v podnadpisu je v mnoha bytech velmi aktuální. Při řešení tohoto problému musejí být splněny požadavky ČSN 73 0540 a požadavky Technických pravidel TPG 704 01 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách. Jsou to požadavky striktní a měly by být splněny. Uvedené skutečnosti jsou aplikovatelné u bytových a rodinných domů a jsou aktuální i u domů nízkoenergetických a domů pasivních. Především je u těchto domů nutno počítat s jistou „hermetizací“ objektu, která souvisí s dosažením co nejnižší energetické náročnosti (u pasivních objektů v hodnotě 15 kWh/(m2 . rok)). U ostatní běžné výstavby se v současné době tato hodnota pohybuje mezi 80 a 150 kWh/(m2 . rok).

Přívod vzduchu u nízkoenergetických a pasivních objektů bude tedy řešen tak, aby byly splněny výše uvedené hranice potřeby tepla na vytápění pro tyto objekty, ale zároveň i mi­nimální požadované výměny vzduchu. K výměně oken dochází i u objektů, které jsou vy­baveny plynovými spotřebiči, které pro svůj provoz berou vzduch z prostorů bytů. Mohu uvést příklad, kdy jsou bytové jednotky vyba­veny plynovými sporáky a vytápění je realizováno pomocí plynového etážového závěsného kotle. U takového bytu je běžné, že provoz plynového sporáku a provoz etážového kotle je současný a výměna vzduchu se navíc částečně zabezpečuje odvodem vzduchu pomocí kuchyňské digestoře. V místnostech vzniká podtlak, je zhoršen tah v odvodu spalin a dochází k nedokonalému spalování plynu, případně k otravám spalinami. Toto vše se nevyskytovalo v době, kdy byly bytové jed­notky vybaveny zdvojenými „netěsnými“ okny.

U nízkoenergetických a pasivních objektů proto nedoporučuji používat plynové spotřebiče s otevřeným spalovacím prostorem (spotřebiče typu A). Při jejich krajním použití doporučuji aplikace plynových spotřebičů typu TURBO, tj. spotřebičů s odvodem spalin spalinovým odváděcím zařízením (komínem) do volného prostoru a přívodem spalovacího vzduchu rovněž z prostoru mimo objekt. V těchto případech je rovněž nutno splnit požadavky Technických pravidel a v současné době rovněž požadavky nařízení vlády (o kontrole spalinových cest) platné od 1. 1. 2011. U novostaveb (v pasivních objektech) doporučuji spíše instalaci elektrických varných či vytápěcích spotřebičů, které nemají výše uvedené nároky na provozní vzduch jako spotřebiče plynové. Protože ale dochází k výměně oken u objektů, které již mají řadu let v provozu výše uvedené plynové spotřebiče a budou je i nadále provozovat, je potřeba počítat s provedením jistých úprav pro zajištění výše uvedených hodnot pro přívod vzduchu, neboli pro větrání a pro provoz plynových spotřebičů.

Jaké budou možné a nutné úpravy pro přívod vzduchu?
Nejjednodušší možností jsou přívodní klapky, které jsou provedeny v obvodových stěnách. Jejich spolehlivá funkce je podmíněna přítomností ventilátoru. Nevýhodou může být možnost individuálního ovládání – lidský subjekt může nevhodně zasáhnout. Možným řešením je automatická funkce. V tomto případě bude jejich činnost řízena například čidlem vlhkosti.

Mohou se použít i speciální přívodní prvky – sem patří například osazení speciálního přívodního tubusu nad topné těleso (příklad firma LUNOS do obvodové stěny). Nevýhodou tohoto řešení jsou jisté dodatečné stavební úpravy.

Perforace okenního těsnění (prořezání) je řešením nevhodným a pro uvedená požadovaná množství vzduchu z hlediska infiltrace nevyhovuje.

Další možností je rekuperační jednotka osazená pod okny každé místnosti – nevýhodou tohoto řešení je záběr prostoru v místnosti. Dalším negativem je vyšší investiční náklad.

Jinou variantou je podokenní rekuperační tubus, ten ale vyžaduje stavební úpravy (vyvrtaný otvor v obvodové stěně). Dále požaduje přívod elektrické energie pro osový ventilátor osazený v tubusu. Při osazení několika těchto zařízení do bytové jednotky narůstá investice.

Nízkoenergetické a pasivní objekty
U uvedených objektů novostaveb doporučuji vytápění teplovzdušné. Vzduch, který je dopravován vzduchotechnickým rozvodem, je vzduch upravený a slouží pro vytápění a větrání objektu. V těchto případech půjde vždy o systém s rekuperací. Uvedený systém je navržen tak, aby bylo docíleno energetických úspor a byla dodržena hranice roční potřeby tepla, která je pro dané objekty stanovená. Provoz teplovzdušných soustav zajistí optimální vnitřní mikroklimatické podmínky co do teploty a vlhkosti.
Bude-li soustava navržena podle výše uvedených zásad, nebude nutné provádět již uvedené úpravy u konstrukcí oken. Jako další důležitou okolnost při výměně a návrhu oken je nutné navrhnout i jejich optimální velikost, a to hlavně z hledisek energetických.

Závěr
Závěrem je možno shrnout ty nejdůležitější souvislosti, které zapříčiní výměna oken – kro­mě energetických úspor pro sledované objekty:
  • Při splnění výše uvedených souvislostí je to zajištění všech parametrů interního mikro­klimatu – interní teploty a relativní vlhkosti.
  • Ovlivnění provozu plynových spotřebičů.
  • V některých případech je to i vliv vytvořeného vnitřního prostředí na stav a životnost použitých stavebních materiálů.
  • Dodržení případně zhoršení hygienických podmínek pro užívání staveb.

Jako velmi důležitou okolnost, která souvisí s výměnou okenních výplní, považuji spolupráci uživatele prostorů se stavbou. Tím je myšleno občasné otevření okenních otvorů, používání mikroventilačních štěrbin. Uživatel nových oken by měl dostat „provozní řád“, který ho povede tak, aby požadované podmínky a výsledky byly dodrženy.

Pozn.: Uvedený článek se netýká způsobů osazení oken, ale zapadá spíše do oblasti technických zařízení budov. Problematika osazování nových těsných oken je problematikou zcela samostatnou a mohu jenom konstatovat, že je velmi málo firem, které osazují okna tak, že nedochází k výše uvedeným problémům. Velmi doporučuji, aby i na osazení nových a těsných oken dohlédl velmi důkladně stavební dozor.

doc. Ing. Karel Papež, CSc.
Foto: Dano Veselský a Peter Mlynár

Autor působí na Katedře technických zařízení budov Fakulty stavební ČVUT v Praze.


Článek byl uveřejněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media