asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví
Partneři kategorie

Průkaz energetické náročnosti u objektů s elektrickým vytápěním

11.04.2014

Od 1. 4. 2013 vstoupila v platnost vyhláška č. 78/2013 Sb., která je aplikací evropské směrnice č. 2010/31/EU. Tato vyhláška stanovuje kritéria, pomocí kterých by mělo být možné porovnat nebo kategorizovat různé objekty z hlediska jejich tepelně technických vlastností a energetické náročnosti. Bohužel, v současné podobě tento dokument vytváří imaginární kritéria, která nemají s realitou naprosto nic společného.

Úplnou novinkou je výpočet tzv. spotřeby neobnovitelné primární energie (NPE), která se počítá pomocí přepočtových koeficientů. Protože toto kritérium má zásadní dopad především na objekty s elektrickým vytápěním, jako výrobce jsme zjišťovali, na jakém základě a jakým způsobem vůbec byly koeficienty pro výpočet NPE stanoveny, jaká další kritéria vyhláška hodnotí a jaké hodnoty vycházejí u objektů s elektrickým vytápěním.

Hodnocené parametry pro novostavby

U nové budovy se při stanovení PENB posuzují tato tři kritéria:

  • Průměrný součinitel tepla - Hodnotí tepelně-technické vlastnosti obálky budovy (obvodové konstrukce). Nemá žádnou vazbu na topný systém a použité zdroje energie a lze jej považovat za objektivní parametr.

  • Celková spotřeba energie - Jde o součet jednotlivých dílčích spotřeb – energie na vytápění, chlazení, ohřev TUV, osvětlení atd. Protože vytápění má na celkové spotřebě významný podíl, má i velký vliv na celkové hodnocení. Objekty s přímotopným elektrickým vytápěním dosahují nejlepších hodnocení, protože se vyznačují nejvyšší účinností na všech stupních – účinnost zdroje/sdílení/distribuce. Vycházejí i lépe než tepelná čerpadla, protože do spotřeby se započítává také energie odebraná z okolí. Z pohledu vyhlášky je rozhodující, kolik objekt energie potřebuje, a ne zda byla zakoupena nebo získána "zdarma" z okolí. Již tento parametr je diskutabilní, protože výpočet celkové spotřeby energie dle vyhlášky 78/2013 Sb. naprosto neodpovídá současné realitě – viz. kapitola VSTUPNÍ ÚDAJE PRO ZPRACOVÁNÍ PENB.

  • Celková spotřeba NEOBNOVITELNÉ primární energie - Tento parametr nemá s vlastnostmi hodnoceného objektu nic společného. V rámci EU byly pro jednotlivé zdroje (paliva) "stanoveny" koeficienty, které "přepočítají", kolik primární (prvotní) energie bude spotřebováno, aby byly pokryty dílčí spotřeby. Elektrická energie je hodnocena jako nejméně efektivní zdroj – a to obecně, nejen pro vytápění. Energie použité v hodnoceném objektu proto mají ZÁSADNÍ vliv na celkové zatřídění objektu a objekty s elektrickým vytápěním – navzdory nejnižší celkové spotřebě energie – vycházejí nejhůře.

Vstupní údaje pro zpracování PENB - Výpočet celkové spotřeby energie

Výpočet spotřeby pro vytápění řeší legislativa (ČSN EN ISO 13790; ČSN EN 15316). Následující tabulka porovnává dva modelové případy se skutečnými, dlouhodobě sledovanými rodinnými domy. Ve všech případech jde o elektrické přímotopné vytápění a elektrický ohřev TUV (zásobník) (Tab. 1).
Vypočítaná spotřeba energie se zásadním způsobem liší od reálných hodnot současných novostaveb – zvláště u vytápění. Nicméně z těchto hodnot se vychází pro PENB!

Faktory Neobnovitelné Primární Energie (NPE)

Faktor NPE pro elektřinu je orgány EU doporučen 2,55 (při 14% podílu elektřiny z jádra v celé EU), každá země jej pak může upravit dle podílu vlastní výroby (tepelné elektrárny, jaderné elektrárny, obnovitelné zdroje). ČR si jej upravila na hodnotu 3 – jde o nejvyšší koeficient v celé EU (při podílu EE z jádra 33 %) – jak byl stanoven?

  • Koeficient byl počítán z energetického mixu 2010 – není zahrnut následný masivní rozvoj fotovoltaických elektráren (obnovitelné zdroje)
  • U elektráren je počítána 30% účinnost – pára vyrobená v parních generátorech k pohonu turbín musí být následně ochlazena. Při tomto procesu je cca 70 % vložené energie ztraceno volně do okolí. Tuto logika lze použít pro uhelné a plynové elektrárny, u kterých lze palivo objektivně využít účinněji v jiných procesech, pro jaderné elektrárny ale logiku nemá, protože při současných technologiích je to de facto 100% využití energie obsažené v jádře
  • Nezanedbatelný podíl na výrobě EE mají kogenerační jednotky – vyrobená elektřina ale byla zahrnuta do snížení koeficientu NPE pro dodávky tepla ze sítí CZT (centrální zásobování teplem), nikoli do zdrojů výroby elektřiny

Zarážející je i faktor NPE 1,1 pro hnědé a černé uhlí – novostavba s kotlem na hnědé uhlí je tedy z pohledu vyhlášky preferovanější varianta. Skutečnost, že malé zdroje znečištění jsou v podstatě nekontrolovatelné, zde není brána v úvahu a ekologický dopad na čistotu ovzduší zde nehraje žádný význam. Kusové dřevo má faktor NPE 0,1 – znamená to, že pokud bude v objektu spáleno za rok 10 m3 dřeva, spotřeba neobnovitelné primární energie je pouze 10 % – během kalendářního roku se tedy zřejmě 90 % paliva samovolně obnoví. Heslo "Chraňte naše lesy" tím definitivně mizí v nenávratnu. Hodnocení budovy dle spotřeby NPE má i další rozměr – zatímco technické vlastnosti budovy se stejně jako spotřeba celkové energie postupem času v zásadě nemění, samotný faktor NPE pro elektrickou energii může být vyhláškou každých 3–5 let upravován (dle aktuálního mixu výroby elektřiny i energetické koncepce státu), PENB je však platný 10 let. Objekt hodnocený dnes tak může mít v PENB u spotřeby NPE výrazně horší hodnotu než naprosto stejný dům postavený o rok později. Bude-li chtít uživatel objekt prodat, bude muset buď s cenou dolů, nebo si nechá – a zaplatí – vypracovat PENB znovu. Z uvedených skutečností vyplývá, že hodnoty faktorů NPE pro jednotlivé energie se mohou pohybovat v poměrně širokém intervalu – záleží, která kritéria chceme zohlednit a jaký úhel pohledu preferujeme.


Praktický dopad na výpočet PENB

Spotřeba Neobnovitelné Primární Energie – která je součástí PENB jako ZÁVAZNÝ ukazatel – je tedy počítána s použitím koeficientů, které nikdy nelze stanovit objektivně a z celkové spotřeby energie, významně se lišící od reality. Ve většině případů (dle kvality obálky) proto objekty s elektrickým vytápěním nesplní požadavek na ukazatel spotřeby NPE. Jde o zásadní zásah a regulaci existujícího trhu, nutící spotřebitele hledat a vytvářet virtuální opatření, aby splnil požadavek, který nemá žádnou objektivně vypovídající hodnotu. Pro splnění NPE lze provést různá opatření – instalace zařízení OZE, zlepšení obálky, doplnění bivalentního zdroje, větrání s rekuperací – která vedou k "výpočtovému" snížení spotřeby EE pro vytápění. Volba by měla být optimální a přijatelná především pro uživatele. Jednou z možností je například krb/krbová kamna, což je u domů s elektrickým přímotopným vytápěním v podstatě standardem – při výpočtu PENB mohu být deklarována jako zdroj s významným podílem pokrytí energie na vytápění (koeficient NPE 0,1). Důležité – PENB není energetickým auditem, ale posouzením technických vlastností a vybavenosti objektu. Je-li v objektu krb, objektivně jím lze v průběhu roku pokrýt významnou část spotřeby tepla na vytápění. Bude-li to takto uživatel opravdu provozovat, není pro účely zhotovení PENB podstatné.

Předpokládaný vývoj PENB

Uvedené skutečnosti postupně vyplynuly při pátrání po metodice, která byla použita pro stanovení jednotlivých kritérií. Jednání byla vedena na úrovni všech potenciálně zainteresovaných stran – Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), Ministerstvo životního prostředí (MŽP), Hospodářské komory (HK), Asociace energetických auditorů (AEA). Odpovědné osoby se podařilo přivést k zamyšlení nad způsobem vzniku a věrohodnosti spotřeby NPE – následně vzešlo ze strany HK doporučení pro MPO na zvážení následujících změn:

  • podíl jednotlivých způsobů výroby elektřiny (energetický mix) by se neměl brát zpětně, ale naopak z výhledového stavu v horizontu 3–5 let – bude tak lépe zohledněna energetická koncepce státu i případné již odsouhlasené investice,
  • při stanovení účinnosti výroby elektřiny by se měla brát v úvahu tzv. BAT – "The best available technology" – tedy jaká je reálně dosažitelná účinnost daného zdroje,
  • vážit, zda by se energie vyrobená v kogeneračních jednotkách neměla zčásti podílet na tvorbě koeficientu NPE pro elektřinu.

PENB v ostatních zemích EU

Další země EU, které až doposud směrnici projednávaly, mají faktor NPE pro elektrickou energii nižší – Německo 2; Velká Británie 1,5; Norsko 0,5; Finsko 1,7; Švédsko 2 (ve Švédsku má spotřeba NPE pouze informační hodnotu, není závazným kritériem). Francie přijala směrnici 2010/31/EU již na začátku roku 2012, což vedlo k poklesu stavebního trhu o 34 % a ke zdražení nových nemovitostí o 35 %. Následně v roce 2013 Ústavní soud Francie zrušil Vyhlášku RT 2012 s faktorem NPE pro EE 2,58. Koeficient pro elektrickou energii označil jako diskriminační s tím, že i samotný ukazatel NPE postrádá jakýkoli ekologický, ekonomický či národohospodářský rozměr. Španělsko a Itálie, na základě zkušenosti s aplikací směrnice ve Francii, odmítly směrnici aplikovat a raději se rozhodly platit EU penalizaci za nepřijetí směrnice. Názorně je zde vidět, jakým zásadním zásahem do existujícího trhu může ukazatel spotřeby NPE být. Interaktivní návrh doporučených opatření pro splnění spotřeby NPE u rodinných domů s elektrickým vytápěním spolu se seznamem energetických auditorů, seznámených s doporučenými opatřeními a jejich vlivem na hodnotu spotřeby NPE, najdete na www.fenixgroup.cz.

Text: Miroslav Petr
Autor je vedoucí tuzemského obchodu FENIX Trading spol. s r.o.

Článek byl uveřejněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.
PALITA
aa
Odpovědět | 11.04.2014, 08:23

Další z Jaga Media