asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Řemesla a živnostníci v ČR

03.03.2010
Na kvalitního řemeslníka si zákazník počká nejméně půl roku. Stavby se zdržují, řada podniků nemůže realizovat zakázky. Nedostatek dobrých řemeslníků, který převládá prakticky ve všech oborech, je však jenom část mnohovrstevnatého problému. Mezinárodní podnikatelské společnosti drtí malé řemeslníky a díky práci načerno hrozí sociální výbuch.
Jádro problému
Na neuspokojivý vývoj počtu kvalifikovaných pracovních sil a problémy s nedeklarovanou prací samostatně výdělečně činných osob pravidelně upozorňujeme na mezinárodních konferencích v oblasti technických zařízení již od roku 2001.

Jedná se o problém, který jsme si zavinili sami. Asi před patnácti lety začala v České republice kampaň, která se nesla v duchu myšlenky: všichni mladí lidé by měli mít ma­turitu, pracovat rukama je ostuda. Pro rodiče deváťáků je vidina dobře placené práce mana­žera, kvůli které směrují svoje děti na soukromá gymnázia, mnohem atraktivnější než představa, že se z nich stanou „pouzí ře­meslníci“; v mnoha případech je však tento názor bohužel mylný. Soukromé školy dostá­vají na žáka stejné dotace jako státní školy, jejich logickým zájmem je tedy mít co nejvyšší počet studentů v ročníku. Při záporném demografickém vývoji a nízkém počtu dětí nabídka škol převyšuje poptávku, a tak dostat se kamkoli „jen ne na učňák“ je snadné.

Typický čtyřkař se potom na studiu trápí, při­tom by mohl být vynikajícím řemeslníkem a ve zvoleném oboru se dobře realizovat. Ten­to pohled na věc je způsoben zejména nízkou prestiží řemeslných profesí i málo lukrativním finančním oceněním; sami mladí lidé výrazně preferují středoškolské studium, především na gymnáziu. Počet absolventů odborných učilišť je již teď nízký a dále klesá.

Hospodářská komora ČR (HK ČR) vidí jako jednu z příčin tohoto problému přechod středních odborných učilišť z kompetence ministerstva hospodářství do gesce ministerstva školství. Ministerstvo školství zvolilo na konci devadesátých let podle názoru HK ČR chybnou strategii. Podle ministerstva mělo získat devadesát procent mladých lidí středoškolské vzdělání s maturitou, především na školách s humanitním zaměřením. Předpokládalo se, že v osmnácti letech skončí jakási všeobecná příprava, a ti, kteří nebudou pokračovat ve studiu na vysoké škole, se budou učit ve zkrácených formách učebních oborů. Podle HK ČR však tato koncepce vedla ke kritickému nedostatku vyučených řemeslníků.

Jaké profese chybějí nejvíce?
Podle mých odhadů chybí na trhu minimálně 250 až 300 tisíc kvalifikovaných lidí. Oficiální údaje o chybějících kapacitách dělníků a řemeslníků na českém trhu neexistují. Práci státních agentur suplují živnostenská společenstva, profesní sdružení řemeslníků a podnikatelské svazy.

Jedním z oborů s alarmující situací je stavebnictví, jehož součástí je mnoho řemeslnických profesí – zedníci, tesaři, obkladači, elektrikáři, pokrývači, klempíři, instalatéři a další. Chybí zde minimálně 50 tisíc pracovních sil. Pro uspokojení potřeb stavebního průmyslu je nutné, aby se ve všech učilištích připravovalo zhruba třicet tisíc učňů ve stavebních oborech. Ve skutečnosti jich je ale jen necelá třetina, možná i méně. Právě proto řemeslníci migrují za prací po celé zemi; na jednotlivých stavbách po celé naší republice je situace obdobná.

Tam, kde se staví větší stavby, je situace na malých zakázkách katastrofální a na kvalitního řemeslníka si počkáte nejméně půl roku. Stavby se nedokončují v termínu, řada podniků nemůže zakázky dokončit a jsou penalizovány.

Ztráty pro ekonomiku i samotné řemeslníky

Celá tato situace brzdí průmyslovou výrobu a stavebnictví a znamená nevyčíslitelné ztráty pro naši ekonomiku. Zároveň také přináší problémy samotným řemeslníkům.

Náš Svaz drobných, malých a středních zaměstnavatelů v oboru stavebnictví ČR byl zapojen do evropského projektu na zapojení malých a středních podnikatelů (MSP) do sociálního dialogu. Při této příležitosti jsme se dozvěděli z publikace Evrop­ské konfederace stavebníků z loňského roku, že se objem tzv. nedeklarované (šedé) ekonomiky odhaduje na 7 až 16 % hrubého domácího produktu EU, což představuje 7 až 19 % celkové řádné zaměstnanosti. Česká republika se svým „melouchařením“ zmíněný statistický průměr spíše zvedá. Netýká se to jen stavebnictví, ale všech řemeslnických oborů. V čem je tato situace nebezpečná? Neohlášená práce kazí trh a konkurenčně znevýhodňuje firmy, které fungují podle zákonů – odvádějí daně a platí zdravotní a sociální pojištění. Neohlášená práce ve stavebnictví je způsobena nedostatkem pracovních sil nejen vázanými pracovními povoleními, ale také nadměrným sociálním pojištěním a daněmi.

Vinnými jsou vždy obě strany – ten, kdo práci načerno vykonává, stejně jako zadavatel (investor). Velmi často vyžaduje klient na staviteli, aby provedl práci a nevykázal ji, čímž se vyhne placení DPH. Takový klient poškozuje hlavně poctivé řemeslníky, ale zároveň také sám sebe, protože se pak nedovolá například reklamace. Panuje mylný názor, že práce řemeslníků jsou přehnaně drahé, oni přitom pouze podnikají podle pravidel. Práce načerno se však nakonec obrátí jak proti nepoctivým řemeslníkům, tak také proti klientovi – a tikající sociální bomba vybuchne. Nepoctivý řemeslník, který byl zvyklý pracovat bez faktury za hotové, odchází do penze a zjišťuje, že má neúměrně nízký důchod, protože celá léta neplatil daně. Jejich počet odhaduji v řádu statisíců. Hrozí, že budou rozšiřovat řady bezdomovců, neboť nebudou mít prostředky na zaplacení nájemného. Neohlášená práce tak přímo ohrožuje schopnost sociálního zabezpečení státu. Vytváří se tím nerovná situace, protože veškeré financová­ní sociálního systému potom dopadne i na poctivé řemeslníky, kterým se zvýší daně, aby se mohl stát postarat o bezdomovce.

Cizinci
Nějaký čas mezeru na českém trhu práce vyplňovali cizinci, kteří ale začínají odcházet do zemí, kde mají vyšší výdělky. Tito pracovníci se v našich firmách zapracovali v nových technologiích, naučili se nové dovednosti – například svářet – a získali evropský svářečský průkaz. Jejich zvyšování kvalifikace hradili naši podnikatelé a byli přesvědčeni, že se jim to vrátí. Dnes budou muset začínat znovu s novými lidmi. Nicméně i v této oblasti již začal posun a například ve Vietnamu se dnes školí noví pracovníci pro naši republiku na profese, které jsou u nás potřeba. Bohužel však i v tomto případě nepanuje stoprocentní spokojenost, protože vyškolení adepti se sice do naší země dostanou a nastoupí do firem, ale po čase řemeslnická místa ve firmách opouštějí a pracují jako prodavači různého zboží.

Východisko z této situace

Východisko z nastalé situace v odborném technickém vzdělávání vidí HK ČR v návratu učilišť pod Ministerstvo průmyslu a obchodu. Podporuje duální systém, v rámci kterého se na přípravě technických pracovníků podílejí i malé a střední firmy. Kraje jako zřizovatelé středních odborných učilišť na svoji úlohu nestačí, i když se mnohé velmi snaží. Motivují uchazeče různými stipendii, ale stále to nepřináší kýžený efekt. Velké stabilní podniky by se měly více podílet na organizaci škol. Příkladem může být firma Metrostav. Ve stavebnictví by neměl být problém nabídnout učňům – absolventům po nějakou dobu bydlení. Aby se menší podniky mohly zapojit do přípravy učňů, bude nutné založit tzv. paritní fondy, do kterých budou přispívat všichni zaměstnanci i podnikatelé, kteří v oboru pracují. Tyto fondy také zabezpečují i další vzdělávání řemeslníků a jejich rekvalifikace. Tento systém úspěšně běží již v některých zemích EU, nejlépe pak ve Francii.

Jako další východisko vidí HK ČR nový zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, který má pomoci vzdělávat absolventy škol s maturitou pro nezbytně nutné profese. Stát také musí s tímto problémem počítat, a měl by proto zřídit fond na další vzdělávání zaměstnanců; malí podnikatelé na to sami nemají prostředky.

Jednotlivé kraje i Praha by si měly uvědomit, že je velmi nerozumné a krátkozraké likvidovat vybavené učňovské školy kvůli momentálnímu nedostatku učňů. Až budou později potřeba, nebudou na jejich znovuvybudování již finance. Pro tyto školy se nabízí jedinečné uplatnění právě při naplňování zákona č. 179/2006 Sb. a jejich internáty se mohou využít pro ubytování absolventů nebo vyučenců, než se postaví na vlastní nohy.

Bez kvalifikovaných pracovních sil České republice hrozí, že ztratí svůj výrazně exportní ráz založený na inovačním potenciálu. Zbytky kvalifikovaných pracovníků navíc přetahují vyššími platy ke svým pásům nejrůznější montovny. Přitom malé a střední podniky spolu se soukromými řemeslníky vytvářejí podle odhadů HK ČR až 60 procent HDP, zatímco montovny, stejně jako nadnárodní stavební společnosti, generují nesrovnatelně menší objem HDP, protože kompletují dovážené komponenty. Operativní řešení – vydání 400 tisíc zelených karet dělníkům ze zahraničí – nepovažují oslovení experti z dlouhodobého hlediska za dobré řešení. Měli bychom se poučit ze zkušeností jiných států EU, které již podobné problémy řešily před lety. Jako účastník projektu na zapojení MSP do sociálního dialogu jsem se dozvěděl, že řemeslnickou profesí se bude živit údajně pouze první generace příchozích cizinců. Jejich potomci, podobně jako domácí mládež, dají přednost školám s maturitou. V případě, že potom nezískají práci, může hrozit opakování bouří z pařížských předměstí. Francie se ale nakonec sama ze své situace poučila. Firmy společně se státem investovaly velké prostředky do technického vzdělávání. V televizi se dodnes prezentují různé podniky i soukromníci, kteří nabízejí svoje služby a výhody především mladým řemeslníkům. Do učebních oborů tam dnes odchází potřebný počet patnáctiletých a kolaps průmyslu a řemesel se podařilo odvrátit.

Kvalifikace řemeslníka a kvalita jeho práce
Rychle se rozvíjející technologie a nové výrobky požadují neustálé doplňování kvalifikace a seznamování se na odborných školeních s novou technikou, což mnoho řemeslníků nedělá, protože dříve jim stačilo vyučení. Absolventi odborných škol jsou málo připraveni na své působení ve firmách a velká většina z nich již není ochotna se dále vzdělávat. Dodavatelé technologií například zjišťují, že jejich zařízení montují lidé, kteří tomu nerozumí. Podle průzkumů se celá třetina dodaných výrobků zničí během montáže, dalších třicet procent technologií je poškozených a je nutné je opravit a zbytek je osazen správně. Proto se snažíme apelovat na výrobce a dodavatele technologií, aby své výrobky neprodávali každému, ale jen řemeslníkům, kteří jsou od nich proškoleni. Zastaralé osnovy na učilištích, příliš teorie na úkor praxe, ale především absence dalšího vzdělávání jsou příčinami jejich nedostatečné odbornosti. Například v Německu stráví každý řemeslník každoročně v průměru deset víkendů na různých školeních. Školení jsou hrazena z tzv. paritních fondů, do kterých vkládají prostředky jak zaměstnavatelé, tak sami zaměstnanci. V zemích EU je to běžná praxe už od padesátých let, u nás bohužel snahy zavést podobný systém naráží na nezájem ze strany politiků.

Řemeslníci tvrdí, že jsou natolik vytíženi, že nemají na školení čas. Tím se však dostávají do pasti, protože jejich neznalost neúměrně prodlužuje čas na zhotovení zakázky, a navíc musejí řešit větší počet reklamací svojí práce, a tím pádem se jim zvyšují náklady.

Dobrý řemeslník nemůže snižovat kvalitu své práce s narůstajícím množstvím práce, protože mu to nedovolí jeho profesionální čest. Bohužel takových řemeslníků není většina, proto se HK ČR snaží prostřednictvím Etického kodexu člena HK ČR tento stav, včetně myšlení podnikatelů, změnit. Označení firmy logem HK ČR bude pro zákazníka zárukou serióznosti firmy. V případě, že se dílo nezdaří, má možnost si stěžovat na HK ČR, která celý případ prošetří. Zákazník tak bude mít lepší orientaci na trhu. Obdobnou značku kvality má Svaz podnikatelů v oboru technických zařízení ČR již od roku 1995. Za tuto dobu byla tato Značka kvality SPTZ v oboru instalatér odebrána jednomu řemeslníkovi a zakázku dokončil jiný řemeslník zdarma.

Normy a řemeslníci

Řemeslníci všech oborů jsou neustále zavalováni novými normami z Evropské unie. Jejich počet roste spolu s narůstajícím počtem evropských směrnic. Zásadní jsou pro podnikatele především normy, které se týkají výrobků a s nimi souvisejících činností, protože ovlivňují jejich schopnost uspět na otevřeném evropském trhu, zejména v oblasti služeb. Proto HK ČR usiluje o zlepšení zpřístupnění norem. Výsledkem jsou již fungující online normy. To je ale pro řemeslníka stále ještě málo, je potřeba zpracovat rešerše norem a ty vydat v Příručce správné praxe, která by měla být k dostání na kontaktních místech HK ČR – za cenu služby. Příručky správné praxe musejí zajistit pro řemeslníky a pro všechny podnikatele profesní společenstva – cechy. Příručky by měly obsahovat jak povinné podmínky podnikání v daném oboru, tak i rešerše norem, pravidla praxe a nejnovější technologické, výrobní a procesní postupy.

Popularizace řemesel

Jedním z osvědčených postupů je investovat do dalšího celoživotního vzdělávání. Je také třeba více popularizovat a medializovat studium na odborných a učňovských školách. Větší důraz by měl být také kladen na odborné soutěže a jejich propagaci. Jako již osvědčené a prospěšné mohou být uvedeny náborové výstavy, jako například: Schola Pragensis nebo akce Řemeslo žije, které pořádá Magistrát hlavního města Prahy. Za zmínku stojí také již tradiční slavnostní předávání Osvědčení HK ČR nejlepším absolventům maturitních a závěrečných zkoušek, které vybírají a navrhují odborníci HK ČR, kteří se přímo těchto zkoušek zúčastňují.

Dalšími akcemi, které podporují a propagují rozvoj odborného a učňovského školství, jsou CzechSkills, EuroSkills a WorldSkills. EuroSkills podporuje na celoevropské úrovni v soutěži mladých řemeslníků do 25 let kvalitu, lepší služby, efektivitu a inovace v řemeslech a odborném školství. Cílem je motivovat mladé lidi, aby absolvovali odborné vzdělání a následně s ním vstupovali na trh práce.

Snaha některých odborných škol situaci

řešit je velice chvályhodná, což HK ČR oceňuje, ale neřeší to celonárodně základní problémy všech odborných škol, počty žáků a jejich učitelů. Věřím, že se naši politici zamyslí nad materiály, které jim posíláme z Hospodářské komory ČR, a zapracují je do svých programových cílů. Po jejich naplnění potom nebude nouze o dobré řemeslníky.

Konec řemesel v Čechách?
Jsem přesvědčen o nezbytnosti řemesel a řemeslníků v budoucnu, proto si myslím, že řemesla v Čechách nikdy nezaniknou. Například v Anglii tento problém vyřešil až trh. Obrat nastal ve chvíli, kdy instalatér začal vydělávat více než právník.

V poslední době se na HK ČR obrátili zástupci hobby marketů, aby jim předala seznamy dobrých řemeslníků, které chtějí mít k dispozici na prodejně, aby jejich služby mohli nabízet svým zákazníkům, a tímto opatřením maximálně snížit reklamace z neodborné nebo svépomocné montáže. Jak je vidět, ať se výrobci snaží sebevíc, aby jejich výrobek už nemusel nikdo odborně montovat, tak se jim to nedaří a je stále zapotřebí šikovných řemeslníků.


František Holec

Autor je viceprezident a předseda sekce řemeslných živností HK ČR.


Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media