asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Novinky v oblasti otvorových výplní

16.10.2012
Se zpřísňujícími se evropskými směrnicemi pro tepelnou ochranu budov jdou ruku v ruce množící se požadavky na výstavbu domů v nízkoenergetickém standardu, domů s téměř nulovou spotřebou energie a domů pasivních. Co tento vývoj znamená pro současné i budoucí nároky na vlastnosti oken?
Změny v normách a předpisech
V současné době dochází postupně ke změnám v předpisech pro tepelnou ochranu budov, které harmonizují české normy s požadavky Evropské unie a její směrnice EPBD II. Vzhledem k očekávaným požadavkům na otvorové výplně, jež bude nutné aplikovat v důsledku platnosti směrnice EPBD II, je na trhu patrný stále větší příklon k materiálům, které umožní výstavbu ve standardu pasivního domu, respektive budov s téměř nulovou spotřebou energie.

Očekáváme, že v Německu, které velmi často slouží jako vzor pro tuzemské předpisy, vstoupí nové normy pro otvorové výplně v platnost letos na podzim. Zatím není ještě známo, na jakou hranici se požadavky posunou, ale podle stávajících německých dotačních programů lze očekávat minimální posun hodnot tepelné prostupnosti oken Uw na hraniční hodnotu okolo 1,0–1,1 W/m2 . K.

Otvorové výplně z PVC profilů
Na letošním nejvýznamnějším evropském veletrhu v oblasti otvorových výplní fensterbau/frontale 2012 konaném v Norimberku nedošlo mezi vystavovateli z řad výrobců kování, zasklení a profilů k žádnému výraznému překvapení v oblasti představovaných novinek. Příčinou patrného zpomalení vývoje jsou mimo jiné i omezené investice do vývoje v důsledku ekonomické krize. Přece jen lze ale vysledo­vat určité trendy, které spočívají zejména:
  • v kompletizaci sortimentu: firmy k oknům nyní nabízejí i dveře, posuvné dveře a další sortiment;
  • v dohánění konkurence: vidíme snahu nabídnout to, co už nabízí někdo jiný a po čem je poptávka, s použitím podobné technologie a mírně inovativních postupů;
  • v rozšíření nabídky (diferenciaci) povrchových úprav;
  • ve specializaci: výrobci nyní nabízejí řešení méně standardních požadavků zákazníků.

V rámci profilových systémů lze u profilů s nejlepšími tepelněizolačními parametry pozorovat stabilizaci stavební šířky v rozmezí 82–88 mm. Výrobci postupně upouštějí od extrémně širokých profilů (95–120 mm) a od zvyšování počtu komor uvnitř profilu. Pro získání lepších hodnot tepelné prostupnosti U hledají jiné technologické cesty, a to především:
  • optimalizací vnitřních komor a těsnění, umístěním výztuhy a zapuštěním skla do profilu (pro ovlivnění povrchových teplot);
  • vyplňováním komor izolačním materiálem – tato technologie je však na ústupu, neboť dále prodražuje materiál i zpracování;
  • použitím výztuh z jiných materiálů, jako jsou kompozita, skelná vlákna, vypěnění středové komory pevnou hmotou apod.;
  • koextruzí skelných vláken přímo do profilu, kdy není nutné použít žádné další výztuhy.

Touto cestou se vydává stále více výrobců. Důležitým omezujícím faktorem v této oblasti je však kromě stability okna také jeho recyklovatelnost, ke které se většina západoevropských výrobců profilů zavazuje mezinárodními dohodami.

Vzhledem k rostoucím cenám surovin pro výrobu PVC hledají výrobci alternativy pro snížení vstupů.

Cest je několik:
  • Použití recyklovaného PVC. Nutnou podmínkou je v tomto případě zachování materiálových a také pohledových vlastností (barva, UV stabilita). Někteří výrobci již prezentují použití 80 % recyklovaného materiálu v profilu.
  • Optimalizace hmoty v profilu. Zde platí stejná podmínka jako v minulém případě. V tomto bodě je patrný postupný odklon od profilů se šířkou pohledových stěn ve třídě „A“ – s narůstající stavební hloubkou profilů ztrácí tento požadavek na aktuálnosti. Profily s nejlepšími tepelněizolačními vlastnostmi mají vnější stěny o síle okolo 2,7–2,8 mm. Důvodem je fakt, že požadavek na větší sílu vnějších stěn měl opodstatnění u 3- až 5komorových profilů se stavební hloubkou menší než 60 mm, kdy množství hmoty bylo menší a rohové sváry tím pádem méně pevné. V současnosti profily o stavební hloubce kolem 75–85 mm obsahují celkově mnohem více materiálu, takže i jejich sváry jsou výrazně pevnější a není tedy nutné lpět na zesílené vnější stěně.
V podstatě všichni velcí výrobci se na letošním veletrhu fensterbau/frontale prezentovali možností hliníkového krytí profilů, které umožňuje nabídnout zákazníkovi pohledovou podobu hliníku (s veškerými možnostmi povrchových úprav) a přitom zachovat tepelněizolační parametry plastových oken.


Zasklení
  • Pro snížení hodnoty tepelné prostupnosti oken jde vývoj dvěma směry. Jednak dostávají více prostoru vícenásobná zasklení, trojskla a objevují se i čtyřskla. Jejich nevýhodou je ale narůstající šířka a hlavně hmotnost, se kterou pak musí počítat konstrukce profilů. Zároveň mají vícenásobná skla nižší pasivní tepelné zisky. Výrobci skel tedy pracují s optimalizací povrchových úprav, aby trojskla propouštěla více světla a v chladných dnech i více tepla do interiéru, a naopak aby se interiér v teplých dnech nepřehříval. Druhým vývojovým směrem je pak úprava stávajících dvojskel tak, aby se izolačními parametry blížila trojsklům. Tato inovace spočívá v povrchové úpravě skel pomocí speciálních povlaků, které zvyšují propustnost světla a tepla z venkovního záření do interiéru a přitom zamezují úniku tepla ven v zimě.
  • Skla se selektivními vlastnostmi, které zvyšují průzračnost skel, např. vícenásobným nanesením stříbřité vrstvy.
  • Zejména pro větší prosklené plochy je zajímavou novinkou tzv. samočisticí sklo, které minimalizuje vytváření usazenin na skle.
  • Stavební hloubka již automaticky počítá s využitím trojskel, dokonce s alternativním použitím čtyřskel, takže zasklívací lišty jsou v nabídce v rozmezí od 20 do 56 mm.
Většina velkých výrobců nabízí pro realizaci nadrozměrných prosklených ploch řešení pomocí technologie lepených skel. I v tomto případě je u menších oken možnost obejít použití kovové výztuhy. To samozřejmě zlepší tepelněizolační parametry okna, zvyšuje se ovšem výrobní, případně technologická náročnost (strojní vybavení).

Dveře
Prakticky všichni výrobci nabízejí zdvižně-posuvné dveře a další mechanismy umožňující realizace velkých prosklených ploch. V oblasti dveřních profilů prezentovala řada výrobců profily, u nichž je možné překrýt profil křídla výplňovou deskou, takže vznikne opticky větší a elegantnější plocha. Pokroky se projevily i v technologiích povrchových úprav profilů, kde se využívají kombinace různých přístupů z jiných odvětví, například se aplikují nástřiky s efektem lesku. I zde pozorujeme stále větší příklon k plastovým dveřím s hliníkovým vzhledem, odpovídajícím současným architektonickým trendům.

Stejně jako u okenních profilů, tak i v segmentu dveří je jasně patrný příklon k produktům splňujícím standardy nízkoenergetické a pasivní výstavby. U profilů vchodových dveří pro pasivní domy se tak setkáváme s rostoucí šířkou drážky pro dveřní výplň, aby tato velká plocha měla minimální tepelnou prostupnost. Vchodové dveře mají v podstatě dvě kritická místa, jedním z nich je dveřní práh, druhým pak případné zasklení, které dosud bývalo jednoduché nebo dvojité s poměrně nízkou „teplou hranou“. U prahů, zejména hliníkových, které mají výhodu v bezbariérovosti přechodu, je tedy nutné pracovat s přerušením tepelných mostů, např. gumovým nebo plastovým dílem.

Pokud chce zákazník pro vchodové dveře využít profily s výplní, jež je částečně prosklená, jsou čím dál častěji používána izolační skla s vlastnostmi podobnými izolačním sklům pro okna – tedy trojskla vyplněná izolačním plynem. Pro pasivní domy jsou také využívány dveřní výplně se speciální vnitřní sendvičovou vrstvou s výrazně nižší tepelnou prostupností, než je běžná ABS sendvičová výplň.

Další trendy
Co se týče ostatních materiálů otvorových výplní, výraznou tendencí je sílící příklon ke kombinacím materiálů dřevo/hliník, dřevo/plast nebo plast/hliník. Stejně jako u oken z PVC i u nich platí, že rozšiřování profilů nemá smysl a hledají se alternativní cesty pro zlepšení jejich izolačních vlastností, například přerušení tepelných mostů. V oblasti kování se objevují nové přístupy k zajišťování větší bezpečnosti před vloupáním, jako jsou bezklíčové technologie otvírání (snímače prstů), vícebodové bezpečnostní kování nebo skrytá kování umožňující výrobu okna bez viditelných pantů apod.

Za zásadní dnes už nejsou považovány dílčí požadavky na otvorové výplně (např. hodnoty U, zvukový útlum atd.), ale jejich komplexní fungování v rámci budovy. S tím, jak se mění požadavky na výstavbu budov a univerzálně nastupují nízkoenergetické standardy, se totiž musí změnit i vnímání okna samotného: záleží na jeho umístění v ploše obálky domu, musí mít odlišné vlastnosti pro různé světové strany, řeší se zastínění, osazení v ostění atd. V tomto ohledu bude hrát velkou roli vzdělávání projektantů, kteří budou výstavbu nových budov nebo rekonstrukce a zateplování budov stávajících řešit. Nutná bude spolupráce jednotlivých odborníků participujících oborů (architekta, projektanta, odborníka na tepelnou techniku atd.) již na samém počátku projektu.

TEXT: Petr Sýs, Ondřej Fridrich
FOTO: Archiv Inoutic

Petr Sýs působí ve společnosti Inoutic (dříve Deceuninck) na pozici technického a produktového ředitele.

Ondřej Fridrich pracuje ve společnosti Inoutic jako manažer marketingu.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media