asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Vyhlídková věž nedaleko Lipna nad Vltavou

01.10.2013
Vloni během necelých třech měsíců vyrostla na vrcholu kopce Kramolín dřevěná stezka vedoucí korunami stromů podle projektu německého architekta Josefa Stögera, autora obdobné stavby Baumwipfelpfad u Neuschönau v Bavorském lese. Stezka se sklonem 6 stupňů stoupá postupně až do výšky 24 metrů nad zemí, kde vchází do vyhlídkové věže.
Stavba Stezky korunami stromů nedaleko Lipna nad Vltavou je privátní investicí realizovanou od května do července 2012. Zahrnuje objekt pokladen s nástupní rampou, za kterým ve výšce 4 metry nad zemní začíná 371 metrů dlouhá a 2,5 metru široká stezka se třemi herními stanicemi – vždy s několika překážkami – a třemi didaktickými stanicemi s informacemi týkajícími se lesa a lesní zvěře. Nosné prvky stezky tvořené lepenými dřevěnými nosníky jsou podepřeny 89 masivními sloupy ukotvenými přes ocelové trny do betonových dvoustupňových patek zajištěných mikropilotami. Všechny dřevěné prvky včetně podlahových hranolů a konstrukce zábradlí jsou z Douglasky bez dalšího moření. Výplet zábradlí tvoří nerezová síť napnutá mezi vypínací lanka a stejný princip je použit na herních stanicích, kde tato síť tvoří jištění pod jednotlivými překážkami.



Vyhlídková věž
Nejvýznamnějším prvkem celé stavby je vyhlídková věž, ve které je zasazena spirálová rampa navazující na stezku a točící se podél vnitřní strany devíti obvodových sloupů až k horní vyhlídkové plošině ve výšce 40 metrů nad zemí (939 m n. m). V každém vrcholu devítihranu je nosný sloup z dřevěného lepeného profilu průřezu 300/1000 mm vyrobený v celku a ukotvený do základové patky mi­kropilotami. Vzájemně jsou sloupy propojeny šikmými kovovými táhly a vodorovnými vzpěrami, které společně tvoří potřebnou tuhost celé konstrukce. Vyhlídková plošina tvaru mezikruží devítihranu je nasazena na horní plochy sloupů a umožňuje díky své šířce 4 metry pohodlný rozhled po okolí. Sloupy i vodorovné nosné prvky podlah spirálové rampy jsou tvořeny lepenými dřevěnými prvky doplněnými kovovými konzolami. Podlaha i konstrukce zábradlí jsou z masivu tvořeného běžným dřevem s tlakovou impregnací. Opět se opakuje motiv výplně zábradlí nerezovou sítí.

Konstrukce skluzavky
Nepřehlédnutelným prvkem celé věže je téměř 35 tun vážící středové točité schodiště tvořené ocelovým tubusem obepnutým spirálou lehkého ocelového schodiště. V místě vstupu stezky do věže a na úrovni horní plošiny je ocelové schodiště propojeno ocelovými nosníky umožňujícími vytvoření lávky z vyhlídkové plošiny a dále trojúhelníkové nástupní plochy na skluzavku. Nerezová skluzavka začínající na plošině ve výšce 24 metrů v několika otáčkách levotočivě obepíná středový tubus se schodištěm. Průměr skluzavky je 0,9 metru a její délka je téměř 59 metrů (což ji činí v současnosti nejdelší skluzavkou tohoto typu v Česku), pro prosvětlení je osazeno několik kruhových okének. Konstrukce skluzavky je vynesena ocelovými konzolami vycházejícími z ocelového tubusu středového schodiště a v dolní části má dva vlastní nerezové sloupy opřené do vlastních patek. 





TEXT: KATEŘINA KOTALOVÁ
FOTO: STEZKA KORUNAMI STROMŮ

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.
Soukup
Letos v létě 08/2013 jsem navštívil vyhlídkovou věž, bylo krásné počasí, slunečno s mírným větrem v úrovni nad stromy, byl to opravdu zážitek. Sice bylo mírně kouřmo, ale dohlednost byla cca 15km. Obsazenost v ten den byla poměrně velká, spoustu rodin s dětmi, cizinci asijského původu.... Co mne ovšem překvapilo bylo statika přístupové lávky dlouhé cca 380m až do výšky nad stromy tj.cca 24m od terénu. Já pracuji jako statik a zabýval jsem se mimo jiné i stožáry a rozhlednami. Vím, že je normou předepsána jaká má být výchylka věže ve vrcholu nebo i na přístupového chodníku. Tam, kam vstupují lidi mají mít pocit bezpečí. V normách je i předepsáno, jaké má být zrychlení při výkyvu dané plošiny. Sleduje se i jaké zrychlení je ve vodorovném směru i ve svislém směru při výkyvu, protože lidský organismus má jinou citlivost ve vodorovném nebo svislém směru. Při výstupu do 1/2 - 2/3 délky přístupové lávky to je dobrý, mám pocit bezpečí pod nohama. Zbylou 1/3 délky lávky jsem už vůbec pocit bezpečí neměl a hlavně poslední pravoúhlá zatáčka mám pocit, že se kýve tak, že dřív nebo později spadne únavou. Samotná kruhová věž už je staticky o něco lepší než lávka, ale na to jak je mohutná by musela být absolutně tuhá. Stálo by za úvahu z hlediska bezpečnosti a záruky nechat změřit výchylky a zrychlení konstrukce po které chodí lidé, zda jsou dodrženy normové požadavky. Tento pocit je pouze subjektivní, můj, jednoho jednotlivce, možná že to byl záměr zadavatele celé akce, že se vše má kývat jako stromy. Pak ale zavřeme oči nad bezpečností a necháme tam skákat jen veverky, těm to nevadí. A vlastně ani ty veverky jsem tam nevidět na stromech. Vyhlídkovou věž jsem se ženou rychle opustil a byl jsem rád na pevné zemi, už nikdy více.
Odpovědět | 07.10.2013, 10:37

Další z Jaga Media