asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Dřevěné stropy

11.09.2008
Základním úkolem stropu je rozdělit budovu na výšku a přenášet hlavně svislé zatížení jako vlastní váhu, zatížení od nenosných příček, užitková zatížení (osoby a zařízení) a jiná mimořádná zatížení.

Základní požadavky na stropní konstrukce v závislosti na oblasti použití jsou:
  • statická únosnost,
  • tepelněizolační požadavky,
  • akumulační požadavky,
  • ochrana proti vlhkosti,
  • ochrana proti hluku,
  • požární ochrana.
Kromě těchto požadavků je pro návrh stropu zapotřebí zohlednit i to, jaká technická zařízení v něm mají být zabudována (vodovodní, vytápěcí, větrací rozvody atd.). Nosnou konstrukci stropu navrhujeme tak, aby vzdálenost mezi podpěrami (obvodové a nosné stěny, průvlaky a jiné) byla co nejmenší.

Dřevěné stropy jsou kvůli malému zatížení od vlastní tíhy ve srovnání s masivními stropy (železobetonové monolitické, montované a polomontované na bázi cihly nebo pórobetonu), označované jako lehké konstrukce. Podle typu konstrukce je dělíme na:
  • klasické stropy:
  • povalové,
  • trámové,
  • kazetové,
  • fošnové.
  • současné stropy:
  • fošnové,
  • z nosníků složeného průřezu,
  • krabicové,
  • z masivního dřeva,
  • dřevobetonové.

Povalové stropy

Nosnou funkci povalových stropů plní trámy kladené vedle sebe. Trámy jsou spojeny skobami nebo šikmo zaraženými dřevěnými klíny. Takto spojené trámy fungují jako souvislá deska. Další možností spřažení trámů je pomocí vloženého pera nebo pomocí klínů. Trámy jsou uloženy buď v drážce, nebo na římse v nosné stěně. Minimální šířka uložení je 80 mm. V místě komínového otvoru je nutné provést výměnu, která se povalovými trámy váže pomocí šikmých plátových spojů. Tento typ konstrukce můžeme najít zejména v historických budovách. V současnosti se od tohoto typu stropu upouští především kvůli velké spotřebě materiálu.

Trámové stropy

Hlavními nosnými prvky jsou stropní trámy (stropnice) osově vzdálené 900 až 1 200 mm. Délka uložení na obvodovou nebo nosnou stěnu je 150 až 200 mm. Čela trámů je třeba ošetřit, aby nepodléhala degradaci biologických činitelů. Mezi čelem trámu a stěnou ze silikátu je potřebné nechat mezeru minimálně 50 mm pro odvětrání a ložnou plochu odizolovat proti vlhkosti. Protože jde o prvky velkých průřezů (šířka 80 až 200 mm; výška 120 až 300 mm; v závislosti na zatížení a rozpětí), nevyhneme se praskání trámů, pokud nebudou z lepeného dřeva. To je třeba vzít v úvahu hlavně u stropu s přiznanými trámy. Zde se samozřejmě kladou i vyšší požadavky na povrchové opracování (minimálně hoblováním). Na přiznané trámy se svrchu přibíjejí podlahové desky o tloušťce 30 až 45 mm nebo záklop o tloušťce 25 mm.

Nejtypičtější konstrukcí jednopodlažních selských obytných domů je trámový strop s přiznanými stropnicemi se záklopem z překládaných desek o tloušťce 25 mm a hliněnou mazaninou. Hliněnou mazaninu můžeme nahradit například spárovým násypem, ve kterém jsou trámky na přibití podlahy. Násyp zvyšuje požární odolnost. Záklop může být i částečně zapuštěný. Tímto způsobem dokážeme zmenšit tloušťku stropu s tím, že trámy jsou částečně přiznané. Násyp je vložen mezi zapuštěný podhled a podlahu.

Klasické trámové stropy s rovným podhledem mají na spodní straně obklad z desek a omítku na rákosovém pletivu nebo dřevěný podhled. Požární bezpečnost můžeme zvýšit tak, že podhled přichytíme na trámky, které přenášejí jen zatížení od vlastní tíhy podhledu. Případné průhyby stropnic se nepřenášejí přímo do podhledu. Rovněž se zvýší neprůzvučnost konstrukce.

Trámy můžeme vložit i do ocelových profilů ve tvaru I a U. V takovém případě jsou profily od sebe osově vzdálené 3 až 4 metry. Stropnice se osazují do spodní příruby profilů. Nahoru se opět klade záklop, násyp a podlaha. Odspodu se přibíjejí desky a na ně se nanáší omítka na rákosovém pletivu. Délka uložení ocelových nosníků je 250 mm, jejich záhlaví se (na rozdíl od dřevěných stropnic) mohou bez obav zazdít. Uvedené stropy se vyznačují vysokou nosností.

Pro stropy s velkým rozpětím (6 až 10 m) je vhodný trámový strop s křížovými vzpěrami. Jeho základním nosným prvkem jsou stropnice o dimenzi 100 až 180 × 240 až 420 mm, kladené v osové vzdálenosti 600 až 800 mm. Stropnice jsou navzájem rozepřeny křížovými ztužidly s profily 40 × 80 mm, umístěnými ve vzdálenosti 1 až 1,5 m. Pevné rozepření zajišťuje ocelové táhlo s rektifikačním článkem. Vzniká tak prostorová soustava, která umožňuje rovnoměrné rozložení zatížení do jednotlivých nosníků.

Stropní trámy se nejčastěji vyrábějí ze smrkového, jedlového a modřínového dřeva. Ve starších budovách se, pokud šlo o malé rozpětí a velké zatížení stropu, používaly i dubové trámy.

Kazetový strop

Kazetový strop vzniká vložením příčných trámů (výměn) mezi stropní trámy (stropnice). Výměny mají obvykle poloviční výšku stropnic, do nichž jsou začepovány stropnice a výměny se zpravidla přiznávají, někdy se obloží dřevěným obkladem, případně rákosovým pletivem se štukovou omítkou. U obkládaných stropů jsou výměny falešné, sbíjené z desek. Kazetová struktura stropu se používala při náročnějších estetických požadavcích, s využitím obkladů ze vzácných dřevin nebo s polychromovanou štukaturou. Známé jsou kazetové stropy s portréty a vyobrazeními erbů, případně s ornamentálními malbami. U některých stropů vytvářely zajímavé vzory i samotné kazety.

Fošnové stropy

Fošnové stropy jsou poměrně moderní konstrukce, které byly vynuceny úsporou řeziva. U amerického typu fošnového stropu přebírají nosnou funkci fošny o dimenzi přibližně 60 × 240 mm, kladené v osové vzdálenosti 600 mm a zabezpečené proti klopení křížovými vzpěrami vzdálenými od sebe 1,5 m. Fošny jsou obvykle svrchu a zespodu obité deskami o tloušťce 24 mm.

V konstrukci nazývané parsimon plní nosnou funkci stropnice ze sbíjených fošen. Průřez stropnice tvoří střední profil 26 × 120 až 240 mm, oboustranně obitý fošnami 30 až 50 × 120 až 240 mm. Střední profil je vysunutý tak, aby tvořil vymezovací nos pro uložení cihel. Osová vzdálenost stropnic je 330 mm a je určena rozměrem plné nebo duté cihly, která tvoří podklad pod podlahu. Hloubka uložení je 80 až 120 mm. Proti klopení jsou stropnice rozepřeny přesně seřezanými vložkami z desek ve vzdálenosti 1 až 1,5 m. Každá třetí až čtvrtá stropnice je ukotvena do nosné stěny trámovými kleštěmi. Cihlové vložky jsou izolovány od nosníků pásy lepenky nebo asfaltovým nátěrem a po položení se zalijí řídkou maltou. Podlaha se klade do násypu nebo přímo na nosníky s korkovými vložkami.

V současnosti se ve fošnových a trámových stropech s rozpětím do 6 m velmi výhodně využívají nosné prvky z lepeného lamelového dřeva. Tyto prvky mají větší únosnost, a proto se tloušťka stropní konstrukce snižuje a nevznikají trhliny, které jinak narušují vzhled interiéru.

Krabicové stropy

Pomocí moderních technologií dokážeme vyrobit duté dřevěné tvarovky. Jde o prefabrikované prvky, které mají velmi dobré mechanické vlastnosti. Jednotlivé dílce se navzájem spojují pomocí pera a drážky, čímž vznikne pevná deska. Strop má velmi dobré zvukověizolační vlastnosti, které lze zlepšit tím, že otvory v dílcích vyplníme zvukovou izolací. Další možností, jak zvýšit neprůzvučnost, je přidat zavěšený podhled nebo přidat vrstvy s velkou plošnou hustotou. Dutinami a otvory ve stěnách dílců můžeme vést instalační rozvody.

Stropy s nosníky ze složeného průřezu

Masivní stropnice se v poslední době nahrazují prvky složeného průřezu. Nejčastěji jde o I-profily, ale používají se i příhradové nosníky s diagonálami z prolisovaného plechu. Pásnice I-profilů jsou z masivního dřeva, stěny nejčastěji z OSB desek nebo z vlnitého plechu. Výhodou nosníků je vysoká únosnost (je možné realizovat větší rozpony), která se v místech, kde působí malé posuvné síly, může oslabit otvory ve stěně nosníku pro instalační rozvody. Mezi nevýhody patří zejména malá stabilita proti klopení nosníků a menší požární odolnost.

Stropy z masivního lepeného dřeva

Jde o obdobu povalového stropu. U povalových stropů se používá nejčastěji masivní dřevo třístranně opracované. U tohoto typu však používáme plnostěnné lepené profily, které do sebe zapadají na pero a drážku. Podobně jako u povalového stropu je nevýhodou opět velká spotřeba materiálu.

Dřevobetonové stropy

Dřevěné stropy trpí dvěma hlavními nedostatky – nízkou vzduchovou neprůzvučností a nízkou tepelněakumulační schopností (což je problém především při navrhování nízkoenergetických a pasivních budov). Ve snaze vyřešit tyto nedostatky vznikl spřažený dřevobetonový strop. Jde o spojení trámového, krabicového nebo masivního stropu s vrstvou betonu pomocí klínů, desek s prolisovanými hroty a podobně. Dalšími přednostmi této konstrukce jsou lepší mechanické vlastnosti (betonová část je namáhaná na tlak, dřevěná na tah) a zvýšení požární bezpečnosti. Nevýhodou je, že jde o mokrý proces (k zabránění průniku vody do konstrukce je třeba použít hydroizolaci, konstrukce má složitější detaily) a narůstá vlastní tíha konstrukce.


Ing. Daniel Bebej
Foto: S. Jochim, J. Štefko a archiv autora

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media