asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Okřídlené plány letišť

09.07.2010
Ekonomická situace zatím regionálním letištím nepřeje. Některá proto musela dokonce přehodnotit své plány. Nicméně jedna velká investice se chystá – ve Vodochodech má vzniknout moderní mezinárodní letiště za zhruba tři miliardy korun.
Ekonomická krize nepříjemně zaskočila česká regionální letiště, která zaznamenala výrazný úbytek pasažérů. Postižena jsou více než Letiště Praha Ruzyně. Podle deníku E 15 ubylo vloni regionálním letištím 10 a více procent pasažérů. Letos se počítá s dalším propadem, lépe rozhodně nebude. Výpadek zaznamenaly i charterové lety, na které regionální letiště především spoléhají.

Přerov s otazníky
Přesto v Česku zůstávají stále ve hře rozsáhlé investice do letištní infrastruktury na regionální úrovni. V nejbližší době by v Bochoři mělo zahájit provoz Regionální letiště Přerov, které vzniká díky částečné přeměně vojenského letiště v civilní. Mělo by zde vzniknout středomoravské centrum nákladní letecké dopravy, ke které se později má přidat i doprava osobní. Olomoucký a zlínský region si od zřízení letiště, zaměřeného převážně na nákladní přepravu, slibují zvýšení konkurenceschopnosti střední Moravy. Do budování letištní infrastruktury zde již bylo investováno 150 milionů korun, za něž byla opravena vzletová a přistávací dráha a 30 dalších objektů. Do vybavení letiště by však bylo nutno investovat ještě další desítky milionů korun. Letiště se proto chce ucházet o peníze z Evropské unie, za něž by rádo postavilo nový terminál či prodloužilo dráhu. Otázkou ovšem zůstává, zda takové letiště bude vůbec ekonomicky efektivní a konkurenceschopné, zejména když relativně nedaleko se nacházejí regionální letiště v Ostravě-Mošnově a v Brně. V tisku se dokonce objevují spekulace o vyhozených milionech. Přerovské letiště se smíšeným provozem čeká nyní na udělení licence Úřadu civilního letectví. Zahájit činnost má již v polovině letošního roku.

Pardubice bez terminálu
Své velkorysé plány muselo přehodnotit regionální letiště v Pardubicích, které mělo v plánu postavit nový odbavovací terminál, jehož výstavba měla být zahájena začátkem letošního roku.

Podle vyjádření pardubického magistrátu se v současné době nepodařilo shromáždit potřebné finanční prostředky, a proto byl rozhodnutím majitelů akciové společnosti East Bohemian Airport projekt výstavby nového terminálu mezinárodního letiště Pardubice odložen na vhodnější dobu. „Nepodařilo se získat investora pro stavbu, kde investice představovala částku okolo 450 milionů korun,“ říká náměstek pardubického primátora Ing. Alexandr Krejčíř. Majitelé tedy rozhodli, že využijí možné dotace EU a spolu s dofinancováním shromáždili 280 milionů Kč, které budou investovány v letech 2011 a 2012 do modernizace letiště. Jedná se o výstavbu technického parku, výstavbu palivového hospodářství (skladu LPH), úpravy provozních a odbavovacích ploch. Nezávisle na této investici byly vyčleněny prostředky ve výši 24 milionů korun na rekonstrukci světelného obrazce letiště Pardubice tak, aby splnilo podmínky pro I. CAT.

Pardubické letiště je ve vlastnictví státu a provozuje jej Armáda ČR (AČR). Historie civilního mezinárodního provozu je datována od roku 1995. Do tohoto data bylo vojenské letiště využíváno výhradně pro armádní účely. Od poloviny 90. let je otevřeno i pro civilní provoz. Pardubické letiště provozuje společnost East Bohemian Airport, a. s., která je od roku 2002 ve vlastnictví města Pardubice. Na majitele společnosti byly převedeny pozemky a budovy, které AČR prohlásila za nepotřebné, ve výměře okolo 30 ha. Tyto prostory nyní slouží k vytváření potřebného zázemí mezinárodního letiště. Vzletovou dráhu a další provozní plochy využívá společnost na základě uzavřených smluv s AČR a stejně tak smluvně využívá některé služby AČR, například řízení letového provozu.

„Současné majetkové poměry tedy umožňují plnohodnotný rozvoj mezinárodního letiště Pardubice a jeho modernizaci tak, aby v blízké budoucnosti bylo moderním a plnohodnotným mezinárodním regionál­ním letištěm, a plnilo tedy všechny služby, které jsou pro rozvoj regionu přínosné,“ říká Alexandr Krejčíř.

Ruzyni vyroste konkurence
Skepticky hodnotí pardubické plány investiční skupina Penta, která sama vlastní letiště ve Vodochodech u Prahy. Vyjádření šéfa Penty Marka Dospivy citoval deník E 15: „Pardubické letiště nepředstavuje žádný konkurenční projekt. Jeho finanční nenávratnost je jasná,“ řekl M. Dospiva. Na otázku časopisu ASB, jak se Penta staví k výstavbě konkurenčního letiště v Pardubicích, odpovídá tisková mluvčí Penty Martina Válová: „Letiště Vodochody chceme projektovat jako druhé pražské letiště a z tohoto pohledu letiště v Pardubicích nevnímáme jako konkurenční projekt.“

Vodochodské letiště vzniká v návaznosti na původně firemní zařízení společnosti Aero Vodochody, z níž bylo v roce 2008 vyčleněno. V současnosti mají Vodochody statut neveřejného mezinárodního letiště. Klienty jsou především letecké školy, které zde provádějí výcvik pilotů, dále privátní klientela se soukromými letouny a také zákazníci mateřské společnosti Aero Vodochody.

Penta s má ovšem s letištěm velkorysé plány. Podle ní je cílem projektu vybudování moderního mezinárodního vzdušného přístavu, který přispěje k podpoře turismu, podnikání a hospodářskému růstu. Za celkové plánované investice ve výši tří miliard korun hodlá Penta vybudovat aeroport, který přepraví 3,5 milionu cestujících ročně a který má odbavit v průměru 48 letadel denně. „Jsme přesvědčeni, že letiště přináší celou řadu pozitiv. Především přispěje k vytvoření 3000 nových, trvalých pracovních míst přímo v regionu, přinese nové možnosti cestování pro české občany, nové destinace, nižší ceny za letenky a vyšší úroveň poskytovaných služeb v letecké přepravě. Hlavní město Praha tak získá druhé mezinárodní letiště, které podpoří další rozvoj metropole a regionu,“ uvedl Martin Kačur, generální ředitel Letiště Vodochody, a. s.

Majitelé Vodochod hodlají rekonstruovat vzletové a přistávací dráhy včetně nové světelné naváděcí soustavy, dostavět systém pojezdových drah, dále se počítá s odbavovací plochou pro 15 letadel typu Airbus A320 a Boeing B737 a odbavovací plochou pro soukromá letadla. Výstavba má dále zahrnovat terminál pro privátní lety, letištní řídicí věž, terminál pro cestující, systém obslužných veřejných komunikací, parkoviště pro cestující, dopravní napojení na dálnici D8, rekonstrukci skladů leteckých pohonných hmot, výstavbu objektu pro hasiče a technickou obsluhu letiště, depo letištních autocisteren, hangár údržby letadel, čistírnu odpadních vod a nezbytné inženýrské sítě.

Vlna protestů
Záměr společnosti Penta na vybudování veřejného mezinárodního letiště ve Vodochodech se ovšem nelíbí obcím dotčeným plánovanou výstavbou. Jejich představitelé se proto rozhodli sdružit ve společném postupu proti těmto plánům a snaží se rozšíření letiště zabránit. S tímto cílem místní představitelé ustavili Sdružení proti letišti a iniciovali petice proti výstavbě. Obávají se především poškozování zdraví, neúnosné hlukové zátěže, dopravního kolapsu, znehodnocení majetků a nebezpečí plynoucího z leteckého provozu pro okolí.

V této souvislosti se objevují také obavy, že v blízkosti letiště je chemička v Kralupech a jaderný reaktor v Řeži. „Co se týče letových zón, oblast nad chemickými nebo jadernými provozy bývá na základě míry rizika zařazena mezi tzv. prostory omezené nebo zakázané, přesná velikost a výška jsou pak publikovány v závazných leteckých mapách. Dodržování letových tratí a respektování restrikcí s ohledem na tyto prostory je kontrolováno řídícími letového provozu. Kolem kralupského chemického areálu není vyhlášená bezletová zóna a ani se neplánuje její vyhlášení. Bezletová zóna kolem reaktoru v Řeži je celá v řízeném okrsku letiště Ruzyně a vodochodský provoz se v této oblasti nebude vyskytovat, protože by byl v konfliktu s provozem na letišti Ruzyně. Při konstrukci nových příletových a odletových tratí letiště Vodochody (ty nejdůležitější jsou již platné od začátku dubna) bylo důsledně dbáno na nejvyšší opatrnost s ohledem na přilehlé chemické provozy a na rezidenční zástavbu okolí letiště,“ odpovídá na tyto obavy Martina Válová. Pokud jde o obce dotčené projektem, ty jsou podle mluvčí Penty ze zákona účastníkem jednotlivých řízení, jako například posuzování vlivu na životní prostředí či územní rozhodnutí.

„Dávají připomínky, které jsme povinni zapracovat a to také děláme. Zároveň jsme starosty okolních obcí pozvali ke společnému jednání, kde bychom hledali oboustranně akceptovatelnou rovnováhu mezi potřebami obcí a letiště Vodochody. Na toto pozvání většina z nich reagovala negativně s tím, že nemají zájem.“

V současnosti je projekt ve stadiu zapracování připomínek vznesených v rámci projednávání studie dopadů projektu na životní prostředí (EIA). Letiště Vodochody očekává, že doplněnou dokumentaci předloží ke schválení v průběhu prvního pololetí 2010. „Po dokončení procesu posuzování vlivu na životní prostředí budeme neprodleně žádat o územní rozhodnutí a stavební povolení. Jakmile tyto náležitosti získáme, spustíme výstavbu odletové haly a řídicí věže, vzletová dráha bude doplněna o pojížděcí dráhy. Provoz pro nízkonákladovou dopravu se plánuje spustit na přelomu let 2012 a 2013,“ dodává Martina Válová.


Lidmila Ziková
Foto: Jan Kuděj, Petr Huňáček


Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media