asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Josef Panna: Chceme prosazovat architektonické soutěže

31.10.2012
S architektem Josefem Pannou jsme diskutovali o fungování České komory architektů a o cílech, na které se chce soustředit. Co architekty v jejich profesi trápí a jak to může ČKA pomoci změnit?
V polovině května letošního roku jste byl zvolen předsedou České komory architektů. S jakou ambicí jste do funkce vstupoval?
Svou představu si dovolím shrnout do několika základních témat. Jednou z důležitých věcí je usilovat o to, aby ČKA posílila své postavení na veřejnosti, u zadavatelů a partnerů. Vím, že toho budeme moci dosáhnout, pouze pokud dokážeme přesvědčit především vlastní členy, aby Komoru vnímali jako respektovaného, nápomocného a vyhledávaného partnera.

Dále si myslím, že je zapotřebí lépe využívat možností doby pro to, aby komunikace mezi Komorou a členy byla maximálně otevřená, a především obousměrná.

Vedle toho pracujeme na tom, abychom rozšířili a vylepšili služby Komory. Prvním krokem je otočit dosavadní trend zvyšujících se nákladů na chod kanceláře ČKA a klesa­jících výdajů na služby pro členy Komory.
V neposlední řadě je třeba prosazovat architektonické soutěže u všech potenciál­ních zadavatelů. Počet architektonických soutěží oproti předchozím letům výrazně poklesl.

Říkáte, že je třeba vylepšit prestiž, služby a komunikaci Komory. Co je jejím posláním především?
Jednoduše řečeno, posláním Komory je především péče o co nejlepších podmínky pro vznik kvalitní architektury, která ve výsledku přináší prospěch celé společnosti.

Složitěji řečeno, Česká komora architektů je instituce s přeneseným výkonem státní správy, a její působnost je tedy stanovena zákonem.

Úkolem ČKA je rovněž pečovat o stavební kulturu a spolupůsobit při ochraně veřejných zájmů v oblasti výstavby, architektury a územního plánování.

Architekti si tak mohou sami spravovat svou profesi, ovlivňovat závazné předpisy, které s výkonem jejich činnosti souvisejí, dohlížet nad úrovní svých výkonů…

Co ještě členství architektům přináší?
Pro architekty je důležité mít organizaci, která je partnerem pro státní správu. Je to rozhodně lepší situace, než být pouze sám za sebe. Komora má architektům konkrétně a prakticky pomáhat, poskytovat potřebné informace, kontakty a také vzdělávat.

Členství v ČKA opravňuje autorizované architekty vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě. Dohled nad odbornou kvalifikací členů je v podstatě obdobný jako v ostatních deseti profesních komorách, které v České republice existují. Komora hájí zájmy svých členů na všech úrovních. Navíc architektům poskytuje například právní servis, pojištění, organizuje školení...

To, jaká Komora bude, jak se bude vyvíjet a co vše bude vykonávat, je samozřejmě také na vůli jejích členů.

Zmínil jste, že mezi problémy, se kterými se architekti potýkají, patří zejména malé množství architektonických soutěží. Dalším problémem je netransparentnost zakázek, v nichž hraje rozhodující roli cena. Jak může ČKA pomoci tuto situaci změnit?

ČKA dlouhodobě kritizuje nevhodné způsoby zadávání zakázek i jejich netransparentnost. Vystupuje také proti tzv. soutěži o cenu a doporučuje postupovat při hledání projektanta soutěží o návrh, tedy architektonickou soutěží. Hlavním kritériem hodnocení předložených soutěžních návrhů je komplexní kvalita a cena architektonického nebo urbanistického řešení, nikoliv jen mechanicky nahlížená cena projektu.

ČKA na mnohdy tristní situaci upozorňuje státní správu, samosprávy i příslušné instituce. Pokouší se o osvětu, skandální způsoby zadání zakázek (například Justiční palác v Brně či na Míčánkách v Praze) medializuje, připojila se rovněž k protikorupčním iniciativám.

Pracovní skupina pro urbanismus, územní plánování a krajinu, která při ČKA pracuje, v loňském roce zpracovala metodický pokyn po výběr zhotovitele územního plánu s uplatněním soutěže o návrh a předložila ho MMR. ČKA rovněž sestavila návrh jedné z vyhlášek k zákonu o veřejných zakázkách, která se věnuje právě soutěži o návrh.

Samozřejmě že bude stále na rozhodnutí investora, zda se pro soutěž o návrh rozhodne, či zvolí jiný způsob zadání zakázky. Každopádně by se ale architektonické soutěže měly stát častějším a jasně zákonem podloženým způsobem hledání projektanta stavby.

Na jaké problémy přitom Komora naráží?
Přesvědčit státní správu, zadavatele, ale i veřejnost o prospěšnosti architektonických soutěží je nelehký úkol, s nímž se potýká nejen ČKA, ale řeší ho opakovaně také většina architektonických organizací v zahraničí.
Zřejmě je zapotřebí jednak zdůrazňovat důležitost kvalitního vytvořeného prostředí z dlouhodobého pohledu a jednak dokázat mluvit i ekonomickou řečí, tedy právě brát akci jako celek (projekt, stavba, provoz). Pro obojí je potřeba mít připravené konkrétní příklady i s komentáři uživatelů a investorů.

Na poslední valné hromadě ČKA byl diskutován návrh, aby autorizovaní architekti nebyli Stavovským soudem ČKA disciplinárně trestáni za účast v neregulérních soutěžích a nebyl jim tak zamezován přístup k zakázce. Má v současné situaci smysl skutečně trestat architekty za to, že se přizpůsobují zadavatelům?
Tyto diskuse v různé intenzitě samozřejmě probíhají, nicméně na poslední valné hromadě ČKA zúčastnění vcelku jednoznačně rozhodli o tom, že si přejí stávající pravidla zachovat.

Jak lze rozpoznat neregulérní soutěž?
Mezi nejčastější chyby patří, že není dopředu známá porota, která bude soutěžní návrhy posuzovat, nebo že vypisovatel rezignoval na udělení finančních cen a odměn za nejlepší návrhy (ty by měly činit cca jedno až dvě procenta z celkových investičních nákladů plánované stavby, tedy částku rovnající se ceně za vypracování jediné studie).

ČKA se vloni podílela na přípravě vyhlášky k zákonu o veřejných zakázkách. Co tato vyhláška obsahuje?
Česká komora architektů na základě zadání Ministerstva pro místní rozvoj připravila návrh jedné z prováděcích vyhlášek k zákonu o veřejných zakázkách, která se věnuje soutěži o návrh. Na přípravě se podílí rovněž Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků. Pokud bude vyhláška schválena, pravidla soutěže o návrh nebudou stanovena pouze soutěžním řádem ČKA (jak je tomu dosud), ale stanou se závazným předpisem.

Pražští radní se nedávno rozhodli přizvat architekty k projednávání územního plánu. Je i toto cesta k omezení korupce?
Všechny cesty k otevřenosti a transparentnosti vedou zároveň k omezování korupce. ČKA proto zřízení tzv. ozvučné desky či zapojení předních odborníků (architektů, urbanistů, památkářů) do projednávání složitějších úkolů a širší diskuse považuje za velmi prospěšné.

Taková spolupráce by byla užitečná i jinde. Plánujete sestavit souhrnný materiál věnovaný problematice hlav­ních architektů a poradních sborů...

Komora vnímá obě tato témata jako velmi aktuální, rezonující ve společnosti i v médiích. Rozhodli jsme se proto zmapovat fungování hlavních architektů a existenci poradních sborů (sborů expertů, konzultačních skupin) zaměřených na architekturu, stavebnictví, investiční akce, památkovou péči a podobně.

Na základě získaných informací ČKA sestaví souhrnný materiál směřující k nastavení pravidel při těchto odborných konzultačních činnostech pro státní správu, města a obce.

Klade si i podobné cíle dokument Politika architektury ČR? Jak se vyvíjí od roku 2006, kdy dokument vznikl?
Návrh dokumentu Politika architektury ČR – Národní program stavební kultury zpracovala ČKA skutečně již před šesti lety. Jeho základními pilíři jsou zlepšení postavení architektury v oblasti výchovy a vzdělávání i v rámci veřejné výstavby a také zlepšení obecné podpory architektonické kvality v městském a venkovském prostředí.

ČKA se snaží prosadit schválení tohoto rámcového dokumentu vládou. Pokud by k tomu došlo, stal by se závazným na národní úrovni, a tedy i pro všechny navazující kroky na úrovni regionální.

Za dílčí úspěch je možné považovat přijetí návrhu politiky architektury, jeho doporučení Senátem Parlamentu ČR v roce 2011 a zařazení do koncepce bydlení ČR do roku 2020.

Tento rámcový dokument je dílčí součástí širší snahy Komory prosazovat několik základních témat zahrnujících prohloubení osvěty v oblasti architektury, transparentní zadávání veřejných zakázek, architektonické soutěže a vzdělávání o vystavěném prostředí na všech stupních škol.

ČKA má zájem i o další oblasti, nedávno se stala součástí nadnárodního projektu CEC5. Co tento projekt české architektuře přinese?

Česká komora architektů je jedním z partnerů nadnárodního projektu CEC5, který potrvá do roku 2014. Tento projekt se týká využití obnovitelných zdrojů energie ve veřejných budovách. V podstatě je založen na stanovení jednotné certifikace staveb podporujících obnovitelné zdroje energie (což bude aplikováno na sedmi různých budovách) a měl by vést ke zvýšení zájmu o úsporné stavby s téměř nulovou spotřebou energie.

Chybí podle vás nějaký obor nebo předmět na českých školách architektury? Je třeba zlepšit jejich fungování nebo jsou na tom dobře ve srovnání s dalšími evropskými školami?
Jistě lze všude něco zlepšovat, ale obecně je vzdělání na českých architektonických školách považováno za kvalitní.

V zahraničí existují na vysokých školách předměty jako zprostředkování architektury či prezentace architektury. Jsou cestou, jak naučit architekty svou práci lépe přiblížit veřejnosti, což se u nás stále dostatečně nedaří.

Má zkušenost z vlastního ateliéru je taková, že záleží především na každém jednotlivci, co si z mnoha možností a zdrojů, které mu nabízejí architektonické školství a praxe, dokáže vybrat.

Důležitou formou prezentace (nejen) mladých architektů jsou také soutěžní přehlídky realizovaných staveb. Jednu z nich jste pořádali společně s Obcí architektů. Budete s ní i nadále spolupracovat?
ČKA usiluje o existenci primárně jedné kvalitní přehlídky realizovaných staveb u nás. Rozhodla se proto již v roce 2008 spolupracovat s Obcí architektů na Grand Prix architektů. V současné době probíhají jednání o založení obecně prospěšné společnosti, v rámci které by spolupracovaly jak ČKA, tak Obec architektů.

Od roku 2000 uděluje Komora Poctu ČKA, ocenění pro mimořádné osobnosti na poli architektury. Které z osobností, které zatím cenu nedostaly, jsou podle vás pro českou architekturu největším obohacením? Komu byste rád cenu udělil?
Pokud se mě ptáte na můj osobní názor, tak ze zatím neoceněných osobností bych volil architekta Jiřího Suchomela za práci, kterou vykonal v rámci SIALu a Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci.

Josef Panna (*1967) vystudoval Fakultu architektury VUT v Brně. Praxi absolvoval v ateliérech Ranný Architects a SIAL architekti a inženýři. V roce 1996 založil vlastní ateliér, nyní PXP Group. Je autorem řady projektů, studií i soutěžních návrhů (například 1. cena za rekonstrukci Dolního náměstí v Opavě, 1. cena v soutěži na Kongresové centrum Rajec).
Mezi další jeho projekty patří obytné soubory v Liberci, Poděbradech, Žilině či Banské Bystrici, Český rozhlas v Pardubicích a rekonstrukce objektu sv. Anežky České v Pardubicích.
Členem České komory architektů se Josef Panna stal v roce 1996. V předchozím období pracoval v dozorčí radě ČKA (v letech 2010–2011 jako její předseda), na valné hromadě ČKA 2012 v květnu letošního roku byl zvolen do představenstva. Ve funkci předsedy České komory architektů bude Josef Panna působit do příštích voleb v květnu roku 2013.

Rozhovor připravila Kateřina Kotalová.
Foto: ČKA

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media