ASB mrakodrapy Stránka 3

mrakodrapy

Brněnský mrakodrap AZ Tower má stále jen 104 metrů. Od pozice nejvyšší budovy v zemi jej stále dělí chybějící sedmi metrová ocelová špička. Její instalace se opozdila kvůli nepříznivému počasí, takže stavebníci se věnují interiérům budovy a instalace špičky je odložena na únor. Nejvyšší budovou v ČR tak prozatím zůstává City Tower na Pankráci.

Magazín eVolo vyzývá architekty, studenty, inženýry, návrháře a umělce z celého světa k účasti v osmém ročníku prestižní ideové soutěže eVolo 2013 Skyscraper Competition. Soutěžit mohou jednotlivci i týmy a neexistují žádná omezení v umístění, náplni, či velikosti projektu. Popusťte uzdu své fantazii a přihlaste svůj projekt do jedné z neprestižnějších soutěží výškové architektury na světě. Konec registrace do soutěže je už 15. ledna 2013!

Doposud měla české výškové prvenství budova City Tower na pražské Pankráci se svými sedmadvaceti patry a 109 metry stavební výšky. Nyní však začíná růst její o tři podlaží vyšší konkurence. Brněnskou budovu AZ Tower navrhli architekti z kanceláře Burian-Křivinka a při projektování kladli důraz na její ekologičnost. „Budova je velkým spotřebitelem elektrické energie a čistá energie bude spotřebována tam, kde je vyrobena,“ říkají autoři.

V Ústí nad Labem, průmyslové metropoli severních Čech, se nalézá jedna z nejpozoruhodnějších meziválečných administrativních budov na našem území. Expresionismem ovlivněná stavba představovala v době svého vzniku nejvyšší budovu na území tehdejšího Československa.

Vysoké domy jsou v poslední době předmětem široké diskuse o tom, zda je jich opravdu zapotřebí, zda je stavět, či nestavět – a pokud ano, tak jak. A to vše zejména v kontextu historických měst. Jan a Ivana Bendovi žijí a pracují v Šanghaji a shrnují své poznatky o smyslu výstavby vysokých budov v Číne.

Téma výškových budov je stále žhavé. Dokazuje to nejen zájem laické veřejnosti o toto téma, ale i konference a fóra odborníků. Během podzimu se téma výškových budov prezentovalo v rámci akce Architecture Week i na konferenci o výškových budovách, pořádané společností ABF.

Američany od stavby mrakodrapů hned tak něco neodradí. Národní hrdost jim nedovoluje podvolit se hrozbám, naštěstí jí však nepodléhají natolik, aby neumožnili práci zaoceánské kanceláři Foster and Partners. Ta je totiž podepsána pod stavbou Hearst Tower v New Yorku. A přišla nejenom s neobvyklým konceptem diagonální ocelové konstrukce, ale také s důrazem na ekologii a úsporu energií.

Ve střední Evropě, tedy ani u nás, nebyla stavba výškových budov vynucena místem, jako je tomu ve Spojených státech amerických, které jsou jejich kolébkou. V evropských poměrech byly a jsou výškové stavby stále více otázkou prestiže. Jestli patří i do našich měst, je otázka v poslední době velmi často diskutovaná. Odpověď zní: výškové budovy ano, mrakodrapy přesahující 30 až 40 pater nikoliv.

Výškové stavby určitě souvisejí s lidskou povahou a snahou směřovat vzhůru. Člověk stojící na zemi chtěl vidět dál. Buď vystoupil na vršek nebo na hory, nebo si na rovině postavil vyhlídku, rozhlednu nebo pozorovatelnu. Zpravidla ve tvaru věže.

Výškové budovy stále častěji vyrůstají i v metropolích postkomunistických zemí. Projekt exkluzivního rezidenčního mrakodrapu se nyní chystá ve Varšavě. Obytný komplex Złota 44 v podobě věže od známého newyorského architekta Daniela Liebeskinda se stane nepřehlédnutelnou dominantou města.

Stavby, které vždy vzbudí pozornost. Mají své příznivce i zaryté odpůrce. Jsou výjimečné stavebně i vizuálně, vždy výrazně ovlivní místo, kde jsou postaveny. Jde o extrémně vysoké stavby, mrakodrapy.

Připadá nám samozřejmé, že se statika nosných konstrukcí – zvláště u budov výškových – bude řídit výhradně technickými hledisky a jediná kritéria, která se vedle fyzikálních zákonů berou v potaz, jsou požadavky investora, technologické nároky a hlediska architektonická. Na příkladu výškové budovy City Tower v Praze na Pankráci, která je i nejvyšší budovou v tomto státě, si ale můžeme ukázat, oč složitější je skutečnost.