Británie přehodnotí ale některé své cíle ohledně uhlíkové stopy obytných budov. V rozhovoru na stanici Times Radio to uvedl britský ministr pro místní rozvoj Michael Gove. Vláda podle něj musí myslet na to, kolik její plány budou stát každého jednotlivce.
energetická náročnost budovy
Vloni v říjnu přijaly členské státy Evropské unie tzv. obecný přístup ke směrnici o energetické náročnosti budov. Jaké změny nastanou a jak se daří snižovat energetickou náročnost budov u nás?
Předseda Občanského sdružení majitelů domů (OSMD) Milan Krček považuje schválený návrh směrnice na podporu renovací budov v Evropské unii za nereálný a aktivistický. Podle něj jde o bezprecedentní zásah do práv především soukromých majitelů nemovitostí.
Europoslanci přijali návrh nových opatření, která mají podpořit renovace budov v Evropské unii. Všechny nové budovy by od roku 2028 měly být podle návrhu bezemisní a některé již stojící budovy by musely projít renovací. O finální znění právního předpisu zatím nejde, o tom bude Evropský parlament (EP) jednat s členskými státy.
Přinášíme komentář Šárky Tomanové, ředitelky profesního svazu Šance pro budovy, k obecnému přístupu členských států Evropské unie ke směrnici o energetické náročnosti budov. Odborníci jej hodnotí jako realistický a dobře promyšlený. Podle nich jde o správnou reakci na současnou energetickou situaci a povede k vyšší nezávislosti vlastníků budov i státu na strategických energetických surovinách.
Plán Evropské komise na snižování energetické náročnosti budov, které by do roku 2050 nesměly být vytápěny fosilními palivy, je podle Senátu v Česku časově nerealizovatelný. Senát také odmítl navrhovaný zákaz podpory obnovy kotlů na fosilní paliva do roku 2027. Definitivní podoba chystané unijní směrnice bude předmětem vyjednávání zřejmě i za českého předsednictví EU.
Po sedmiměsíční rekonstrukci nemocnice od února přešla na energeticky optimalizovaný provoz díky speciálnímu projektu financování z dosažených úspor (EPC). Jedná se o zatím vůbec první realizovaný projekt svého druhu v Jihomoravském kraji. Projekt modernizace a optimalizace energetické soustavy by měl za deset let trvání EPC kontraktu pomoci nemocnici ušetřit téměř 130 milionů korun. Ročně by se tak mělo jednat o úsporu až 40 % dosavadních nákladů. Za ty mohl původní značně předimenzovaný systém vytápění a ohřevu vody s nízkou účinností.
Historická horská chalupa s charakteristickou masivní kamennou konstrukcí obvodového zdiva se stala součástí výzkumu, který se zaměřuje na teploty, vlhkost a vytápění historických objektů.
Příspěvek analyzuje základní fyzikální charakteristiky fotovoltaických zdrojů energie ve vztahu k systémům elektrických tepelných čerpadel jako hlavních zdrojů tepelného hospodaření budov (vytápění, příprava teplé vody a chlazení).
Výzkum ukázal, že při správné regulaci a optimálním nastavení lze zabezpečit tepelnou pohodu při aplikaci všech hodnocených systémů. Cílem studie bylo vyhodnotit vliv tří různých sálavých vytápěcích systémů na tepelnou pohodu v experimentální budově s prosklenou fasádou. Pomocí simulačního programu TRNSYS byly do referenční zóny aplikovány tři reálně sálavé vytápěcí systémy – stropní vytápění, podlahové vytápění a tepelná aktivace betonového jádra.
Zasklené plochy jsou architektonicky velmi žádané, s čím je však třeba počítat z hlediska energetické náročnosti? Při navrhování budov je nutná elementární analýza všech faktorů, které mají výrazný vliv na energetickou hospodárnost. Jedním z nich je i poměr transparentních konstrukcí a netransparentních konstrukcí. V článkuse věnujeme analýze vlivu poměru transparentních konstrukcí a netransparentních konstrukcí na potřebu tepla na vytápění a chlazení na základě analýzy rodinného domu.
Evropská směrnice o energetické náročnosti budov definuje obecné požadavky na výstavbu všech nových budov tak, aby splňovaly kritéria budov s téměř nulovou spotřebou energie. Tento požadavek je v České republice zakotven v zákonu 406/200 Sb. o hospodaření energií a navazujících vyhláškách. Příspěvek ukazuje na příkladu rodinného domu, jak vhodnou kombinací technických systémů lze kritéria budovy s téměř nulovou spotřebou splnit.
Statistiky tvrdí, že budovy spotřebují až 40 % energie spotřebované v Evropské unii, a tak se úspora energií ve stavebnictví stává tématem, které rezonuje i naším stavebním trhem. Při energetické efektivnosti budovy nachází uplatnění facility management, na který jsme se snažili podívat z výšky běžného života, ale i z nadhledu dronů, čili několika desítek metrů nad zemí.