Partneři sekce:
  • Stavmat
  • ČESKOMORAVSKÝ BETON

Čemu (ne)věřit při zateplování domu

Polystyrenové desky

Závěry nejnovějších šetření uvádí, že přibližně 18,8 % domů a bytů v Česku stále není zatepleno ani nijak jinak renovováno. Komplexní zateplení včetně výměny oken přitom majitelům přináší řadu výhod, v čele s výraznou úsporou energií a zvýšením nejen teplotního komfortu bydlení. Co tedy Čechům brání v zateplení jejich domácností?

Podle aktuálního průzkumu Sdružení EPS ČR je to až ve třetině případů (32,8 %) finanční situace, často však lze za negativním přístupem k zateplování hledat také mylné domněnky. Předseda Sdružení EPS ČR Pavel Zemene vyvrací ty nejčastější z nich.

Domněnka první: Je to příliš drahé.

Mnozí lidé se domnívají, že jde o příliš drahou záležitost. Při srovnání finanční náročnosti investice do zateplení s ročními výdaji za energie však jasně vítězí zateplení. Komplexně provedené zateplení může ročně ušetřit až 50 % nákladů za energie, jejichž cena se každoročně zvyšuje.

Zateplení je navíc možné financovat státními dotacemi, které mohou snížit návratnost počáteční investice až o polovinu. Jedním z nejvyužívanějších programů je Nová zelená úsporám určená ke snižování energetické náročnosti rodinných domů.

Domněnka druhá: Je to jen na zimu.

Většina majitelů domů se domnívá, že zateplení funguje pouze jako teplý zimní kabát. Realita je však taková, že kvalitní zateplení funguje spíše jako termoska udržující stabilnější a komfortnější teplotu v interiéru po celý rok.

V zimě uchovává teplo, zatímco v horkých letních měsících udržuje uvnitř domu chladnější prostředí než venku. Díky tomu není potřeba tolik využívat ani klimatizaci, což se příznivě projeví na účtech za energie, neboť se v porovnání s vytápěním jedná o položku energeticky až třikrát náročnější.

Schéma zateplení polystyrenemnstalace polystyrenu na fasádu
Schéma zateplení polystyrenemnstalace polystyrenu na fasádu 

Domněnka třetí: Po čase degraduje či zmizí.

Velmi rozšířeným omylem je mýtus o riziku degradace či dokonce postupném mizení izolačního materiálu. Pověra vznikla pravděpodobně v začátcích užívání pěnového polystyrenu před desítkami let, kdy se zateplovalo neodborně podomácku, s využitím lepidel s organickými rozpouštědly. Ty mohly s izolantem reagovat a rozpustit jej.

Při správné aplikaci je však pěnový polystyren jako izolační materiál vysoce stabilní a jeho prokazatelná životnost je více než 50 let, s předpokladem 100 až dokonce 200 let při zachování všech jeho vlastností. Polystyren je navíc odolný teplotám do 80 °C.

Domněnka čtvrtá: Zamezí domu v dýchání, vzniknou plísně.

Takzvané „dýchání domu“ je proces, při kterém dochází ke spolupráci vnější stěny s vnitřním vzduchem. V žádném případě však dům stěnami nevětrá. K výměně vzduchu a tím i vlhkosti dochází z více než 95 % větráním okny, dveřmi, případně řízeným větráním pomocí spár v konstrukcích nebo digestořemi. Co se plísní týče, nejčastěji se tvoří v nevětraných místech, kde kondenzují vodní páry vzniklé odpařováním.

Je zcela jedno, zda se jedná o novostavby či rekonstruované domy a byty. Ještě před zateplením domu je třeba zjistit, zda se plísně v interiéru nevyskytují a odborně se jich zbavit. Samotné zateplení naopak odstraňuje tepelné mosty a tím i kondenzaci vodní páry na povrchu konstrukce, čímž riziko vzniku plísní výrazně snižuje.

Domněnka pátá: Je to neekologické.

Dalším častým mýtem je neekologičnost izolačních materiálů, konkrétně pěnového polystyrenu. Pěnový polystyren obsahuje 98 % vzduchu, proto je jeho výroba a následná likvidace snadná a nezatěžuje životní prostředí nebezpečnými zplodinami.

Při jeho výrobě se spotřebuje jen velmi malé množství energie, což dělá jeho výrobu nejen vysoce efektivní, ale především ekologicky přijatelnou. Vyrábí se takzvaným napěňováním vstupní suroviny pomocí vodní páry, čímž se zvětší objem kuliček asi padesátkrát. Součástí výroby pěnového polystyrenu nejsou žádné další přísady ani lepidla.

Domněnka šestá: Je to jedovaté.

V otázce zdravotní závadnosti vyvolával u pěnového polystyrenu pochybnosti zejména retardér hoření HBCD, u kterého nikdy nebyla prokázána škodlivost při použití v polystyrenu. Přesto od roku 2015 žádný z českých výrobců tuto látku nepoužívá a stejně tak je tomu i v ostatních zemích EU. O zdravotní nezávadnosti pěnového polystyrenu svědčí také jeho široké alternativní využití mimo stavebnictví, například v obalovém průmyslu nebo v potravinářství.

Text: Pavel Zemene, Sdružení EPS ČR, Red, foto: Shutterstock

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 5/2018.

Komentáře