Partneři sekce:
  • Stavmat
  • Xella, Ytong
  • REHAU

Beránčí kožich pro váš dům: izolace z ovčí vlny

Beránčí kožich pro váš dům: izolace z ovčí vlny

V dnešní době plné náhražek a umělých hmot stále více nabývají na významu materiály přírodní. Rezignovat na tento trend není třeba ani při zateplování, protože široká paleta izolací zahrnuje i materiály přírodní. A tak stejně jako sami sebe zachumláte do beránčího kožichu, tak můžete také váš dům zabalit do izolace z ovčí vlny. Navíc tím hodně prospějete ekologii, protože základní surovina je získávána v přírodě a k přírodě je velice šetrná, včetně korektního zpracování.

Co je ovčí vlna?

Jak už z názvu vyplývá, ovčí vlna se získává z ovcí. Minimální přírůstek vlny jsou 3 kg za rok, ale může to být až 15 kg u hrubovlnných plemen. Ovce se stříhají jednou, u některých druhů dvakrát do roka, přičemž nejvhodnějším obdobím pro stříhání je jaro. Střih se provádí zásadně u živých a zdravých ovcí. Stříháním se získá tzv. rouno, což je vrstva vzájemně se prolínajících vláken, slepených potem, tukem a nečistotami.

Domácí surovina

Co se týče získávání ovčí vlny pro výrobu stavební izolace, existují v zásadě dvě možnosti. První je dovoz levné vlny ze zahraničí, a to především z Brazílie, Nového Zélandu nebo Argentiny. Jenže vliv dopravy na životní prostředí, který je při těchto vzdálenostech nezanedbatelný, kazí ekologickou stopu této přírodní izolace. Je proto lepší preferovat materiály, u nichž je použita vlna od domácích chovatelů. Ta bývá sice dražší, ale zato její vliv na ekologii je příznivý a nadto podporuje hospodaření místních zemědělců.

Ochrana ovčí vlny

Vlna, jako živočišné vlákno, patří mezi materiály, které jsou do jisté míry náchylné k biologické degradaci. Největším nepřítelem vlny je mol a proti poškození moly musí být izolace chráněna. Použití čisté (neošetřené) vlny je nepřípustné. Přípravků pro ochranu před těmito nežádoucími škůdci je několik, většinou jde o roztok, ve kterém se vlna po vyprání máčí.

Běžně se používá přípravek Molantin SP, což je roztok fotostabilního syntetického pyretroidu – permethrinu. Tento přípravek se však po aplikaci na ovčí vlnu nestává chemickou součástí materiálu a může tak časem dojít k jeho odpařování a ztrátě ochrany před biologickou degradací.
Některé firmy proto k ochraně vlny používají jiné prostředky, např. derivát močoviny nebo přípravky na bázi anorganické soli, která na sebe trvale váže bílkovinné molekuly aminokyselin u jednotlivých ovčích vláken, nerozpouští se ve vodě a ani nesublimuje.

Technologie výroby

Výroba izolace z ovčí vlny je, pokud ji srovnáme např. s výrobou minerální vlny, velice jednoduchá a šetrná k životnímu prostředí. Výrobní postup se skládá ze tří základních fází, a to praní, česání a vlastního zpracování vlny. Součástí výroby je i ošetření proti molům.
První fází výroby je čištění vlny. Vlna se doveze neupravená, chovatel vlnu pouze ostříhá a nijak ji neošetřuje. Surová vlna tedy v sobě má nečistoty, které se odstraňují praním ve speciálních pračkách. Čisté rouno obsahuje zhruba 60 % vlákna, 5 % nečistot, 15 % vlhkosti, 10 % tuku a 10 % potu. Na závěr pak přichází již zmiňované ošetření proti molům.

Po vyprání a impregnaci se vlna ještě před vlastním zpracováním musí vyčesat. Tato úprava probíhá na česacích strojích.
Poslední fází je vlastní zpracování vlny. Existuje přitom několik možností, přičemž základem jsou vždy vrstvy mykaného rouna. Mohou být vrstveny vodorovně, nebo lze materiál vrstvit šikmo ke směru pokládání. Požadovaná tloušťka i kompaktní soudržnost materiálu vzniká opakovaným vrstvením, jednotlivé vrstvy jsou do sebe navzájem propleteny ovčími vlákny. Touto technologií vzniká stabilní materiál, neznehodnocený žádnými cizorodými pojivy. Další varianty úpravy umožňují plstnatění pohledových ploch.

Benefity izolace z ovčí vlny

Izolace z ovčí vlny se vyrábějí v různých objemových hmotnostech, a to od 14 do 30 kg/m3. Další dobrou mechanickou vlastností vlny je schopnost zachovávat trvalou pružnost, což umožňuje použití i v obtížně přístupných místech.

Ovčí vlna nehoří. Její samozápalná teplota je zhruba 560–600 ˚C, to je přibližně dvakrát víc než u dřeva. Vlákno taje bez zkapalnění a při hoření nevznikají žádné toxické plyny. Výhodou tohoto materiálu je i jeho samozhášecí schopnost. Při vyšších teplotách se vlákna škvaří.
Pro tepelněizolační materiál je nejdůležitější vlastností tepelná vodivost. Součinitel tepelné vodivosti dosahuje hodnot od 0,035 do 0,045 W/mK, v závislosti na objemové hmotnosti izolace.

Tepelnou vodivost velice negativně ovlivňuje vlhkost. Výhodou ovčí vlny je její hygroskopičnost – schopnosti navázat na sebe dle potřeby vodu. Tím ovčí vlna reguluje vlhkost vzduchu v místnosti. Množství absorbované vody může dosáhnout 30 až 35 % vlastní váhy, a to bez ztráty izolačních vlastností! Přebytečná vlhkost je vstřebána přímo vlákny a může být následně zase uvolněna. Zároveň je ovčí vlna k vodě rezistentní. Po pohlcení vlhkosti si zachovává svůj objem.
Další vlastností je faktor difúzního odporu. Ten se pohybuje v rozmezí 1 a 2. Ovčí vlna je materiál prodyšný. Nebrání tak přirozenému klimatizačnímu účinku.
Ovčí vlna se používá i jako akustická izolace.

Zajímavá je také schopnost vlny čistit vzduch od některých škodlivin. Vlna jako bílkovinné vlákno obsahuje keratin a tato molekula neutralizuje formaldehyd. Dochází totiž k chemické reakci, při které se škodliviny navážou právě na molekuly keratinu. Kromě formaldehydu je ovčí vlna schopna neutralizovat škodlivé látky ze stavebního a dřevařského průmyslu (např. acetaldehyd), zapáchající škodlivé látky (např. hexanal), škodlivé látky z různých laků a ošetřovacích prostředků (benzaldehyd), fural (z korku), škodlivé látky z cigaretového kouře (acrolein, crotonaldehyd), škodlivé látky z desinfekčních prostředků používaných v nemocnicích (glyoxal, glutardialdehyd) a isokyanáty z různých stavebních produktů, nitrosaminy a styreny.

Důležitou výhodou ovčí vlny je snadná manipulace. Na rozdíl od např. minerální vlny je ovčí vlna velice příjemná na dotek, není prašná a při práci s ní není potřeba speciálních ochranných pomůcek, protože při kontaktu nepoškozuje oči ani pokožku.
Ovčí vlnu lze použít jak k izolaci fasád, tak i vnitřních příček a pro izolaci střech.

Marie Urbancová
Zdroj: Isolena.cz
Ilustrační foto: Mgr. Marek Bača, Ekoprodukt EU; Isolena.cz; Ing. Stanislav Jochim, PhD.