Rekonstrukce Šporkovského paláce

Stromky otisk do betonu

Šporkovský palác se nachází nedaleko turistické oblasti Náměstí republiky v Praze, v ulici V Celnici, kde je tímto umístěním propojen s ulicí Hybernská. I přes tuto frekventovanou část Prahy zůstává Palác Špork nerušen od vnějších vlivů města. V tuto chvíli jsou již spodní patra paláce osídlena restaurací, cukrárnou a z velké většiny právnickou firmou. Horní patra zde budou využita pro kancelářské prostory a střechu bude zdobit vyhlídková terasa.

Vznik tohoto projektu probíhal z největší části během loňského roku a jeho hlavním architektem je Ing. arch. Stanislav Fiala, který navrhl i budovu DRN (Palác Národní).

Palác Špork tvoří komplex tří budov. Nejstarší je barokní palác s průčelím do Hybernské ulice, který pro potřeby banky upravil a razantně doplnil architekt Josef Gočár (1880 – 1945). V rámci rekonstrukce došlo k jejich propojení, sjednocení a vznikla navíc 2 nová železobetonová podlaží 6. NP a 7. NP.

Střešní terasa
Střešní terasa |

Dodávaly se z velké většiny běžné betony o pevnostech C25/30 (konstrukce stropů, stěn) a C30/37 (sloupy). Povrchy stropů, stěn a sloupů v horních patrech zůstaly nezakryté. Na stropech jsou patrné obtisky prkenného bednění. Cílem bylo, aby betony působily „staře“. Na stěnách jsou místy použity motivy obtisku stromků a B-systémů (podobně jako v DRN).

Zajímavá jsou schodiště, kde byl použit barevný beton COLORCRETE®, a to přesněji černý a bílý beton. Pro černá schodiště byl základem běžný šedý beton o pevnostní třídě C30/37, do něhož se na betonárně přidaly 4 % černého pigmentu. Tato schodiště jsou většinou v nižších a podzemních podlažích, plus jedno krásné tenké točité v horním podlaží.

Betonové točité černé schodiště
Betonové točité černé schodiště |

Schodiště v horních podlažích jsou z bílého betonu, na jehož výrobu byl použit bílý cement. Povrch všech schodišť z barevného betonu je broušený, proto je ve struktuře betonu zřetelné kamenivo, což trochu opticky bílý beton ztmavuje a černý zesvětluje. Oříškem betonáží schodů byla konzistence. Obecně se pro dodávku betonů pro konstrukci schodiště očekává, že zákazník si přeje hustší beton, nicméně je velmi důležité zohlednit způsob ukládky betonu.

Zde se beton ukládal z badie, v případě černého betonu ještě navíc z badie do kolečka a pak teprve lopatou do bednění, proto bylo lepší beton udělat „tak akorát“, aby šel vyndat z badie a aby držel v bednění – tedy lehce hustší S4. Dokonce v jednom případě byl beton ukládán přes 3 koryta autodomíchávače do okna v suterénní stěně, kde z vnitřní strany bylo betonované schodiště.

Původní obnažené betony a přiznaná výztuž
Původní obnažené betony a přiznaná výztuž |

Zato v případě bílého betonu (z bílého cementu) je konzistence vždy trochu boj. Beton se vyráběl v zimě, tedy z teplé vody. Bílý cement je jemněji mletý než klasický portlandský, jedná se totiž o CEM I 52,5R, tedy rychleji nabíhá a v kombinaci s teplou vodou je velmi znát doba dopravy.

Tedy je na zkušenosti technologa, aby při daných teplotních a dopravních podmínkách odhadl správný poměr vody a plastifikačních přísad pro zajištění potřebné konzistence na stavbě.

B systém otisk do betonu
B-systém otisk do betonu |

Více o produktu, který byl použit na stavbu paláce, naleznete na stránkách www.colorcrete.cz. Stavební materiál dodával na stavbu TBG Metrostav s.r.o., člen skupiny Českomoravský beton.

Autor článku a fotografií: Ing. Kristýna Vinklerová

Zdroj: PR článek společnosti TBG Metrostav s.r.o., člen skupiny Českomoravský beton

Komentáře