Třicet let podlahových krytin s KPP: Od dubu k dubu

„Když chcete být úspěšní, musíte tomu hodně obětovat,“ říká Petr Kratochvíl

Po podlahách od brněnské firmy Kratochvíl parket profi chodí v karlovarském Grandhotelu Pupp, vybraly si je největší pražské či brněnské developerské projekty a vybaveny jsou jimi horské apartmány ve Špindlerově mlýně i v savojském Chamonix (to byla asi jedna z mála příležitostí, kdy čeští podlaháři museli na zakázku letadlem…). Za třicet let své existence se může společnost Petra Kratochvíla pochlubit mnoha reprezentativními projekty, a to nejen v oblasti podlahových krytin.

Na začátku podnikání v roce 1993 byla smělá idea dovážet k nám dřevěné podlahy a malá prodejna v brněnském suterénu. Dnes má společnost KPP své showroomy v Brně i v Praze a působí na Slovensku a v Maďarsku. Ve svých skladech má natolik velké zásoby podlah, aby pokryla zakázky až na čtyři měsíce dopředu.

Je výhradním distributorem nejstaršího evropského výrobce dřevěných podlah švédského Kährs, dováží k nám německé krytiny WINEO, ale nabízí také velké množství dřevěných, vinylových či SPC krytin pod vlastní značkou KPP.

Třicetileté výročí KPP plánujete oslavit na hradě Špilberk. Díval jste se při zakládání firmy tak vysoko – viděl jste ze suterénu až na ten kopec se Špilberkem?

„Moje začátky byly spojené s poměrně nízkým věkem a mladý člověk má pocit, že přeplave moře, doletí do vesmíru, vyřeší něco velkého, prostě má touhu objevovat a samozřejmě dobývat svět. Tak by to mělo být. Nechci, aby to vyznělo špatně, ale jsem cílevědomý člověk, který rád dosahuje určitých cílů. Mojí motivací bylo, abychom byli ve svém oboru uznávanou a respektovanou společností. To byl cíl, který mě neopustil ani po třiceti letech.

Na začátku jsem měl jednu velkou výhodu. Podobně jako tovaryš kdysi chodil na zkušenou do světa, tak i já jsem pracoval několik roků v zahraničí a podprahově jsem vnímal, jak se majitel choval ve firmě, jak  komunikoval s lidmi, a to bylo hodně inspirující.

Nemusel jsem tedy čekat, co se doma doučím, v tomhle jsem měl náskok před konkurenčními společnostmi, které zakládali lidé, a nemyslím to špatně, poznamenaní socialistickým způsobem uvažování a řízení. Díky zahraniční zkušenosti jsme byli od začátku dynamičtější, možná inovativnější, progresivnější než ostatní, a to bylo naší velkou výhodou.“

Rodinná firma přes tři generace

Jste rodinnou firmou nejen jménem v jejím v názvu. Jak se zapojují synové?

„Nejstarší Philipp je u nás v KPP  velmi aktivní, i když už má svou firmu Podeta, která dováží dveře. O e-shop a web se stará nejmladší Tim, který má pod sebou kompletně online a digitální marketing. Prostřední syn Lukas je úspěšný ve své práci v Anglii a tak s ním diskutujeme zase jiné věci.

A rodinná firma jsme i díky tátovi, kterému je už 81 let a stále se nám stará o spoustu technických věcí, teď třeba řeší fotovoltaickou elektrárnu. V rodině jsme byli všichni vychováni k samostatnosti, cílevědomosti a pracovitosti. Vím, že i moji synové, stejně jako já, mají touhu po určité samostatnosti, taky chtějí sami něco dokázat. A já jsem na ně hrdý.“

Ani pro vás už KPP není jediným projektem, budoval jste zdejší průmyslovou zónu v Moravanech, vlastníte v Brně polikliniku a teď jste spoluinvestorem krásného  bytového komplexu Viviena, který soutěží o projekt roku…

„Ano, mimo KPP se zabýváme i dalšími aktivitami. Každá židle má aspoň tři nohy. Naše portfolii je za ty roky široké, máme několik developerských projektů, rozvíjíme i další myšlenky.

Přiznám se, že už vlastně nemám žádný prostor pro nějaké koníčky. Mě práce však skutečně uspokojuje a nabíjí. Asi bych nemohl třeba rybařit a čekat až něco ulovím, tohle není mé povaze blízké. A mám skvělou manželku, která starost o děti a domácnost vzala na sebe.“

Návrat k dubovým podlahám

Jak se za 30 let vyvíjely podlahy, co z vašeho pohledu byl nejvýraznější moment?

„Je to dlouhé období a za tu dobu se trendově, barevnostně a dřevinově změnilo snad úplně všechno. A nejkomičtější je, že jsme se vrátili k nejzákladnějšímu dubu, který se stal pilířem všech prodejů. Dnes jsou to dva duby, přírodní a bělený, které tvoří 85 % prodeje.

Začínali jsme s dubovými podlahami v menších formátech, pak se hodně prosazoval buk, tvořil asi třetinu prodeje, následovaly třešně, javory, ořechy, jasany. A pak ještě přišel celý playlist tropických dřevin, merbau, jatoba, které byly do červena, do hněda…

Postupem času ale ovocné stromy odešly, skončily ořechy, třešně, jasany, javory. Buk zmizel proto, že byl nejvíc senzitivní na vlhkost a vodu, ale zůstal dub. Duby byly základnou, která umožňovala kolorizovat celou škálu dekorů a tento trend bude pokračovat.“

A pokud jde o jiné druhy krytin?

„Zažili jsme nezpochybnitelné období laminátových podlah. V určité době byl laminát vítěz, protože umožňoval obrovskou designovou škálu dekorů, kterou žádné dřevo nesplňovalo. Dub byl dub, třešeň byla třešeň, v té době se nekolorizovaly dřevěné podlahy a naopak laminát tehdy ukázal úplně jiný kreativní rozměr, což byla jeho strašná výhoda.

A byl odolný, nebo se aspoň tvářil, že je odolný. Byla to éra možná patnácti let, kdy všichni chtěli jen laminát. A dnes o laminát skoro nikdo nezavadí, jeho vlastnosti jsou překonané. Nás jako firmu laminát neoslabil, ale společnosti, která spoléhaly jen na laminát, končí, hlavně výrobci.

Když jsme ještě v době laminátů před mnoha spouštěli vinyl a navezli jsme spoustu zboží z Anglie, pamatuji si to přesně, tak vinylovým podlahám nikdo nevěřil. A řekl bych, že ani já ne… Ale trh se změnil a vinyl zcela vytlačil právě např. laminát a také klasické PVC v rolích.

A dnes už tu jsou další generace vinylů, SPC krytiny a myslím si, že tady je ještě velký prostor k upgradu, že ještě uslyšíme o množství povrchů, dekorů. Myslím, že nastane boj, kdo bude více ekologičtější a bude mít lépe propracovanou povrchovou vrstvu, v tomto směru se ještě SPC a další krytiny nevyčerpaly. “

ZDROJ: PR článek společnosti KPP