KORADO představuje první radiátor s řízeným zatékáním

Tradice výroby a užívání deskových otopných těles - radiátorů - se v České republice vytvářela po čtyři desítky let. Tyto radiátory, pro které je typický jejich plochý tvar tvořený jednou, dvěma nebo třemi deskami řazenými za sebou, si získaly velkou oblibu. Na tom se podílí nejen dokonalé zvládnutí výroby, počínaje výběrem vhodných ocelových plechů, technologií jejich lisování, svařování, instalace propojovacích rozvodů a dalších prvků, ale též mistrné zvládnutí ochrany proti korozi a povrchové úpravy. V roce 2014 uvádí společnost KORADO po delší době na trh zásadní inovaci - radiátor RADIK s řízeným zatékáním.

Dlouhou dobu zůstával u deskových radiátorů vedle volby jeho délky, jako základního výběrového parametru, i poměr ceny a tepelného výkonu. Po optimalizaci vzdálenosti desek, tvaru prolisů a konvekčních ploch mezi nimi, se zdálo, že vývoj je ukončen a není kam pokračovat. Na tepelném výkonu deskových otopných těles se sálavá složka a předávání tepla podílí vysokou měrou, a to přibližně jednou polovinou u jednodeskového tělesa. Tento velmi příznivý faktor klesá na jednu třetinu u dvojdeskových těles a pochopitelně ještě více u třídeskových těles. Množství tepla, předávaného z radiátoru sáláním, je závislé nejen na vlastnostech, ale i na teplotě čelní desky. Zatímco geometrické rozměry radiátoru a jeho materiálová úprava, ovlivňující intenzitu sálání tepla, jsou veličiny stálé, tak teplota se může měnit. A právě zde vývoj v posledním desetiletí udělal významný krok kupředu.

Inovace pod značkou KORADO

Dlouhodobým cílem konstruktérů společnosti KORADO bylo, aby se po zahájení vytápění celý radiátor co nejdříve a co nejrovnoměrněji ohřál, a tím byl při daných teplotních poměrech co nejintenzivněji využit. Ukázalo se však, že tento princip není tou nejvyšší dosažitelnou metou. Na trhu deskových těles se objevila konstrukce, ve které otopná voda natéká nejprve do přední desky a následně do druhé. Toto řešení upozornilo na možnost zvětšit podíl sálavé složky na celkovém výkonu těles. (obr. 1).

Významný rozdíl mezi teplotou přední a zadní desky se u sériového zatékání projeví při náběhu, tj. při ohřívání tělesa. Během cca 15 minut se  radiátor prohřeje rovnoměrně, a přitom se rozdíly teplot mezi přední a zadní deskou sníží (obr.2). Konstruktéři společnosti KORADO měřením zjistili, že se při běžných teplotních poměrech v přechodném období tepelný výkon zadní desky sériově protékaných desek výrazně snižuje, a že vynecháním zadní desky se výkon tělesa změní. Výsledkem úvah je deskový radiátor RADIK s řízeným zatékáním, který umožňuje volbu, zda otopná voda bude protékat pouze čelní deskou, nebo oběma deskami. Přitom jde o protékání paralelní, tedy s nižší hydraulickou ztrátou. (obr. 3).

Popis funkce otopného tělesa RADIK s řízeným zatékáním

Deskové otopné těleso RADIK s řízeným zatékáním je vybaveno pozměněnými garniturami, propojujícími přední a zadní desku. O způsobu zatékání otopné vody rozhoduje rozdělovací ventil umístěný ve spodní části otopného tělesa na straně s termostatickým ventilem (obr.4).

Obr. 1 Při sériovém řazení desek protéká otopná voda nejdříve čelní deskou a následně deskou zadní. Vlivem sálání z čelní desky, různých podílů přestupu tepla konvekcí z jednotlivých stran desek radiátoru při totožném průtoku otopné vody oběma deskami, se teplotní spád na deskách nedělí přesně na polovinu.

Obr. 2 Radiátor RADIK s řízeným zatékáním, protékání pouze čelní deskou, čelní deska zepředu, zadní deska zezadu

Volba aretační objímky hlavice ventilu umožňuje jeho nastavení podle toho, která deska bude při montáži radiátoru zvolena jako čelní. Pro ověření vlastností tělesa RADIK byly zvoleny prakticky identické počáteční podmínky jako pro radiátor se sériovým zatékáním. Při plném paralelním zatékání do obou desek byl průtok oproti sériovému řazení mírně větší. Poté byl rozdělovacím ventilem přepnut režim zatékání pouze na čelní desku. Došlo k trvalému zvýšení střední teploty čelní desky (obr. 5), které se v čase neměnilo a které zvýšilo sálavý tok tepla. Přepnutím zatékání pouze do čelní desky poklesl jmenovitý výkon tělesa na cca 73 %. Tím radiátor získal dvě výkonové hranice: 100% a 73%, které lze nastavit „hardwarem“ radiátoru, tedy rozdělovacím ventilem.

Obr. 3 RADIK s řízeným zatékáním zavrhuje sériové protékání desek

Jaké jsou výhody radiátoru RADIK s řízeným zatékáním?

Přestože maximální tepelný výkon radiátoru potřebujeme pouze na tři až pět týdnů v roce, musí být k dispozici, když je to potřeba. Proto je běžný radiátor po většinu provozního času předimenzovaný, pocitově „hřeje“ jen jeho malá část a tuto skutečnost nepříznivě vnímá mnoho uživatelů bytů. U tělesa RADIK s řízeným zatékáním se uzavřením průtoku otopné vody do zadní desky tento nedostatek komfortu odstraňuje. Zajímavým parametrem je teplota povrchu stěny za tělesem. Pokud není zadní deska protékána, působí jako teplotní štít, což dokazuje povrchová teplota stěny za ní – pouhých 26,9 °C oproti teplotě 41,9 °C u radiátoru se sériovým zatékáním.

Obr. 4 Radiátor RADIK s řízeným zatékáním se na pohled liší ventilem ve spodní části tělesa na straně s termostatickým ventilem