Důvody pro výměnu starých kotlů přibývají, uživatelům ušetří obytnou místnost
Český plynárenský svaz (ČPS) apeluje na majitele především starých kotlů na pevná paliva (1. a 2. třídy), aby co nejdříve provedli jejich výměnu za modernější a ekologičtější variantu, třeba právě tu plynovou. Vyhnou se tak problémům souvisejícím s aktuálními či blížícími se legislativními změnami, jako jsou možná regulatorní opatření na snižování emisí ze spalování uhlí v lokálních topeništích nebo zákaz provozu nejstarších kotlů.
Domácí kotle na tuhá paliva jsou jednoznačně nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší, zdravotní rizika však představují i pro obyvatele domů. Řešení mnoha lidem nabízí třetí vlna programu kotlíkových dotací, která bude zahájena již v letošním roce.
Průběh druhé vlny kotlíkových dotací totiž jasně dokládá, že mezi obyvateli České republiky výrazně narůstá zájem o plynové kondenzační kotle. Tento fakt dokumentuje i zájem o aktivace tzv. mrtvých přípojek, který se za poslední tři roky více než zdesetinásobil. S každou novou přípojkou přitom poklesne roční objem vypouštěného prachu do ovzduší v průměru o více než čtvrt tuny.
Od září loňského roku navíc platí novela zákona o ochraně ovzduší, která zpřísňuje podmínky mimo jiné právě v souvislosti s vytápěním neekologickými kotli. Obce mají například možnost omezit spalování vybraných druhů pevných paliv v kotlích do 300 kWt na vymezeném území. Povinností je také zpracování a zveřejnění časového plánu opatření, která se týkají zlepšení kvality ovzduší.
Třetí vlna dotací
Z lokálních kotelen pochází téměř tři čtvrtiny prachových částic a bezmála 100 % karcinogenního benzo[a]pyrenu. To je jedním z hlavních důvodů, proč bude provoz nejstarších kotlů na tuhá paliva od září roku 2022 ze zákona zakázán.
Tři roky přitom není příliš vzdálená budoucnost – přesto u nás stále funguje zhruba tři sta tisíc domácností s nevyhovujícími kotli. V praxi lze tedy doporučit, aby zejména občané z nízkopříjmových vrstev modernizovali v tomto roce svá vytápění s využitím třetí a zatím poslední připravované vlny kotlíkových dotací.
Stát zvýhodňuje uhlí
Před rokem 2022 je podle ČPS rovněž nezbytné zajistit další finanční prostředky pro sociálně nejslabší vrstvy, zvýšit povědomí o tomto zákazu a změnit sociální politiku státu v oblasti příspěvku na bydlení, který nyní vůbec nemotivuje k přechodu na ekologičtější formy vytápění zejména kvůli tomu, že ve své podstatě zvýhodňuje topení uhlím. To je v rozporu se snahou státu o zkvalitnění ovzduší.
Připravovaná analýza změny nastavení těchto příspěvků, která by podle původních plánů měla být hotova do konce letošního roku, by tak měla být uspíšena a představena ještě před začátkem léta. Ideálním stavem by bylo, kdyby byla již v příštím roce uvedena do praxe, a hlavně aby podpořila rozhodování občanů při čerpání kotlíkových dotací.
Topení ovlivňuje zdraví
Státní zdravotní ústav odhaduje, že v ČR v souvislosti se špatnou kvalitou ovzduší dochází ročně k 5 300 předčasných úmrtí. Nadměrný výskyt mikroskopického polétavého prachu je bez diskuze příčinou chronických onemocnění dýchacího ústrojí, srdce nebo cév.
Vyšší prašnost v souvislosti se skladováním a používáním uhlí navíc může způsobovat zdravotní problémy i uvnitř domu. Totéž platí například i o mokrém dřevu, ze kterého se při vysychání uvolňují terpeny pryskyřic. Navíc se díky vyšší vlhkosti a jejímu vzlínání mohou uvnitř domu množit také toxické plísně.
Po výměně kotle na pevná paliva zároveň odpadne mnoho manuální práce, jako je například skládání uhlí, pravidelné přikládání či vynášení popela. Zmizí také nutnost častého malování zaprášených místností v domě a v neposlední řadě potřeba skladovacích prostor pro tuhá paliva.
Starý kotel zabírá obytnou místnost
Plynový kotel je prostorově velice nenáročný. Lze jej navíc vkusně umístit například do chodby, kde bývá pro obyvatele domu přístupnější. V praxi tak lze mluvit i o úspoře místa až 25 m2, které je rodině plně k dispozici a lze jej po určité rekonstrukci využít jako další obytnou místnost.
Cena obytné plochy rodinných domů v ČR se navíc podle zkušeností architektů pohybuje kolem 25 000 Kč/m2. Díky rozvoji a kvalitě úložných prostorů ve vlastních interiérech domů nemusejí lidé uvažovat jen o dalším skladu. Ze stavebního hlediska lze těmto prostorům dát téměř libovolný obytný či volnočasový účel. Nabízí se tak například využití:
- gastronomické – spíže, vinné sklepy, bary,
- sportovní – fitness, wellness, sauna,
- hobby – dílny, herny, modelárny,
- pracovní – pracovny jako součást živnosti,
- obytné – garsonka/pokoj pro hosty,
- sklady všeho druhu – šatny, lyžárny,
- nebo další – pěstírny hub, voliéry.
Při rekonstrukci kotelny a skladu paliva je třeba vzít v potaz jejich obvyklé umístění v objektu i původní funkci. Mohou být nedostatečně odizolované, a proto je v krajním případě nutno přistoupit k odkopání obvodových stěn až na základovou spáru a následnou doizolaci a zásyp s drenáží.
Dalším příkladem problémů s daným prostorem může být nutnost redukce rozvodů otopného systému, tedy zbavení prostor nadbytečných trubek, kohoutů, drátů a podobně. Místnost je rovněž nutné minimálně důkladně vyčistit, někde otlouct povrchy na konstrukce a aplikovat sanační omítky.
Pečlivě je také třeba posoudit konstrukci a dostatečnou izolaci podlah. Rekonstrukcí prostor mohou rodiny získat novou čistou místnost v hodnotě až několika set tisíc korun a samozřejmě zvýšit i hodnotu celé nemovitosti.
Ve třetí výzvě kotlíkových dotací stát přerozdělí ze zdrojů Evropské unie více než tři miliardy korun, celkem tak na zlepšení stavu ovzduší půjde přes devět miliard korun. Ideálně by se mělo nahradit až 100 tisíc nevyhovujících kotlů. Cílem ministerstva životního prostředí je stáhnout nejstarší kotle 1. a 2. emisní třídy, jejichž prodej je zakázán již od ledna 2014. Od ledna 2017 mají lidé povinnost předložit revizi kotle včetně označení emisní třídy, od ledna 2018 se zákaz vztahuje na prodeje kotlů 3. emisní třídy a od ledna 2020 se toto nařízení bude týkat i kotlů 4. emisní třídy. Od září 2022 zakáže zákon provoz kotlů 1. a 2. emisní třídy a domácnosti si budou muset pořídit ekologičtější zařízení. Tentokrát už ale bez jakékoli dotace, a navíc pod hrozbou finančního postihu až 50 tisíc korun.
Vytvořeno z podkladů Českého plynárenského svazu.
Foto: archiv ČPS
