S pojmem vyztužená zemina se setkáváme v posledních letech stále častěji. Příchod zahraničních výrobců i domácí rozvoj v posledních patnácti letech přinesl do této oblasti potřebné know-how a vznik nových progresivních firem zabývajících se problematikou vyztužování zemin pak dal celému odvětví nové impulzy, jejichž výsledkem je celá řada moderních staveb realizovaná touto „netradiční technologií“.
Povrchové úpravy obvodových stěn dotvářejí estetický výraz objektu a zároveň chrání budovu před povětrnostními vlivy. Proto plní několik funkcí současně. Z hlediska technologických procesů můžeme povrchové úpravy obvodových plášťů rozdělit na vnější fasádní omítky a vnější fasádní obklady.
Při vytváření zateplených šikmých střech či dodatečného zateplování podkrovních prostor již mnozí stavebníci, projektanti i investoři pochopili, že pro takovou konstrukci je nutno použít dostatečnou vrstvu či vrstvy odpovídajícího tepelného izolantu, vytvořit odvětrávací vzduchové mezery mezi tepelnou izolací a střešní krytinou, popř. pod střešní krytinou použít správný typ podstřešní pojistné membrány či fólie.
Přímo v centru Pankráce, kde dříve stála tržnice, která v průběhu času ztratila své využití, se dnes staví nové obchodní centrum. Život stavbě vdechly společnosti Unibail-Rodamco a ECE Projektmanagement Praha s.r.o. ve spojení se společností Spoj projekt. Stavební ruch započal v červnu roku 2007 a skončit by měl na podzim tohoto roku, kdy do budovy obchodního centra Arkády vstoupí první zákazníci. Na stavbu obchodního centra bylo použito celkem 20 000 m2 izolace do sádrokartonových příček, která ochrání návštěvníky nejen před výkyvy venkovních teplot.
Mnohé kvalitní a estetické keramické obklady po uložení ztratí svoji přitažlivost, v horším případě i funkčnost. Téměř vždy to však způsobuje u nás bohužel stále přítomná nedbalost při pokládce, neznalost nových materiálů a jejich vlastností i technologií při montáži. V příspěvku uvádíme nejčastější chyby při pokládce a některé problémy, které tyto chyby způsobují, neboť jen jejich eliminací zajistíme správný postup pokládky na základní typy podkladů.
Jednou z nejčastěji kladených otázek při dokončování instalace dřevěných masivních podlah je otázka „Lakovat, anebo olejovat jejich povrch?“ Jak tuto problematiku vidí odborník, který se podlahami prakticky zabývá, a člen Cechu podlahářů ing. Martin Podzimek?
Využívání sluneční energie vykazuje vzestupný trend – je zcela lhostejno, zda pro ohřívání užitkové vody, jako doplněk k topení nebo k výrobě elektrického proudu. Solární energie patří mezi nevyčerpatelné zdroje energie. Dopady na životní prostředí jsou při jejím získávání minimální. Množství využitelné energie závisí na klimatických podmínkách na jednotlivých částech zemského povrchu. Dobré využití se nachází nejen v oblastech s dlouhým svitem (solární kolektory), ale i v oblastech s vyšší nadmořskou výškou (fotovoltaické moduly).
Současné stavební technologie umožňují téměř zázraky. Zdění za mrazu, bez přívodu vody a elektřiny dnes už nepatří do oblasti sci-fi, ale stalo se realitou, s níž se lze setkat na běžné stavbě. Systém POROTHERM DRYFIX.SYSTEM je určen pro výstavbu z broušených cihel POROTHERM CB a zcela mění zavedené technologie zdění z pálených cihel. Na trhu je dostupný výhradně s broušenými cihlami a zákazníkům je k dispozici v systému s cihlami pod značkou POROTHERM CB DF.
Největší procento vad, které vznikají na keramických obkladech a dlažbách, lze přisuzovat právě dlažbám, jež jsou obvykle mnohem více mechanicky namáhány, než-li keramické obklady. Téměř vždy je na vině nedbalost při pokládce, způsobená často požadavkem na velmi rychlou výstavbu, neznalost nových materiálů, resp. práce s nimi a neznalost jejich vlastností i správných technologií při montáži. Příspěvek se snaží dokumentovat nejtypičtější vady keramických dlažeb, se kterými se lze setkat v praxi, a přináší základní způsoby jejich nápravy, resp. způsoby jejich zamezení.
Hlavním úkolem bezpečnostních dveří je vytvořit obtížně překonatelnou překážku nezvaným hostům na vstupu do našeho objektu. Stále důležitější součástí dotvářející celkové pojetí interiéru a exteriéru je i design dveří. Výhodou dveří NEXT je v tomto směru možnost použít pro každou stranu dveří zcela rozdílný design, materiál nebo barvu.
Výrobci hydroizolačních materiálů nabízejí pro každý tvar střechy, na každý druh podkladu a pro konkrétní použití vždy technicky a ekonomicky nejlepší řešení při respektování požadavku na maximální spolehlivost a dlouhou životnost. Doporučujeme dát si poradit, jaké složení jednotlivých vrstev střešního pláště je optimální, a každý materiál používat pro účel, pro který je určen.
Chemická ochrana dřeva umožňuje zvýšit přirozenou trvanlivost dřeva, to znamená jeho odolnost proti abiotickým vlivům (slunečnímu záření, emisím apod.) a biologickým škůdcům (houbám, hmyzu apod.). V praxi se používají vhodné typy chemických látek – chemické prostředky na ochranu dřeva, respektive chemické ochranné prostředky. Ty se na povrch dřeva nebo do určité hloubky dřeva zavádějí nátěrem, postřikem, máčením a jinými beztlakovými technologiemi, chceme-li dosáhnout jejich většího průniku a příjmu do dřeva, tak i podtlakovo-přetlakovými technologiemi v impregnačních kotlech.
Současná praxe zná dva základní druhy zelených střech, extenzivní a intenzivní. Extenzivní zelená střecha je střecha pohledová a intenzivní zelená střecha je řešena jako místo pro relaxaci a pohyb osob a někdy bývá označována jako střešní zahrada. Extenzivní zelené střechy získávají v posledních letech stále větší popularitu hlavně ve městech, kde je o dostatek zelených ploch nouze.
Pórobeton je nejvýznamnějším druhem přímo odlehčeného betonu – silikátového kompozitu, pro který jsou charakteristické makropóry vytvořené přímo v jemnozrnné maltě. Podle použitého pojiva se pórobetony dělily na plynobetony spojované cementem a na vápenopískové plynosilikáty. V současnosti se upřednostňuje širší termín pórobeton. Vzhled výrobků je v podstatě dvojí: převážně bílý, je-li plnivem jemný křemičitý písek (pískový pórobeton), nebo v menší míře šedý, pokud je plnivem elektrárenský popílek (popílkový pórobeton).
Období, kdy pojem nízkoenergetická budova patřil do oblasti výzkumu a experimentování, patří již minulosti. Značná část nově stavěných budov do této kategorie objektů, v souladu s naší legislativou i celkovými trendy, spadá. Největší změnou ve srovnání se zaběhnutými principy je především změna váhy jednotlivých faktorů budovy, které ovlivňují potřebu tepla a současně změna výše energetických požadavků na zajištění požadovaného stavu tepelně-vlhkostní složky mikroklimatu.
