Tunely

Článek popisuje metodu zhotovení hloubených tunelů z tenkostěnných přesýpaných systémů Matière a uvádí několik příkladů realizace těchto železničních a silničních tunelů v Irsku, Francii, Španělsku a Japonsku.

Přibližně od konce 50. let 20. století začal i v českých zemích vývoj původního tunelového stavitelství probíhat na značně širší bázi, která byla založena na vědeckých postupech zkoumání problémů geomechanických, stabilitních i technologických. Do nově pojaté sféry podzemního stavitelství byly zahrnuty vedle tunelů dopravních (tunely železniční, silniční a dálniční, podzemní rychlodráhy), štol a tunelů vodohospodářských a komunálních (vodní přivaděče, kanalizační sběrače, energovody, kolektory apod.) i perspektivní podzemní stavby plošné a halové (parkoviště, garáže, skladiště, kaverny hydrocentrál a energetických zásobníků, úložiště nebezpečných odpadů apod.).

K dopravě se dostal velkou oklikou po vystudování fyzikální akustiky na Elektronické fakultě ČVUT v Praze. Podle jeho slov však nemůže být lepšího základu pro to, co dělá, než znalosti z fyziky a elektroniky. V současnosti vede ústav Dopravní systémy na Fakultě dopravní ČVUT a zároveň působí na společném pracovišti Fakulty dopravní Žilinské univerzity v Žilině a společnosti Eltodo EG, kde se zabývá tunely a jejich dalším rozvojem. Prof. Ing. Pavel Přibyl, CSc.

Prudký rozvoj ekonomiky Islandu a snaha islandské vlády o zlepšení dostupnosti dříve velmi izolovaných měst si vynutily výstavbu nových silnic a tunelů. Jedním z takovýchto projektů na zlepšení dostupnosti města Siglufjörđur na severu Islandu s cílem zajistit kratší spojení s druhým největším islandským městem Akureyri je i stavba Héđinsfjarđargöng s tunely Siglufjördur a Ólafsfjördur. Po dokončení tohoto projektu se rovněž značně zkrátí doba jízdy mezi městy Siglufjördur a Ólafsfjördur. Zvláště významné bude pro obyvatele dopravní spojení v zimních měsících, kdy nepříznivé počasí s přívaly sněhu často zneprůjezdní stávající kratší, asi 60kilometrové spojení mezi oběma městy, přičemž delší spojení je 250 km.

Jeho rozhodnutí studovat v oboru podzemních staveb ovlivnili především osobnosti českého tunelářství – prof. Ing. Miloš Bucek, DrSc., a prof. Ing. Jiří Barták, DrSc. Po skončení studia začal pracovat v akciové společnosti Metrostav a zůstal v ní dodnes. Výrobně-technický ředitel Metrostavu, a. s., předseda České tunelářské asociace a viceprezident Mezinárodní tunelářské asociace ITA-AITES Ing. Ivan Hrdina.

V únoru roku 2008 byla slavnostně zahájena ražba Královopolských tunelů, které jsou součástí brněnského Velkého městského okruhu. V projektu s oficiálním názvem Silnice I/42 Brno, VMO Dobrovského jsou označeny jako tunely Královopolský I a II. Způsob ražby, členění výrubu i vyztužování stříkaného betonu jsou skutečně unikátní a v České republice jsou použity poprvé.

Česká republika nepatří k zemím s příliš dlouhými tunely. Je to dáno jak rázem české krajiny, tak i jinými nároky na vedení železničních­ tratí a silnic v dobách, kdy byla převážná většina železničních i silničních tunelů na území Čech a Moravy ražena a budována. Železničních­ tunelů delších než jeden kilometr je v České republice pouze osm.

Mnoho evropských velkoměst již řadu let citelně zaznamenává enormní nárůst silniční dopravy se stále se zvyšujícím podílem nákladních vozidel. Zavedení automobilové dopravy do města znamená zpravidla kolaps spojený s neúnosnou zátěží jak obyvatelstva, tak projíždějících řidičů. Řešením vzniklé situace je odlehčení vnitřních, hustě osídlených částí Prahy od tranzitní a příměstské dopravy vybudováním kapacitního Silničního okruhu kolem Prahy (SOKP). Celý okruh je rozdělen do 11 staveb označených čísly 510 až 520, jejichž výstavba probíhá etapovitě.

V první částí článku jsme přinesli základní informace o tunelu Klimkovice, jednom ze stěžejních inženýrských objektů na budované dálnici D47 Lipník nad Bečvou – Bohumín. Ve druhé části ukončíme popis základních údajů o postupu výstavby a zaměříme se více na monitoring vlivů stavby tunelu.

Dne 6. května 2008 byl slavnostně uveden do provozu další úsek budované dálnice D47 Lipník nad Bečvou – Bohumín, označený jako stavba 4707. Na tomto úseku dlouhém necelých 10 km se nachází i tunel Klimkovice – jeden ze stěžejních inženýrských objektů této dálnice. Tunel samotný je dlouhý 1 080 m a nachází se na katastrálním území obce Klimkovice, ve vzdálenosti asi 1 km od objektu klimkovických sanatorií. Prochází pod terénní vyvýšeninou mezi obcemi Klimkovice a Hýlov. Pokud by tunel nebyl realizován, bylo by území nešetrně a poměrně drasticky rozděleno frekventovanou dálnicí a jejím provozem. Do budoucna umožní rozvoj tohoto území, které lze, vzhledem ke své poloze a charakteru, označit za rekreační a oddychovou zónu.

Prudký rozvoj ekonomiky Islandu a snaha islandské vlády o zlepšení dostupnosti dříve velmi izolovaných měst si vynutily výstavbu nových silnic a tunelů. Jedním z takovýchto projektů zaměřených na zlepšení dopravní dostupnosti města Siglufjörður na severu Islandu a jeho kratší propojení s druhým největším islandským městem Akureyri je silniční projekt Héðinsfjarðargöng s tunely Siglufjördur a Ólafsfjördur o celkové délce 14 km. Po dokončení tohoto projektu se zkrátí jízda mezi oběma městy z 60 km v létě a 230 km v zimě na 15 km za jakýchkoliv klimatických podmínek. Projekt vyřeší nedostupnost města Siglufjördur, které je v zimních měsících za nepříznivého počasí úplně odříznuto od okolního světa.

Pouhých osm měsíců stačilo specialistům ze společnosti Skanska na vyražení jedné ze dvou tunelových rour na stavbě Pražského okruhu mezi Vestcem a Lahovicemi. Včera se oba týmy postupující od Vestce a Lahovic setkaly zhruba ve dvou třetinách 1677 metrů dlouhé trouby, tedy přesně 1183 metrů od komořanského portálu. Náročné podzemní práce budou nadále probíhat v druhém, severním tunelu, jehož prorážka je naplánována na srpen tohoto roku. Celý úsek z Vestce do Lahovic, jehož je tunel součástí, vybuduje sdružení dodavatelů pod vedením společnosti Skanska DS do roku 2010.