Železniční tranzitní koridory i samotné vlaky budou výrazně modernizovány
V průběhu loňského roku došlo na železnicích České republiky k zásadní změně. S účinností od 1. 7. 2008 byly převedeny stěžejní činnosti Českých drah jako provozovatele dráhy na Správu železniční dopravní cesty (SŽDC). K tomu bylo nutno získat všechny potřebné doklady provozovatele dráhy, které vyžaduje zákon o drahách, úřední povolení k provozování dráhy celostátní a drah regionálních ve vlastnictví státu i osvědčení bezpečnosti provozovatele dráhy. Současně musely být se všemi dopravci uzavřeny nové smlouvy o přístupu na železniční dopravní cesty a smlouvy, které řeší vztahy mezi SŽDC jako provozovatelem dráhy a Českými drahami jako obsluhou. Za prvních šest měsíců loňského roku bylo na provozování železničních dopravních cest vynaloženo více než 2,762 miliardy korun.
Zajištění provozuschopnosti železnic
Zajištění provozuschopnosti železnic obnášelo zabezpečení technického stavu majetku, který zaručuje bezpečné a plynulé provozování dráhy. SŽDC jako vlastník dráhy zajišťovala údržbu a opravy dráhy v rozsahu nezbytném pro její provozuschopnost a umožňovala styk dráhy s jinými drahami. V té době zajišťovala SŽDC provozuschopnost 9 483 km železničních tratí, z toho 3 057 km elektrizovaných. Vyžadovalo si to provádění údržby, oprav, diagnostiky, revizí a prohlídek na zařízeních a všech důležitých objektech. Ty tvoří především stavby železničního spodku, mosty a tunely, budovy, železniční svršek, sdělovací a zabezpečovací technika, elektrická silnoproudá zařízení a telekomunikační technika. Jen do konce června loňského roku bylo na zajištění provozuschopnosti železnic vynaloženo více než 3,212 miliardy korun.
Modernizace tranzitních železničních koridorů
Současně pokračovaly modernizace tranzitních železničních koridorů (TŽK), které představují kvalitativní zlepšení železniční dopravy v celé České republice. Pokračovaly stavební práce na 3. tranzitním koridoru, který vede na trase státní hranice se Slovenskem–Mosty u Jablunkova–Dětmarovice–Přerov–Česká Třebová–Praha–Plzeň–Cheb–státní hranice se SRN. Na moravskoslezské části 3. tranzitního koridoru, v úseku Mosty u Jablunkova–Dětmarovice, pokračovala první ze tří staveb „Optimalizace trati státní hranice Slovenska–Mosty u Jablunkova–Bystřice nad Olší“ s předpokládaným dokončením v roce 2010. Druhá stavba mezi Bystřicí nad Olší a Českým Těšínem bude zahájena letos. Na třetí stavbě Český Těšín–Dětmarovice pokračovaly projektové práce. Na úseku mezi Přerovem a Českou Třebovou pokračovaly stavební práce na poslední stavbě Červenka–Zábřeh na Moravě, která bude dokončena v 1. pololetí 2009.
Na prioritní části 3. tranzitního koridoru mezi Prahou a Chebem probíhala realizace stavby „Optimalizace trati Plzeň–Stříbro“, od května probíhá stavba „Optimalizace trati Stříbro–Planá u Mariánských Lázní“. Předpokládané dokončení těchto dvou staveb, a tudíž celé trati z Plzně do Chebu, je v roce 2010. Celkové investiční náklady na 3. tranzitní koridor jsou 75,6 mld. Kč.
Na 4. tranzitním železničním koridoru Horní Dvořiště–České Budějovice–Praha je téměř dokončena stavba „Optimalizace tratě Strančice–Praha Hostivař“ a pokračuje realizace staveb „Optimalizace tratě Benešov u Prahy–Strančice“, „Modernizace tratě Veselí nad Lužnicí–Tábor – 1. část: Doubí u Tábora–Tábor“ a „Optimalizace tratě Horní Dvořiště–České Budějovice.“ S výjimkou úseku Nemanice–Ševětín, kde přetrvávají problémy se stanovením vedení trasy, pokračovaly projektové práce pro všechny ostatní úseky 4. tranzitního koridoru tak, aby realizace dalších staveb postupně navazovaly na schválený harmonogram. Celkové investiční náklady tady dosáhnou výše 41,9 mld. Kč.
Dále se připravovala modernizace trati Brno–Přerov, která zajistí rychlejší propojení Brna s Ostravou a modernizace trati Hradec Králové–Pardubice–Chrudim pro zkvalitnění služeb v této aglomeraci. Projektovaná nová trať v úseku Choceň–Ústí nad Orlicí odstraní úzké hrdlo na 1. tranzitním koridoru, zrychlí dopravu a umožní zklidnění v tomto chráněném přírodním území. V přípravě jsou optimalizace trati Lysá nad Labem–Praha–Vysočany a modernizace trati Plzeň–Česká Kubice.
Železniční uzly
V návaznosti na modernizaci železničních koridorů probíhaly také modernizace důležitých železničních uzlů. Jejich účelem je zajištění stejných technických parametrů, jaké mají navazující koridorové tratě. Dokončeny jsou již průjezdy železničními uzly Děčín, Choceň a Bohumín. V realizaci jsou stavby průjezdů železničními uzly Ústí nad Labem, Kolín, Břeclav, Praha hlavní nádraží a realizace stavby „Nové spojení“ mezi žst. Praha hl. n. a Praha Libeň, která je součástí průjezdu železničním uzlem Praha. Ta umožní kapacitní a rychlé propojení 1. tranzitního koridoru na Pražské hlavní nádraží vybudováním dvou dvoukolejných tunelů a navazujících železničních estakád. Na „Nové spojení“ navazuje stavba „Modernizace traťového úseku Praha Libeň–Praha Běchovice“, v jejímž rámci došlo k položení tří kolejí v úseku, který je velmi zatížen zejména silnou příměstskou dopravou.
Pokračovala stavba „Brno – 1. část odstavného nádraží, 1. etapa“, která je první stavbou přestavby železničního uzlu Brno, a byla zahájena stavba „Praha Holešovice–Praha Libeň, rekonstrukce AB“. Pokračovaly projektové práce pro stavby průjezdů uzly Praha, Brno, Plzeň, Přerov, Ústí nad Orlicí, Pardubice, Česká Třebová, Olomouc a Ostrava a byly zpracovávány projekty pro úseky Praha Holešovice–Praha Bubeneč a Praha Běchovice–Úvaly, které dokončí průtah 1. tranzitního koridoru pražským uzlem a úseky Praha Hostivař–Praha hl. n. a Praha hl. n.–Praha Smíchov, které zajistí napojení 3. a 4. železničního koridoru do pražského uzlu. Také se připravovala stavba „Modernizace trati Praha–Kladno s připojením na letiště Ruzyně“, která zajistí rychlou a kapacitní dopravu mezi Prahou a kladenskou aglomerací a zároveň železniční spojení na mezinárodní letiště Praha Ruzyně.
Elektrizace tratí
Mezi významné investiční akce rozhodně patřily elektrizace tratí. Pokračovaly práce na elektrizaci trati České Velenice–České Budějovice, Letohrad–Lichkov, Zábřeh–Šumperk a Šatov–Znojmo, v projektech jsou další úseky Brno–Jihlava, Lysá nad Labem–Milovice a Otrokovice–Zlín–Vizovice.
Po dokončení výstavby digitálního systému GSM-R v úseku Děčín–Kolín pokračovala realizace na zbývající části 1. železničního koridoru a bude následovat realizace na 2. koridor. Pokračovaly také realizace pilotního projektu evropského zabezpečovacího zařízení ETCS v úseku Poříčany–Kolín, projektové práce na druhém Centrálním dispečerském pracovišti, které bude umístěno v Praze a bude ovládat provoz na koridorových tratích v oblasti Čech.
Modernizace vlaků
Cestující, kteří dávají přednost vlakové dopravě, se také mohou těšit na její značnou modernizaci. Evropská unie totiž odsouhlasila plán České republiky poskytnout na modernizaci železniční dopravy podporu 4,8 miliardy korun do roku 2013. Podle Evropské komise neznamená podpora narušení hospodářské soutěže. Modernizace vlaků totiž může přitáhnout cestující, kteří jim dají přednost před individuální automobilovou dopravou. Komise argumentuje především životním prostředím, vlaková doprava je k němu výrazně šetrnější. Komise považuje stáří vlaků v České republice vzhledem k ostatním členským státům EU za příliš vysoké, proto dala zelenou plánu, který počítá s tím, že Česká republika do roku 2013 poskytne na pořízení a modernizaci železničního vozového parku 4,8 miliardy korun.
„Je to pro českou dopravu dobrá zpráva, mám z ní radost, i když jsme byli přesvědčeni, že z Bruselu nemůže přijít jiné rozhodnutí,“ řekl k tomu ministr dopravy. České dráhy nyní mají asi 1 000 lokomotiv a 4 000 osobních vagonů, jejichž průměrné stáří přesahuje 20 let. Některé soupravy ale už dávno překročily čtyřicítku. O modernizaci vlaků se České dráhy snaží už nyní. Od května začaly jezdit na pravidelných spojích mezi Prahou a Rakovníkem a mezi Kladnem a Kralupy nad Vltavou nové soupravy Regionova. Ve Středočeském kraji se tak cestující mohou setkávat už s pěti moderními regionálními vlaky, které vznikly kompletní přestavbou starších vozů řady 810.
Se zastaralým vozovým parkem se snaží vypořádat i ČD Cargo. Novinkou by mohly být vlaky dosahující rychlosti vyšší než 250 kilometrů v hodině – Ministerstvo dopravy plánuje výstavbu nových vysokorychlostních tratí (VRT). První úseky by podle ministerstva mohly být hotové kolem roku 2020. Prvním zprovozněným úsekem VRT na českém území má být tunel z Prahy do Berouna, ze kterého by rychlovlaky pokračovaly dále na Norimberk. Ministerstvo údajně zvažuje, že tunelem by jezdily i vlaky ve směru na Ústí nad Labem, Drážďany a Berlín. To má být druhá větev sítě vysokorychlostních železnic.
Moravskoslezský kraj
Necelých jedenáct miliard korun z celkových pětadvaceti, které během tří let půjdou ze Státního fondu dopravní infrastruktury ČR (SFDI) třeba do Moravskoslezského regionu, je určeno právě na rekonstrukce a modernizace železničních tratí. Vyplývá to z rozpočtu fondu pro tento kraj, o němž na konferenci Transport v Ostravě hovořil generální ředitel SFDI Gustav Slamečka.
„Pro rok 2009 se počítá pro železnice s částkou větší než tři miliardy korun, v roce 2010 to bude 4,7 miliardy korun a pro rok 2011 je připraveno 3,1 miliardy korun,“ uvedl Slamečka. Z těchto peněz bude financováno například pokračování optimalizace trati Mosty u Jablunkova–Bystřice, která je součástí 3. železničního koridoru. Její modernizace začala minulý rok a ukončení je naplánováno na rok 2011. Dále je v plánu zahájení rekonstrukce trati Bystřice nad Olší–Český Těšín. „Ta začne o dva roky dříve, než se původně předpokládalo, protože zatím se nedaří optimalizovat trať Frýdek Místek–Český Těšín,“ vysvětlil náměstek generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty Miroslav Konečný. V roce 2009 až 2010 se také počítá se zvýšením kapacity trati Studénka–Mošnov nebo s optimalizací trati Ostrava-Kunčice, Frýdek-Místek. S ročním předstihem, tedy v roce 2011, by měla také začít optimalizace trati Dětmarovice–Český Těšín, která je součástí 3. železničního koridoru.
V souvislosti s železniční dopravou se na konferenci Transport hovořilo také o lepším využití regionální železniční dopravy. Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje zpracovalo studii o možnostech nasazení nových kolejových vozidel na vybraných tratích. Studie umožní získat ucelené informace o současném stavu regionální kolejové dopravy včetně vozového parku a reálně posoudit uplatnění nových kolejových vozidel na železnicích regionu.
Ivan Šnejdar
Článek byl uveřejněn v časopise Inžinierske stavby/Inženýrske stavby.