Rok 2026 na českých dálnicích: desítky nových kilometrů i zvýšení cen známek

Co nás letos čeká na českých dálnicích? Na jaké nové úseky se mohou řidiči těšit? A jaký je výhled do příštího roku? Tak vydatné příděly jako loni to sice nebudou, ale i tak se bude na co těšit…

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) plánuje letos otevření téměř 40 km nových dálničních úseků, které zejména v daných lokalitách výrazně ovlivní nejen tranzitní dopravu, ale i kvalitu života v mnoha obcích.

Loni to bylo podstatně víc – do konce roku se motoristům otevřelo celkem 66,7 kilometru na celkem sedmnácti stavbách. Původně to mělo být ještě o něco víc (přes 72 km), ale stavba úseku mezi Hulínem a Fryštákem se zdržela a má být hotová až letos.

A jak všichni dobře víme, nové úseky dálnic nepřinášejí jen pohodlnější cestování, ale i dražší dálniční známky. Od nového roku vzrostla jejich cena o 130 korun na 2 570 Kč. Měsíční známka vyjde na 480 Kč, desetidenní na 300 Kč a denní známka na 230 Kč.

D35 – alternativa „Dé jedničky“?

Dálnice D35 je považována za severní alternativu k přetížené D1. Má zajistit spojení Liberce přes Hradec Králové a Olomouc až k propojení s D1 u Lipníku nad Bečvou. Právě na této trase bude letošní dálniční přírůstek nejvýraznější – otevře se zde totiž úsek Ostrov – Vysoké Mýto s tunelem Homole, jehož celková délka přesahuje 13 kilometrů.

Jeho součástí jsou četné mosty i zajištění návaznosti na lokální komunikace, rozsáhlé zemní práce včetně sanací podloží a odvodnění a přeložení stávajících inženýrských sítí. Řada mostních konstrukcí má atypické přemostění komplikovaných terénních úseků a větší rozpětí kvůli zachování ekologických koridorů. Pro zajištění provozu a bezpečnosti se staví také protihlukové stěny a systém monitoringu.

Náročné tunely

Nejzajímavější součástí letos otevírané části D35 je tunelové dílo Homole, které je pro svoji náročnost formálně plánováno, projektováno a budováno jako samostatný úsek dálnice. Je umístěné pod terénním sedlem a vyžaduje speciální konstrukční techniky jako mikropilotáže, injektáže a stříkaný beton pro stabilizaci horninového prostředí. V polovině listopadu loňského roku bylo proraženo více než 823 m tunelu s použitím přes 14 350 mikropilot, 4 000 skalních kotev a 10 000 m³ stříkaného betonu. To vše má pomoci zajistit bezpečnost a stabilitu obou troub tunelu.

Podle plánů ŘSD bude část úseku před tunelem uvedena do provozu již v létě, zatímco zbytek včetně tunelu se otevře na konci roku, kdy naváže na již zprovozněný obchvat Vysokého Mýta.

Kolem Vysokého Mýta může být nakonec letos situace ještě o něco růžovější – generální ředitel ŘSD Radek Mátl koncem loňského prosince uvedl, že by se úsek dálnice D35 mezi Džbánovem a Litomyšlí, navzdory aktuálnímu harmonogramu, který počítá s rokem 2027, mohl otevřít už na konci letošního roku, intenzivní jednání o této otázce se zhotovitelem prý již probíhají.

Otazníky kolem kapacity

Směrem k opačnému konci „Dé pětatřicítky“, kousek za Hradcem Králové, se finišuje se šestikilometrovým úsekem Sadová – Plotiště nad Labem. Navazuje na již zprovozněné partie z předchozích let směrem na Hořice a kolem Hradce Králové. Dálnice z Hradce do Hořic tak bude v provozu po celé trase.

Po tomto optimistickém úvodu si ale nelze odpustit jednu poznámku, týkající se oné „alternativy k D1“. Pro cesty z Prahy tak může D35 fungovat jen při použití D11 k cestě do Hradce Králové. A kdo po ní vyjede ve špičce už nyní, když má ještě k plnohodnotnému dálničnímu propojení na Moravu daleko, dovede si těžko představit, že se sem přesune podstatná část dopravy z „Dé jedničky“. Je tedy otázkou, jestli nebude po kompletním zprovoznění D35 zaděláno na východě Prahy na dopravní kolaps.

D3 – dokončení spojení Jižních Čech s Rakouskem

Přesuňme se nyní na jih, kde spěje ke konci výstavba jednoho z nejdéle očekávaných dálničních tahů u nás, dálnice D3. Ta je samozřejmě klíčovým projektem pro propojení Čech s Rakouskem.

V roce 2026 se očekává otevření dvou důležitých jihovýchodních úseků – Kaplice nádraží – Nažidla (5,8 km) a Nažidla – Dolní Dvořiště státní hranice (cca 3,5 km).
Prvně jmenovaná trasa doplňuje již otevřené části D3 u Českých Budějovic a pokračuje směrem na jih. Vznikne zde mimo jiné 14 mostů a 8 protihlukových stěn.

Tento úsek pak u Nažidel navazuje na další část směrem ke státní hranici. Bude tak mimochodem konečně dobudována nová komunikace v místě, které proslulo tragickou nehodou zájezdového autobusu z roku 2003, která si vyžádala 19 obětí na životech. Drobné úpravy na této trase budou probíhat ještě v roce 2027.

Mezi Hulínem a Fryštákem bude konečně hotovo

Na Moravě bude nejvýznamnější dálniční stavbou výše zmiňovaná trasa D49 mezi Hulínem a Fryštákem o délce 7,5 km, která patří ke strategickým dopravním stavbám jihovýchodní Moravy. Řešený úsek dálnice D49 je dle oficiálního zatřídění součástí hlavního silničního tahu ve směru Brno – Zlín – hranice ČR/SR – Púchov.

Dálnice je zde již prakticky dokončena, zbývá dobudovat jen pár objektů. Hlavním problémem zde bylo kladné vyřízení EIA, které se podařilo získat koncem loňského roku. Původně se navíc jednalo o součást delšího, téměř o deset kilometrů delšího úseku, jehož poslední část ale nakonec byla vydělena jako samostatná stavba.

Vedle těchto nejvýznamnějších dálničních projektů se letos otevřou také kratší úseky napříč republikou. Na trase Praha–Karlovy Vary to na „Dé šestce“ bude něco přes dva kilometry dlouhý úsek Petrohrad – Lubenec, na severomoravské D48 téměř čtyřkilometrová část Dub – Palačov a na královéhradecké D11 úsek z Trutnova ke státní hranici s Polskem (cca 3,3 km), první etapa přeshraničního propojení s polskou sítí rychlostních silnic S3.

Co nás čeká příští rok

Pojďme se ještě nyní krátce podívat o kousek dál, na nejvýznamnější novinky roku 2027. O jednom z úseků, které na tento rok byly naplánovány, jsme už mluvili výše – jde o trasu D35 mezi Džbánovem a Litomyšlí. Je dlouhá přes sedm a půl kilometru a spolu s ní je naplánována výstavba mimo jiné devíti mostů, jedné mimoúrovňové křižovatky u Řídkého a deseti protihlukových stěn o celkové délce přes pět kilometrů. K tomu by se příští rok měl přidat i úsek Litomyšl – Janov v Pardubickém kraji, dlouhý 10,4 kilometru.

Nejvíc se toho ale příští rok bude otevírat na karlovarské D6. Konkrétně půjde o téměř desetikilometrovou druhou etapu úseku Petrohrad – Lubenec a téměř osm kilometrů navazujícího úseku Knínice – Bošov. Celá dálnice Praha – Karlovy Vary pak bude dotažena až k posledním 15 kilometrům před Karlovými Vary, její finální zprovoznění je plánováno na rok 2028.

Pražský okruh pokročí

Pražané z jihovýchodní části metropole jistě přivítají úsek Běchovice – D1, který je důležitou součástí pražského okruhu. Jeho výstavba byla zahájena v závěru roku 2024 a její pokračování formálně vstoupí do roku 2027 s cílem postupně budovat klíčovou dálniční spojku, která doplní chybějící segment pražského okruhu.

Trasa je zde navržena v šesti pruzích. Začíná na mimoúrovňové křižovatce Českobrodská se silnicí I/12, za níž následuje nová plánovaná křižovatka v Dubči. Na Českobrodské se přitom z důvodů plynulosti dopravy a bezpečnosti provozu zvažovalo zrušení větve umožňující sjezd a nájezd z jihu, ale dle požadavku městské části Běchovice zůstane napojení zachováno.

Na tomto úseku vzniknou mimo jiné i dvě přes 200 m dlouhé estakády přes údolí Říčanského potoka. Přes údolí Pítkovického potoka je pak navržena srovnatelně dlouhá estakáda Kuří. Silnice Dubeč–Koloděje je spolu s biokoridorem převedena pomocí hloubeného tunelu Dubeč. Západně od Hájku se počítá s mimoúrovňovou křižovatkou Uhříněves se silnicí Uhříněves–Koloděje s napojením na zamýšlenou Hostivařskou spojku. Trasa pokračuje v zářezu kolem Uhříněvsi a Královic a nakonec se stáčí na novou křižovatku s dálnicí D1 u Modletic.