Realizace opláštění v rámci rekonstrukce administrativní budovy City Tower
Galerie(14)

Realizace opláštění v rámci rekonstrukce administrativní budovy City Tower

Partneři sekce:

Atypický obvodový plášť nejvyšší budovy v České republice je navržený a zrealizovaný výhradně pro administrativní budovu City Tower. Hlavním cílem bylo splnit zadání architekta a přání investora a současně vyřešit otázku montáže fasády souběžně s rozšiřováním a úpravami nosné konstrukce objektu v rámci rekonstrukce celé budovy bývalého Československého rozhlasu.

Historie
Počátkem 70. let minulého století se začalo s návrhem nové budovy pro Československý rozhlas. Budova se začala stavět v 80. letech, ale s příchodem sametové revoluce se stavba postupně zastavila a budova nakonec nikdy nebyla dokončena.

V 90. letech ji koupila developerská společnost ECM a zahrnula ji do svého projektu na Pankrácké pláni s názvem City, tvořeného administrativními a obchodními objekty.

Nedokončený projekt výškové budovy poté převzala světoznámá architektonická kancelář Richarda Meiera s úkolem navrhnout přetvoření budovy, která by z estetického hlediska nezůstala své době nic dlužna, v moderní administrativní a obchodní centrum, splňující všechny současné požadavky, normy a standardy. Proto se muselo k celé rekonstrukci včetně fasády přistoupit velmi netypicky, a to ze všech možných aspektů – technologického, konstrukčního, designového a podobně.

Sejmutí původního opláštění zajišťovala také firma Sipral. Fasáda po dokončení Západní fasáda v průběhu realizace – montáž 25. patra


Projekt City Tower – rekonstrukce stávajícího objektu

Budova City Tower stojí na Pankráci v Praze 4 na prostoru vymezeném ulicemi Hvězdovou, Na Pankráci, Na Strži, Milevskou a Pujmanové. Objekt má 27 nadzemních a 3 podzemní podlaží, a se svými 109 metry je nejvyšší budovou v České republice.

Projekt rekonstrukce lze rozdělit do dvou fází. První, kterou montáž obvodového pláště završila, obnášela úpravu půdorysu objektu, zesílení nosné konstrukce a vybudování nové střešní konstrukce. Suterénní prostory se rozšířily o 35 metrů na východní a západní straně a o 25 metrů na straně jižní. Hlavní budova získala navíc 4,5 metru na západ a asi 1 metr na východ. Dále došlo k odstranění výplňové a nekonstrukční části budovy, takže zůstal jen nosný skelet, tvořený v podstatě pouze ocelovými sloupy, železobetonovými plošinami pater a schodišťovými a výtahovými šachtami. Druhá fáze se zaměřila na interiéry, které se upravily podle přání a potřeb jednotlivých nájemníků.

Základní popis opláštění

Plášť objektu, v celkovém rozsahu přibližně 25 000 m2, tvoří v převážné většině prosklená (průhledná) fasáda.

Základním prvkem celé fasády je originální, exkluzivně pro tuto stavbu navržený skladebný hliníkový systém z dílny firmy Hueck Hartmann, do něhož se uchycují skleněné a další výplně. Typický rozměr elementu je pro západní a východní fasádu 3 000 × 3 750/4 400 mm a pro jižní a severní fasádu 1 875 × 3 750/4 400 mm. Konstrukce elementu se skládá z obvodového rámu, svislého sloupku a vodorovných příčníků.

Jak vyplývá z údajů o rozměrech elementů, hliníkové panely se na fasádě objevují ve dvou základních typech. Východní typ elementu je méně prosklený – je to tím, že v místě stropní desky má neprůhlednou výplň (shadowbox). Oproti tomu západní typ panelu nemá shadowbox, což z něj, pokud jde o elementové fasády, činí poměrně ojedinělé řešení.

Vnitřní strana všech elementů je navíc předpřipravena pro montáž stínicích, manuálně nebo elektricky ovládaných vodorovných žaluzií, s nimiž se počítá jako s přímou součástí elementů.

Výplně elementů

Nejtypičtější výplně elementů jsou izolační dvojsklo, shadowbox a rámové konstrukce vstupních a balkonových dveří (ty jsou umístěny na každém druhém podlaží objektu). Vzhledem k tomu, že zhruba 90 % celkové plochy obvodového pláště tvoří sklo a zadání kladlo extrémně náročné podmínky na celkový tepelný odpor celé fasády, bylo nutné při navrhování fasády najít vhodnou kombinaci různých metod technologického zpracování jednotlivých materiálů použitých na fasádě, například skla, tak aby měl součinitel prostupu tepla co nejnižší hodnotu. Proto se například tepelné vlastnosti skleněných výplní optimalizovaly vyplněním izolačních dvojskel kryptonem, což je minimálně v českém prostředí naprosto ojedinělé řešení. Navíc se skla pokovovala tzv. měkkým pokovením na druhé (vnitřní plocha exteriérové části dvojskla), a především nestandardně i na třetí pozici (vnější plocha interiérové části dvojskla). Díky tomu se nakonec podařilo dosáhnout výsledné hodnoty součinitele prostupu tepla až 0,9 W/(m2 . K).

Většina exteriérového skla – izolačního dvojskla – prošla tvrzením (ESG) a heat-soak testem. Stejným způsobem byla z důvodu rizika teplotního šoku ošetřena i interié­rová skla určená pro horní části elementů západního typu. Vnitřní sklo v prostoru parapetu je vrstvené (VSG) a plní funkci zábradelní výplně. Vrstvením jsou opatřena i interiérová skla montovaná v blízkosti terénu kvůli bezpečnosti.

Východní fasáda v průběhu realizace – dokončování montáže „teplé“ části (uzavírající objekt proti povětrnosti) Modul připravený vyšplhat na své místo Vodorovný railing


Shadowboxy a obvodová spára

Shadowboxy, které vyplňují horní část elementů východního typu, se skládají z několika vrstev. Na vnější straně shadowboxu se nachází tvrzené (ESG) izolační sklo s heat-soak testem. Ke sklu je pomocí pevnostního silikonového tmelu přichycena kovová plechová vana nalakovaná v barvě fasády. V prostoru shadowboxu se nachází tepelná izolace a kvůli akustickým požadavkům také sádrokartonová deska. Realizace rámových konstrukcí vstupních a balkonových dveří byla provedena skladebným hliníkovým systémem firmy Schüco.

Z důvodu poměrně vysokých hodnot roztažnosti nosného ocelového skeletu celé­ho objektu, kterých může tak vysoká budova, jako je City Tower dosáhnout, je tloušťka obvodové spáry jednotlivých elementů oproti standardu dvojnásobná – tedy 40 mm. Tato spára je těsněna pomocí speciálně vyvinutého a odzkoušeného třístupňového gumového obvodového těsnění.

Testování elementů

Celkové řešení elementů je navrženo tak, aby vyhovovalo všem příslušným požadavkům podle ČSN EN 13830 a dalším normám tykajícím se zadání fasády. Testování jednotlivých typů elementů proběhlo ve Velké Británii, kde byly hotové elementy ověřovány na odolnost vůči vodě, rozdílným hodnotám tlaku vzduchu v interié­ru a exteriéru, tlaku větru i pádu těžkých předmětů.

Atypické řešení montáže fasády
Pro úspěšnou montáž fasády bylo nutné vyřešit dva klíčové problémy, které vyplynuly přímo ze zadání. Zaprvé, montování fasády nebylo možné provádět z lešení, které by vzhledem k výšce budovy bylo příliš náročné na realizaci. Zadruhé, náročné časové podmínky – montáž fasády na rozšířený ocelový skelet měla být realizovaná již za sedm měsíců. Zadavatel požadoval proudovou montáž, tedy souběžné montování fasády a rozšiřování nosné ocelové konstrukce objektu. Proto pro montáž fasády nebyl k dispozici ani stacionární jeřáb, který se používal především pro montáž nosného ocelového skeletu.

Detailní pohled na již osazené fasádní moduly  Pohled na mycí plošinu umístěnou na technologické terase střechy (dodávka v rámci fasády) Zařízení ve zkušebně v Anglii pro simulaci extrémního tlaku větru

Montážní railing
Plocha panelů se pohybuje okolo 12 m2, a tak se při montáži mohl stát za daných technických podmínek i slabý vítr velmi silným soupeřem. Proto společnost Sipral na základě spolupráce s finskou firmou Rostek vyvinula vlastní systém, tzv. montážní railing, který umožnil bezpečnou montáž panelů, dokonce i při mírném větru. Montážní railing tvoří dvojice kolejnic. Svislá kolejnice je přichycená k fasádě do kotev předpřipravených ve výrobně. Pomocí ní se jednotlivé panely dopravují do potřebné výšky. Vzhledem k tvaru celé fasády a k požadavku na maximální urychlení procesu montáže byly použity dvě nezávislé svislé dráhy – jedna pro fasádu východního typu a druhá pro západní.

Na tyto kolejnice navazuje druhá – vodorovná obvodová kolejnice, která horizontál­ně distribuuje panely přímo na místa montáže. Tato kolejnice byla opět rozdělena na dvě nezávislé části (východní a západní).
Výšku svislé kolejnice lze volně nastavovat, což umožňuje flexibilní postup montáže s ohledem na růst ocelového skeletu. Vodorovná kolejnice se s průběhem výstavby postupně přemontovává směrem vzhůru. Celý systém je patentovaný a dnes se úspěšně využívá v tuzemsku nebo v zahraničí, například ve Velké Británii, při montáži fasád výškových obytných budov.

Postup montáže fasády
Všechny elementy byly montovány zavěšením. Již během výroby se horní část elementu osadila kotevními háky a kotevními břity. Dolní část elementu je opatřena propojovacím vedením. K nosnému skeletu objektu je fasáda připojena prostřednictvím zabetonovaných kotevních desek objektu. Na ně se nosným koutovým svarem přivařily jednotlivé kotvy fasádních elementů, které plášti umožňují rektifikaci ve svislém směru ±70 mm. Vodorovnou rektifikaci v hodnotě ±35 mm zajišťuje volné polohování na kotevní desce. Všechny kotevní prvky byly ošetřeny žárovým zinkováním a svary jsou opatřeny antikorozním zinkovým nátěrem.
Napojení elementů ke stropní desce je provedeno jako skládané na stavbě a musí splňovat akustické, požárně odolné a kouřotěsné požadavky.

Výsledek

Budova City Tower tvoří v rámci projektu CITY jednu z nejvýraznějších dominant Prahy. Tato prozatím nejvyšší stavba v České republice se díky celkovému řešení rekonstrukce proměnila z opuštěného a chátrajícího torza v esteticky i funkčně plnohodnotné dílo. Jednu z nejdůležitějších úloh při dosažení tohoto výsledku sehrála právě neobvykle naplánovaná i neobvykle realizovaná skleněná fasáda.

Základní údaje o stavbě
Investor: ECM REI
Architektonické řešení: Ateliér Richarda Meiera (USA)
Generální dodavatel: Združení City tower – PSJ, a. s., a Metrostav, a. s., divize 9
Generální projektant: Spojprojekt Praha, a. s.
Dodavatel fasády: Sipral, a. s.
Montáž fasády: Sipral, a. s.
Realizace: leden 2007 až květen 2008

Ing. David Hošpes
Foto: archiv firmy

Autor je vedoucí projektu ve firmě Sipral, a. s. Má za sebou řadu významných realizací, především z oblasti rekonstrukcí a novostaveb administrativních a užitkových budov, například River City, budova 4 – Nile House, Praha, část objektů Business technology park v pražském Chodově a další.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.