Stavební podnikání

Dne 23. 7. 2021 došlo k podpisu Akviziční smlouvy společností IZSPV s.r.o. (součást HELUZ GROUP), která se týká nabytí 100 % podílu na společnosti " IZOS s.r.o. ".

Stavební výroba v Česku po více než rok trvajícím propadu letos v květnu poprvé meziročně vzrostla, a to o 5,8 procenta. Pozemní stavitelství posílilo o 4,5 procenta a inženýrské o 8,8 procenta. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ).

Stavební náklady jsou v Praze v porovnání osmi větších měst střední a východní Evropy páté nejvyšší, nejdražší je Vídeň. Loni byly v Praze náklady druhé nejvyšší. V kontextu stovky světových měst zůstala Praha na 67. místě. Nejvyšší stavební náklady jsou v Ženevě. Vyplývá to z výsledků studie mezinárodní poradenské společnosti Arcadis.

Jedinečnou možnost zhmotnit si snadno a rychle představy o vysněném domě a získat i reálný pohled na cenu zamýšlené stavby – to nabízí malým soukromým investorům revoluční konfigurátor samostatně stojících rodinných domů, který právě dnes společnost Wienerberger představuje veřejnosti prostřednictvím webové stránky konfiguracedomu.cz.

Produkce ve stavebnictví v Česku v únoru meziročně klesla o 11 procent. Jedná se o nejvýraznější meziroční propad od července 2016. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.

Lednový meziroční pokles stavebnictví o 5,2 procenta ovlivnilo horší počasí a také vysoká srovnávací základna z loňského roku, kdy ještě nebyla zavedena opatření proti šíření koronaviru. Vyššímu propadu zabránila především výstavba infrastruktury. Uvedli to analytici, které oslovila ČTK.

Propad stavební výroby v Česku zpomalil. V lednu se produkce ve stavebnictví reálně meziročně snížila o 5,2 procenta po prosincovém revidovaném poklesu o 11,4 procenta.

Stavební firmy v Česku měly na konci loňského roku 18.286 zakázek za 199,8 miliardy korun, meziročně o 16,8 procenta více. Hodnota byla nejvyšší od roku 2008.

Svaz měst a obcí ČR navrhuje stáhnout projednávání nového stavebního zákona a odložit ho na další volební období. Způsob přípravy zákona považuje za chaotický a nepřehledný.

Nový stavební zákon ve své současné podobě má k té ideální velmi daleko a v tomto směru jde o promarněnou šanci. Přesto jako takový přináší některé potřebné významné změny oproti současnému stavebnímu zákonu, což jej de facto poněkud ambivalentně ospravedlňuje jako krok správným směrem.

Stavebnictví se stále řadí mezi konzervativní sektor, i proto inovace a zavádění nových standardů trvá oproti jiným odvětvím déle. Požadavky na změnu se ale objevují, a to i ze strany Evropské unie.

Stavební výroba v Česku v loňském roce, který poznamenala epidemie koronaviru, po třech letech růstu meziročně klesla o 7,7 procenta.

Stavební firmy v Česku zahájily loni stavbu 9426 bytů v bytových domech, meziročně o 24,5 procenta méně. Nejvíce jich bylo v Praze, kde jejich počet klesl o dvě pětiny na 3246.

Loňský rok si výrobci vesměs pochvalují. Zájem klientů neklesá. Problém způsobuje zejména fakt, že bylo pozastaveno vydávání stavebních povolení, což cítí klienti i výrobci. Ti se obávají důsledků, které se ukážou v letošním roce. Optimismus však neztrácejí.

Zatímco v polovině zemí EU spotřebitelské ceny klesají, Česko se nachází na opačném konci žebříčku. S červnovou mírou meziroční inflace na úrovni 3,3 % bylo dokonce tuzemské zdražování po Polsku druhé nejrychlejší v celé Evropské unii. Inflace se tak v Česku nadále nachází vysoko nad dvouprocentním cílem centrální banky, a s výjimkou května dokonce i mimo 3% toleranční pásmo ČNB. Nejnižší míra inflace je naopak v Estonsku, kde cenová hladina meziročně klesla o 1,8 %.