Stavební podnikání

Lednový meziroční pokles stavebnictví o 5,2 procenta ovlivnilo horší počasí a také vysoká srovnávací základna z loňského roku, kdy ještě nebyla zavedena opatření proti šíření koronaviru. Vyššímu propadu zabránila především výstavba infrastruktury. Uvedli to analytici, které oslovila ČTK.

Nový stavební zákon ve své současné podobě má k té ideální velmi daleko a v tomto směru jde o promarněnou šanci. Přesto jako takový přináší některé potřebné významné změny oproti současnému stavebnímu zákonu, což jej de facto poněkud ambivalentně ospravedlňuje jako krok správným směrem.

Loňský rok si výrobci vesměs pochvalují. Zájem klientů neklesá. Problém způsobuje zejména fakt, že bylo pozastaveno vydávání stavebních povolení, což cítí klienti i výrobci. Ti se obávají důsledků, které se ukážou v letošním roce. Optimismus však neztrácejí.

Zatímco v polovině zemí EU spotřebitelské ceny klesají, Česko se nachází na opačném konci žebříčku. S červnovou mírou meziroční inflace na úrovni 3,3 % bylo dokonce tuzemské zdražování po Polsku druhé nejrychlejší v celé Evropské unii. Inflace se tak v Česku nadále nachází vysoko nad dvouprocentním cílem centrální banky, a s výjimkou května dokonce i mimo 3% toleranční pásmo ČNB. Nejnižší míra inflace je naopak v Estonsku, kde cenová hladina meziročně klesla o 1,8 %.

Meziročně vzrostl počet zakázek o 4,1 procenta. Jejich hodnota stoupla o 12,8 procenta. Rekordní počet zakázek, které větší stavební firmy registrují, se ovšem netýká menších stavebních firem, takže se stavebnictví jako celek letos i v příštím roce poměrně citelně propadne.

Současný návrh stavebního zákona je sice dobrým výchozím materiálem, je k němu však třeba přijmout relevantní pozměňovací návrhy. V takzvané Svatomartinské výzvě adresované vládě, Sněmovně a Senátu to uvedli zástupci oborových svazů a asociací.